Kristián Filip z Clam-Gallasu
| Kristián Filip z Clam-Gallasu | |
|---|---|
.jpg) Kristián Filip z Clam-Gallasu | |
| Rodné jméno | Kristián Filip Clam |
| Narození | 29. dubna 1748 Praha  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 8. února 1805 (ve věku 56 let) Praha  Rakouské císařství |
| Místo pohřbení | Gallasovská a Clam-Gallasovská hrobka |
| Povolání | mecenáš |
| Znám jako | český šlechtic a mecenáš |
| Choť | Karolína Josefína Šporková (1752–1799) |
| Děti | Kristián Kryštof z Clam-Gallasu Marie Aloisie z Clam-Gallasu Johana z Clam-Gallasu |
| Rodiče | Jan Kryštof z Clamu a Markéta Aloisie Colonnová z Felsu |
| Příbuzní | Filip Josef z Gallasu (strýc) Marie Anna Colonnová z Felsu (teta) Eduard z Clam-Gallasu, Kristiana z Clam-Gallasu, Karolina z Clam-Gallasu, Vilém Clam-Gallas a Adelheid von Clam und Gallas (vnoučata) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kristián Filip z Clam-Gallasu, původně Kristián Filip Clam (německy Christian Phillip Clam-Gallas, 29. dubna 1748, Praha – 8. února 1805, Praha)[1][2] byl český šlechtic z rodu Clam-Gallasů a mecenáš.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Kristián Filip Clam se narodil roku 1748 jako syn hraběte Jana Kryštofa z Clamu a jeho manželky Markéty Aloisie, rozené Colonnové z Felsu. Jeho strýcem byl Filip Josef z Gallasu, který byl nejvyšším dvorským sudím a nejvyšším hofmistrem Českého království a těšil se velké přízni u vídeňského dvora.[3] Ten roku 1757 zemřel bez potomků, proto byla dědičkou ustavena jeho manželka Marie Anna, hraběnka z Gallasu[4] s tím, že po její smrti (zemřela roku 1759) přejde majetek, erb i jméno na syna její sestry Aloisie z Clamu, jímž byl Kristián Filip. Další podmínkou bylo, že Kristián Filip a všichni jeho potomci ke svému jménu připojí i jméno Gallas.[5]
Kristián Filip byl po smrti své matky v letech 1757–1759 vychováván svou tetou Marií Annou, sestrou své matky a vdovou po svém strýci Filipu Josefu Gallasovi. Když ta zemřela, poručnictví za něj i za jeho bratra, Karla Leopolda, rovněž pojatého do dědictví, převzal otec obou bratrů, Jan Kryštof Clam, který spravoval gallasovská panství až do zletilosti Kristiána Filipa roku 1770.[4] Roku 1768 bylo císařovnou Marií Terezií potvrzeno spojení obou rodů a vznikla tak rodová větev Clam-Gallasů.[5]
Kristián Filip pokračoval v rodinné tradici úřednické kariéry ve vídeňské dvorské službě. Byl postupně královským komořím tří císařů a za své zásluhy byl povýšen na rytíře řádu svatého Štěpána. Vynikal také jako podporovatel průmyslu, stavební činnosti, kultury a umění. Mezi jeho přátele a návštěvníky pražského salónu patřili například manželé František Xaver a Josefína Duškovi, v jeho pražském paláci se hrálo divadlo a koncertovali tam například roku 1786 Wolfgang Amadeus Mozart a roku 1796 mladý Ludwig van Beethoven. Podporoval též sklářské a textilní podnikání a zahájil přeměnu starého dřevěného Liberce ve zděné průmyslové město, tyto aktivity plně rozvinul jeho syn Kristián Kryštof.[3]
Manželství a rodina
[editovat | editovat zdroj]Kristián Filip z Clam-Gallasu se oženil s Karolínou Josefínou, rozenou hraběnkou Šporkovou (1752–1799). Z jejich manželství se narodilo šest dětí:
- Kristián Kryštof (1771–1838), dědic rodového panství
- Karel Alois (* 1772)
- Ferdinand (* 1773)
- Marie Aloisie (1774–1831, manželka Vincence z Auerspergu)
- Fridrich Kryštof (1775–1832)
- Johanna (* 1778)
Panství
[editovat | editovat zdroj]Kristián Filip zdědil panství Frýdlant v Čechách, město Liberec, hrad Grabštejn, zámky Lemberk a Přemyšlení, v Praze a ve Vídni rodový Clam-Gallasův palác a v Košířích usedlost Klamovka, při níž dal vybudovat drobné romantické stavby a anglický park. Dále zakoupil panství Brodce, Luštěnice a Hrušov.
