V tomto článku je použita zastaralá šablona "Příbuzenstvo".

Kristián Filip Clam-Gallas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kristián Filip Clam-Gallas
Rodné jméno Kristián Filip Clam
Narození 29. dubna 1748
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí 8. února 1805 (ve věku 56 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbení Gallasovská a Clam-Gallasovská hrobka
Znám jako český šlechtic a mecenáš
Manžel(ka) Karolína Josefína Šporková (1752–1799)
Děti Kristián Kryštof z Clam-Gallasu
Rodiče Jan Kryštof Clam a Margareta Aloysia Colonna
Příbuzní Eduard Clam-Gallas a Kristiana z Clam-Gallasu (vnuci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
matka Aloisie Clam
otec Jan Kryštof Clam
syn Kristián Kryštof Clam-Gallas
strýc Filip Josef Gallas
teta Marie Anna Gallas

Kristián Filip Clam-Gallas, původně Kristián Filip Clam, (29. dubna 1748, Praha8. února 1805, Praha)[1][2] byl český šlechtic a mecenáš.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Kristián Filip Clam se narodil roku 1748 jako syn hraběte Jana Kryštofa z Clamu a jeho manželky Markéty Aloisie, rozené z Colonna-Felsu. Jeho strýcem byl Filip Josef Gallas, který byl nejvyšším dvorským sudím a nejvyšším hofmistrem Českého království a těšil se velké přízni u vídeňského dvora.[3] Ten roku 1757 zemřel bez potomků. Proto byla dědičkou ustavena jeho manželka Marie Anna, hraběnka z Gallasu[4] s tím, že po její smrti (zemřela roku 1759) přejde majetek, erb i jméno na syna její sestry Aloisie z Clamu, jímž byl Kristián Filip Clam. Další podmínkou bylo, že Kristián Filip a všichni jeho potomci ke svému jménu připojí i jméno Gallas.[5]

Kristián Filip byl po smrti své matky v letech 1757–1759 vychováván svou tetou Marií Annou, sestrou své matky a vdovou po svém strýci Filipu Josefu Gallasovi. Když ta zemřela, poručnictví za něj i za jeho bratra, Karla Leopolda, rovněž pojatého do dědictví, převzal otec obou bratrů, Jan Kryštof Clam, který spravoval gallasovská panství až do zletilosti Kristiána Filipa roku 1770.[4] Roku 1768 bylo císařovnou Marií Terezií potvrzeno spojení obou rodů a vznikla tak rodová větev Clam-Gallasů.[5]

Kristián Filip Clam-Gallas se oženil s Karolínou Josefínou, rozenou hraběnkou Šporkovou (1752–1799). Z jejich manželství vzešlo šest dětí: prvorozený dědic panství Kristián Kryštof (1771–1838), Karel Alois (* 1772), Ferdinand (* 1773), Marie Aloisie (1774–1831, manželka Vincence Auersperga), Fridrich Kryštof (1775–1832) a Johanna (* 1778).

Kristián Filip pokračoval v rodinné tradici úřednické kariéry ve vídeňské dvorské službě. Byl postupně královským komořím tří císařů a za své zásluhy byl povýšen na rytíře řádu svatého Štěpána. Vynikal také jako podporovatel průmyslu, stavební činnosti, kultury a umění. Mezi jeho přátele a návštěvníky pražského salónu patřili například manželé František Xaver a Josefína Duškovi, v jeho pražském paláci se hrálo divadlo a koncertovali tam například roku 1786 Wolfgang Amadeus Mozart a roku 1796 mladý Ludwig van Beethoven. Podporoval též sklářské a textilní podnikání a zahájil přeměnu starého dřevěného Liberce ve zděné průmyslové město, tyto aktivity plně rozvinul jeho syn Kristián Kryštof.[3]

Panství[editovat | editovat zdroj]

Zdědil panství Frýdlant v Čechách, městečko Liberec, hrad Grabštejn, zámky Lemberk a Přemyšlení, v Praze a ve Vídni rodový Clam-Gallasův palác a v Košířích usedlost Klamovka, při níž dal vybudovat drobné romantické stavby a anglický park. Dále zakoupil panství Brodec, Luštěnice a Hrušov.

Zámek Lemberk roku 1793 zčásti stavebně upravil. na frýdlantském panství se zasloužil o založení lázní v Libverdě, objevil tam několik minerálních pramenů. První lázeňské budovy vznikly kolem roku 1760 a další přibyly po dvaceti letech. Ke konci 18. století Kristián Filip začal s budováním lázeňského parku v anglickém stylu. Následně zbudoval promenádu, divadlo a klasicistní zámeček s Clam-Gallasovským erbem ve štítu. V zámečku v letních měsících často pobýval.[5]

Když roku 1805 Kristián Filip Clam-Gallas zemřel, zdědil jeho nemovitý majetek z větší části prvorozený syn Kristián Kryštof Clam-Gallas.[3] Ten v rozvoji panství, zejména Liberce a Lázní Libverda dále pokračoval.[5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Přehled knih o Kristiánu Filipu Clam-Gallasovi v pražské Městské knihovně
  2. Rodokmen šlechtického rodu Clamů
  3. a b c MGR. ČERNÁ, Renata; PROCHÁZKOVÁ, Šárka. Historie zámku Lemberk [online]. [cit. 2010-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-05. 
  4. a b Šlechtické rody žijící v Obříství: Clam-Gallasové [online]. 2004-06-15 [cit. 2010-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-18. 
  5. a b c d Samotný vznik skutečných lázní ... [online]. [cit. 2010-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-09. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Sporckové. 
  • Mašek, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I. A-M. Praha : Argo, 2008. 668 s. ISBN 978-80-257-0027-3, s. 141.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]