Lemberk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o zámku. Další významy jsou uvedeny na stránce Lemberk (rozcestník).
Zámek Lemberk
Zámek Lemberk
Základní informace
Sloh Renesance
Výstavba 16. století
Přestavba 1550 (renesanční přestavba), 17. století (přístavby)
Materiál Zdivo
Stavebník Havel z Lemberka
Současný majitel Český stát (konfiskát 1945)
Poloha
Adresa Lvová, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 26892/5-3101 (PkMISSezObr)
Web Oficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lemberk (německy Lämberg) je zámek, který vznikl přestavbou hradu16. století. Nachází se 3 km severovýchodně od městečka Jablonné v Podještědí na katastru obce Lvováokrese Liberec ve stejnojmenném kraji. Státní zámek (ve správě Národního památkového ústavu) je navštěvován veřejností každoročně od dubna do října. Je zajímavý také tím, že zde pobývala svatořečená Zdislava z Lemberka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zámek Lemberk.

Hrad Lemberk[editovat | editovat zdroj]

Zdejší území získal za své služby panovníkovi v první třetině 13. století Havel z Lemberka, pocházející z rodu Markvarticů. Stal se tak zakladatelem rodu Lemberků. Založil tu několik osad a také kolem roku 1240 hrad s tehdy moderním jménem Löwenberg.[1]. Lva měl i na svém erbu. Jméno si obyvatelé počeštili. Pobývala zde i Zdislava z Lemberka, blahoslavená papežem Piem X. roku 1907 a v roce 1995 prohlášena za svatou Janem Pavlem II.[2]

První listinné důkazy o existenci hradu pochází z let 1241 a 1244 (nepřímé), jistý je záznam z roku 1249, kde se píše Havel z Lemberka a Jablonného. Hrad byl několikrát přestavován, takže úvodní podobu dnes neznáme. V roce 1428 jej obsadili Husité pod vedením Aleše ze Žemberka, roku 1430 převzal panství rod Berků z Dubé a i v dalších desetiletích se zde střídali majitelé (např. rod Donínů) a drancující vojáci. V roce 1518 panství s hradem koupil Vilém z Illburka, fojt z Horní Lužice a v listinách bylo popsáno jako zubožené, kde čtyři z někdejších šesti vesnic byly zcela pusté. Další z vlastníků Kurzbach z Trachenberka dokázal vsi obnovit a založit i další. Po něm panství získal Jindřich Berka z Dubé a dokázal z něj i zbohatnout.[3]

Průhled do skvostného nádvoří zámku

Zámek Lemberk[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1550 došlo k přestavbě hradu na renesanční zámek.[4] Z původních zdí však bylo zachováno velice málo, byly pobořeny i při této přestavbě, ucelená je jen část okrouhlé věže v jižní části hradu. Došlo ke stavbě zámeckého křídla v renesančním slohu [5] , které bylo počátkem 17. století pány z Donína zvýšeno o další, druhé patro. Byl zde upraven dřevěný, bohatě vyzdobený kazetový strop a sál byl pojmenován jako Sál bajek. Páni z Bredy zámek upravovali podle italských a holandských vzorů. V dalších dobách byl zámek stále vylepšován, rozšířen o kapli Seslání Ducha svatého, rytířský sál [6] a další zámecké křídlo.

Roku 1726 od Bredů kupuje zámek hrabě Filip Josef Gallas, čímž přechází do majetku Gallasů. Protože však Filip Josef neměl žádné mužské potomky, odkázal veškeré své majetky včetně Lemberka svému synovci Kristiánu Filipu svobodnému pánu z Clamu, který ke jménu šlechtického rodu přidal také jméno zděděného rodu a tím vznikl rod Clam-Gallasů. Zámek Lemberk vlastnili Clam-Gallasové až do roku 1930, kdy zemřel poslední mužský člen tohoto rodu, Franz Clam-Gallas [7]. Lemberk poté zdědila jedna z jeho sedmi dcer, Gabriela, provdaná za prince Adolfa Auersperga.

V roce 1945 byl zámek patřící rodině Auersperg státem vyvlastněn tzv. Benešovými dekrety.[8]

Nynější stav[editovat | editovat zdroj]

Je zachován nábytek, tzv. černá kuchyně a výzdoba zámku, proto se stává častým cílem návštěvníků. Byla zde obnovena původní barokní Zdislavina světnička, a nově vytvořena zbrojnice a expozice rodiny Liebiegů.[9] Pod zámkem je Zdislavina studánka.

Mezi branou a hradem je vstupní most

Vedení zámku zde organizuje mimo výstav také koncerty a divadelní představení, v kapli jsou pořádány svatby a slouženy mše.[10]. Zámek je pod správou Národního památkového ústavu, územní památkové správy Sychrov a je přes zimu uzavřen.