Zámek Lemberk roku 1793 zčásti stavebně upravil. na frýdlantském panství se zasloužil o založení lázní v Libverdě, objevil tam několik minerálních pramenů. První lázeňské budovy vznikly kolem roku 1760 a další přibyly po dvaceti letech. Ke konci 18. století Kristián Filip začal s budováním lázeňského parku v anglickém stylu. Následně zbudoval promenádu, divadlo a klasicistní zámeček s Clam-Gallasovským erbem ve štítu. V zámečku v letních měsících často pobýval.[5]
Když roku 1805 Kristián Filip z Clam-Gallasu zemřel, zdědil jeho nemovitý majetek z větší části prvorozený syn Kristián Kryštof z Clam-Gallasu.[3] Ten v rozvoji panství, zejména Liberce a Lázní Libverda dále pokračoval.[5]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Zámek Lemberk -
-
Detail frontonu libverdského zámečku s Clam-Gallasovským erbem -
Emblém s erbem Kristiána Clam-Gallase, Clam-Gallasův palác Praha
.jpg)
Příbuzenské vztahy
[editovat | editovat zdroj]Modře jsou vyznačeni příslušníci rodu Gallasů, zeleně Clam-Gallasové.
| I. Kateřina Barbora z Martinic † 1667 | František Ferdinand z Gallasu 1635–1697 | II. Johana Emerenciana z Gaschin-Rosenbergu † 1735 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Rudolf z Gallasu 1678–1699 | Johana Beatrix z Gallasu † 1716 | Karel Linhart Colonna z Felsu 1674–1716 | I. Marie Anna z Ditrichštejna 1681–1704 | Jan Václav z Gallasu 1671–1719 | II. Marie Arnoštka z Ditrichštejna 1688–1745 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Jan Kryštof z Clamu 1702–1778 | Markéta Aloisie Colonnová z Felsu 1714–1782 | Marie Anna Colonnová z Felsu 1702–1759 | Filip Josef z Gallasu 1703–1757 ultimus familiae | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Kristián Filip z Clam-Gallasu 1748–1805 | Karolína Josefína Sporcková 1752–1799 | Karel Leopold z Clam-Gallasu 1755–1784 | Antonie Skrbenská z Hříště 1757–1783 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Marie Aloisie z Clam-Gallasu 1774–1831 | Vincenc z Auerspergu 1763–1833 | Fridrich Kryštof z Clam-Gallasu 1775–1832 | Kristián Kryštof z Clam-Gallasu 1771–1838 | Josefína Karolína z Clary-Aldringenu 1777–1828 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Přehled knih o Kristiánu Filipu Clam-Gallasovi v pražské Městské knihovně
- ↑ Rodokmen šlechtického rodu Clamů
- ↑ a b c ČERNÁ, Renata; PROCHÁZKOVÁ, Šárka. Historie zámku Lemberk [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-11-24]. Dostupné online.
- ↑ a b Šlechtické rody žijící v Obříství: Clam-Gallasové [online]. 2004-06-15 [cit. 2010-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-18.
- ↑ a b c d Samotný vznik skutečných lázní ... [online]. [cit. 2010-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-09.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Sporckové.
- Mašek, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I. A-M. Praha : Argo, 2008. 668 s. ISBN 978-80-257-0027-3, s. 141.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kristián Filip z Clam-Gallasu na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Clam (šlechtický rod) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Nadační fond: [1]
- Kristián Filip z Clam-Gallasu v České divadelní encyklopedii
