Přeskočit na obsah

Kristián Filip z Clam-Gallasu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Kristián Filip Clam-Gallas)
Kristián Filip z Clam-Gallasu
Kristián Filip z Clam-Gallasu
Kristián Filip z Clam-Gallasu
Rodné jménoKristián Filip Clam
Narození29. dubna 1748
Praha
Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí8. února 1805 (ve věku 56 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníGallasovská a Clam-Gallasovská hrobka
Povolánímecenáš
Znám jakočeský šlechtic a mecenáš
ChoťKarolína Josefína Šporková (1752–1799)
DětiKristián Kryštof z Clam-Gallasu
Marie Aloisie z Clam-Gallasu
Johana z Clam-Gallasu
RodičeJan Kryštof z Clamu a Markéta Aloisie Colonnová z Felsu
PříbuzníFilip Josef z Gallasu (strýc)
Marie Anna Colonnová z Felsu (teta)

Eduard z Clam-Gallasu, Kristiana z Clam-Gallasu a Karolina z Clam-Gallasu (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kristián Filip z Clam-Gallasu, původně Kristián Filip Clam (německy Christian Phillip Clam-Gallas, 29. dubna 1748, Praha8. února 1805, Praha)[1][2] byl český šlechtic z rodu Clam-Gallasů a mecenáš.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Kristián Filip Clam se narodil roku 1748 jako syn hraběte Jana Kryštofa z Clamu a jeho manželky Markéty Aloisie, rozené Colonnové z Felsu. Jeho strýcem byl Filip Josef z Gallasu, který byl nejvyšším dvorským sudím a nejvyšším hofmistrem Českého království a těšil se velké přízni u vídeňského dvora.[3] Ten roku 1757 zemřel bez potomků, proto byla dědičkou ustavena jeho manželka Marie Anna, hraběnka z Gallasu[4] s tím, že po její smrti (zemřela roku 1759) přejde majetek, erb i jméno na syna její sestry Aloisie z Clamu, jímž byl Kristián Filip. Další podmínkou bylo, že Kristián Filip a všichni jeho potomci ke svému jménu připojí i jméno Gallas.[5]

Kristián Filip byl po smrti své matky v letech 1757–1759 vychováván svou tetou Marií Annou, sestrou své matky a vdovou po svém strýci Filipu Josefu Gallasovi. Když ta zemřela, poručnictví za něj i za jeho bratra, Karla Leopolda, rovněž pojatého do dědictví, převzal otec obou bratrů, Jan Kryštof Clam, který spravoval gallasovská panství až do zletilosti Kristiána Filipa roku 1770.[4] Roku 1768 bylo císařovnou Marií Terezií potvrzeno spojení obou rodů a vznikla tak rodová větev Clam-Gallasů.[5]

Kristián Filip pokračoval v rodinné tradici úřednické kariéry ve vídeňské dvorské službě. Byl postupně královským komořím tří císařů a za své zásluhy byl povýšen na rytíře řádu svatého Štěpána. Vynikal také jako podporovatel průmyslu, stavební činnosti, kultury a umění. Mezi jeho přátele a návštěvníky pražského salónu patřili například manželé František Xaver a Josefína Duškovi, v jeho pražském paláci se hrálo divadlo a koncertovali tam například roku 1786 Wolfgang Amadeus Mozart a roku 1796 mladý Ludwig van Beethoven. Podporoval též sklářské a textilní podnikání a zahájil přeměnu starého dřevěného Liberce ve zděné průmyslové město, tyto aktivity plně rozvinul jeho syn Kristián Kryštof.[3]

Manželství a rodina

[editovat | editovat zdroj]

Kristián Filip z Clam-Gallasu se oženil s Karolínou Josefínou, rozenou hraběnkou Šporkovou (1752–1799). Z jejich manželství se narodilo šest dětí:

  • Kristián Kryštof (1771–1838), dědic rodového panství
  • Karel Alois (* 1772)
  • Ferdinand (* 1773)
  • Marie Aloisie (1774–1831, manželka Vincence z Auerspergu)
  • Fridrich Kryštof (1775–1832)
  • Johanna (* 1778)

Kristián Filip zdědil panství Frýdlant v Čechách, město Liberec, hrad Grabštejn, zámky Lemberk a Přemyšlení, v Praze a ve Vídni rodový Clam-Gallasův palác a v Košířích usedlost Klamovka, při níž dal vybudovat drobné romantické stavby a anglický park. Dále zakoupil panství Brodce, Luštěnice a Hrušov.

Zámek Lemberk roku 1793 zčásti stavebně upravil. na frýdlantském panství se zasloužil o založení lázní v Libverdě, objevil tam několik minerálních pramenů. První lázeňské budovy vznikly kolem roku 1760 a další přibyly po dvaceti letech. Ke konci 18. století Kristián Filip začal s budováním lázeňského parku v anglickém stylu. Následně zbudoval promenádu, divadlo a klasicistní zámeček s Clam-Gallasovským erbem ve štítu. V zámečku v letních měsících často pobýval.[5]

Když roku 1805 Kristián Filip z Clam-Gallasu zemřel, zdědil jeho nemovitý majetek z větší části prvorozený syn Kristián Kryštof z Clam-Gallasu.[3] Ten v rozvoji panství, zejména Liberce a Lázní Libverda dále pokračoval.[5]

Příbuzenské vztahy

[editovat | editovat zdroj]

Modře jsou vyznačeni příslušníci rodu Gallasů, zeleně Clam-Gallasové.

 
 
I. Kateřina Barbora z Martinic
† 1667
 
 
František Ferdinand z Gallasu
1635–1697
 
 
 
 
 
 
II. Johana Emerenciana z Gaschin-Rosenbergu
† 1735
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Rudolf z Gallasu
1678–1699
 
 
Johana Beatrix z Gallasu
† 1716
 
 
 
 
 
 
Karel Linhart Colonna z Felsu
1674–1716
 
 
I. Marie Anna z Ditrichštejna
1681–1704
 
 
 
 
 
 
Jan Václav z Gallasu
1671–1719
 
 
II. Marie Arnoštka z Ditrichštejna
1688–1745
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Jan Kryštof z Clamu
1702–1778
 
 
 
 
 
 
Markéta Aloisie Colonnová z Felsu
1714–1782
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Marie Anna Colonnová z Felsu
1702–1759
 
 
Filip Josef z Gallasu
1703–1757
ultimus familiae
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Kristián Filip z Clam-Gallasu
1748–1805
 
 
Karolína Josefína Sporcková
1752–1799
 
 
 
 
Karel Leopold z Clam-Gallasu
1755–1784
 
 
Antonie Skrbenská z Hříště
1757–1783
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Marie Aloisie z Clam-Gallasu
1774–1831
 
 
Vincenc z Auerspergu
1763–1833
 
 
Fridrich Kryštof z Clam-Gallasu
1775–1832
 
 
Kristián Kryštof z Clam-Gallasu
1771–1838
 
 
Josefína Karolína z Clary-Aldringenu
1777–1828
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
  1. Přehled knih o Kristiánu Filipu Clam-Gallasovi v pražské Městské knihovně
  2. Rodokmen šlechtického rodu Clamů
  3. a b c ČERNÁ, Renata; PROCHÁZKOVÁ, Šárka. Historie zámku Lemberk [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  4. a b Šlechtické rody žijící v Obříství: Clam-Gallasové [online]. 2004-06-15 [cit. 2010-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-18. 
  5. a b c d Samotný vznik skutečných lázní ... [online]. [cit. 2010-08-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-09. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Sporckové. 
  • Mašek, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Díl I. A-M. Praha : Argo, 2008. 668 s. ISBN 978-80-257-0027-3, s. 141.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]