Současná expozice[editovat | editovat zdroj]

Bredovský zámeček u Lemberka

1. okruh – Reprezentační a soukromé prostory

Historie zámku, zámecká kaple Seslání Ducha svatého, gotický interiér, renesanční interiér – jídelna, Bajkový sál s renesančním kazetovým stropem z roku 1610, který se skládá ze 77 desek s výjevy zvířecích bajek a německými nápisy a který objednal Jan z Donína, Rytířský sál s barokní štukovou výzdobou a sbírkou portrétů na stěnách a výjevy ze třicetileté války na stropě, nad krbem Adam a Eva drží alianční erb, barokní jídelna – tabulnice, apartmán posledních majitelů zámku Clam-Gallasů. Délka: 60 minut.

2. okruh – Provozní prostory zámku

Prostory v přízemí západního a jižního křídla: Zdislavina světnička, která vznikla v 17. století při barokní přestavbě zámku jako památka na život svaté Zdislavy, malá zbrojnice, vrchnostenské byty a kancelář, chodba s loveckými trofejemi a Černá kuchyně, obydlí mlynáře. Délka: 30 minut.

3. okruh – Expozice historických stylů

Jedenáct stylizovaných interiérů ve stylu klasicismu (1. salon), empíru (2. salon, 3. ložnice), biedermeieru (4. manželská ložnice, 5. pracovna, 6. dívčí pokoj, 7. jídelna), historizujících slohů – druhého rokoka (8. salon), neorenesance (9. salon), secese (10. salon) a kubismu (11. pracovna). Délka: volná prohlídka bez průvodce.

V letech 2009 až 2011 byla v 2. patře a depozitáři zámku unikátní sbírka 1500 kusů skla zkrachovalého Crystalexu Nový Bor. Sbírka je stěhována do Centra sklářského umění v městečku Sázava.[11]

Turistické informace[editovat | editovat zdroj]

Zámeček je na dohled, necelý 1 km od obce Lvová s železniční zastávkou na trati 086 z Liberce do České Lípy. Zámek je na kopečku a vede k němu zeleně značená turistická cesta z Jablonného do Lvové. Souběžně s železniční tratí vede frekventovaná silnice I/13 a evropská silnice E442. Záchytné parkoviště se nalézá pod kopečkem s Lemberkem v někdejším hospodářském dvoře (dnes ruiny obvodových zdí). Na kopci, v sousedství Lemberka, se nachází Bredovský letohrádek, chráněná lipová alej (na zelené značce) směrem k Markvartu a Markvarticím. Trať i silnici od kopce zčásti oddělují Dvorní a Pivovarský rybník a spolu s obcí se nalézají na okraji (avšak mimo) CHKO Lužické hory.

Změna okresu[editovat | editovat zdroj]

Zámecká zahrada
V okolí zámku je řada soch i mimo park

Ke dni 1. ledna 2007 bylo několik obcí administrativně přeřazeno z okresu Česká Lípa do okresu Liberec. Tato změna se týkala i zámku Lemberk, který se nachází na katastru Lvové, místní části Jablonného v Podještědí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠULCOVÁ, Jana. Zámek s erbem lvice, vydejte se na Lemberk [online]. Česká Lípa: Vltava – Labe – Press a.s, Českolipský deník, 2010-06-12 [cit. 2010-07-03]. Dostupné online. 
  2. RŮŽIČKA, Jiří; JORDÁKOVÁ, Jana; POZLOVSKÁ, Zuzana. Lužické hory do kapsy. Praha 1: KMa s. r. o.,, 2006. ISBN 80-7309-328-6. Kapitola Lemberk, s. 110. 
  3. Lužické hory do kapsy, str.111
  4. Českolipsko a Máchův kraj. Děčín: Česká turistika s.r.o, 2005. ISBN 80-903410-9-8. Kapitola Ralsko, s. 40. 
  5. ČERNÁ, Renata; RUCZ, Jan. Lemberk. Nymburk : VEGA-L, 2013. ISBN 978-80-87275-71-9. Kapitola Proměna hradu v zámek, s. 8
  6. Českolipsko , str. 40
  7. SVOBODA, Milan. Poslední svého rodu : konec pozemské pouti Franze hraběte Clam-Gallase (1854-1930). In Svět historie - historikův svět. Liberec : Technická univerzita 2007. ISBN 978-80-7372-214-2, s. 261-293.
  8. ČERNÁ, Renata; RUCZ, Jan. Lemberk. Nymburk : VEGA-L, 2013. ISBN 978-80-87275-71-9. Kapitola Gallasové a Clam-Gallasové na Lemberku, s. 16
  9. RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.]: KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Lemberk, s. 85-86. 
  10. Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb: Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Lemberk, s. 270-271. 
  11. ČTK. Unikátní sbírka Crystalexu se přestěhuje. MF DNES. 2011, roč. 22, čís. 3. listopadu, s. 5B. ISSN 1210-1168. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • WEISS, Petr; TREGL, Vladimír; ČERNÁ, Renata, a kol. Zámek Lemberk. Expozice šlechtických interiérů od konce 18. do počátku 20. století. Katalog k expozici. 1. vyd. Sychrov: Národní památkový ústav, územní památková správa na Sychrově, 2015. 80 s. ISBN 978-80-905871-4-4. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]