Vysoký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vysoký

Ruiny větrného mlýna (2012)
Základní informace
Charakter sídla zaniklá osada
Zeměpisné souřadnice 50°51′59″ s. š., 15°0′26″ v. d.
Vysoký
Red pog.svg
Vysoký
Další údaje
Zaniklé obce.cz 2031
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vysoký (do roku 1946 a německy Hohenwald)[1][2] je bývalá osada na severu České republiky ve Frýdlantském výběžku Libereckého kraje. Vlastní osada se nachází jižně od Heřmanic, v údolí mezi Lysým vrchem (643 m n. m.) a obcí Albrechtice u Frýdlantu. Dne 30. října 1610 se započalo s psaním zdejší obecní kroniky.[3] Mezi dvěma světovými válkami (v letech 1918 až 1938) fungovaly v osadě dvě hospody, jeden obchod a jeden pokrývač. V období od roku 1934 do roku 1945 stálo ve Vysokém 31 domů, jež obývalo celkem 150 obyvatel.[4]

Samostatnost osady skončila roku 1952, kdy byla spolu s Kristiánovem začleněna do Heřmanic. O osm let později došlo ke zrušení heřmanického národního výboru a obec se stala součástí Dětřichova. Jím byla až do roku 1986, kdy přešla pod Frýdlant. Po sametové revoluci v listopadu 1989 se obec Heřmanice roku 1990 opět osamostatnila.[4]

Pověst[editovat | editovat zdroj]

O vzniku osady pojednává pověst, podle níž na přelomu 15. a 16. století pořádala majitelka místního frýdlantského panství Kateřina z Redernu pořádat velkou štvanici. Během ní se dostala až na vrchol Vysoký. Ten byl tehdy zalesněn obtížně neprostupnými hvozdy a jen několik uhlířů a dřevařů v těchto místech obývalo své chatrče a v lese hospodařilo. Poblíž obce bublal čistý pramen. Voda z něj lovcům zachutnala a Kateřina se rozhodla, že na vrcholu kopce založí osadu. Po návratu do Frýdlantu povolala stavitele z Nového Města pod Smrkem, aby kolem bublajícího pramene postavil třináct domů jako základ pozdější osady Vysoký. Výstavbu domů Kateřina pečlivě sledovala. Protože však byla s průběhem stavby nespokojená, kritizovala stavitele připomínkami a výčitkami, až ten si kvůli tomu vzal život.[3]

Větrný mlýn[editovat | editovat zdroj]

Na Lysém vrchu stával větrný mlýn, který zde v místech trvalého proudění větru postavil Eduard Zückler. Stavbu dokončil roku 1830 a mlýn byl v provozu do roku 1866, kdy jej zpustošilo procházející pruské vojsko, které tudy mašírovalo během bojů prusko–rakouské války. Ke konci 19. století došlo k přestavbě torza mlýna na 13 metrů vysokou rozhlednu. Po druhé světové válce vlivem odsunu původního zdejšího německého obyvatelstva stavba chátrá. Okolo mlýna se na počátku 21. století vybudovaly větrné elektrárny.[5] Objekt mlýna je kulturní památkou České republiky.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VLADYKOVÁ, Markéta. Lexikon obcí severních a severozápadních Čech [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích, [cit. 2013-05-22]. Heslo Vysoký. Dostupné online.  
  2. Vyhláška ministra vnitra ze dne 1. července 1947 č. 123/1947 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1946. In: Sbírka zákonů. 1947. Dostupné online. Čl. II. V zemi České. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR.
  3. a b KOUDELKOVÁ, Eva. Pověsti od řeky Smědé. Liberec : Bor, 2007. 244 s. ISBN 978-80-86807-63-8. Kapitola Vznik obce Vysoký, s. 41.  
  4. a b Úvod [online]. Heřmanice: Obecní úřad Heřmanice, [cit. 2013-05-21]. Dostupné online.  
  5. PLCH, Milan; POHUNEK, Jan. Kam za technickými památkami: Čechy. Brno : CPress, 2012. 150 s. ISBN 978-80-264-0078-3. Kapitola Větrný mlýn na Vysokém, s. 56.  
  6. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2013-07-16]. Katalogové číslo 131330 : Větrný mlýn. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]