Bredovský letohrádek

Bredovský letohrádek
	Bredovský letohrádek
Základní informace
Sloh	barokní, klasicistní
Architekt	Caesar Biot
Výstavba	mezi roky 1660 a 1680
Přestavba	19. století, 20. století
Stavebník	Kryštof Rudolf Breda
Další majitelé	Bredové, Gallasové, Clam-Gallasové
Současný majitel	Česká republika (organizací oprávněnou hospodařit s majetkem státu je zde Národní památkový ústav)
Poloha
Adresa	Lvová 2, Jablonné v Podještědí, Česko
Souřadnice	50°46′31,8″ s. š., 14°47′12,48″ v. d.
	Bredovský letohrádek Bredovský letohrádek, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky	22151/5-3113 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bredovský letohrádek je zámeček v sousedství zámku Lemberk v okrese Liberec, na katastru vesnice Lvová, která je součástí města Jablonné v Podještědí. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.^[1]

Areál letohrádku se zahradou získal spolu s nedalekým zámkem Lemberkem s účinností od 1. ledna 2002 status národní kulturní památky.^[2] Letohrádek je zároveň i s přilehlou raně barokní zahradou součástí Krajinné památkové zóny Lembersko, vyhlášené v roce 1996.^[3]

Historie

Letohrádek na návrší nedaleko zámku Lemberk nechal postavit Kryštof Rudolf Breda z nizozemské rodiny Bredů v raně barokním slohu někdy mezi roky 1660 a 1680.^[1] Erb Kryštofa Rudolfa Bredy z roku 1674 je umístěn nad hlavním vchodem do zahrady. Letohrádek byl součástí zámeckého areálu, s rozsáhlou zahradou a bohatou sochařskou výzdobou. V roce 1726 koupil panství Lemberk od Bredů hrabě Filip Josef Gallas. Po vymření rodu Gallasů přešel majetek dědictvím na nástupnický rod Clam-Gallasů. Počátkem 19. století prošel letohrádek stavební úpravou v klasicistním stylu, tehdy zde však sídlil již jen panský zahradník. Později se zámeček stal sídlem ústřední lesní správy všech clam-gallasovských velkostatků v severních Čechách a v majetku dědiců posledního mužského potomka Františka Clam-Gallase zůstal do roku 1945.

V areálu bývalé barokní zahrady byla v 90. letech 20. století pořádána sochařská sympozia, později se zde konaly koncerty.^[4] Do roku 2006 byla v letohrádku expozice Okresního vlastivědného muzea v České Lípě, věnovaná zdejší přírodě. Od 1. 1. 2007 bylo Jablonné v Podještědí spolu s katastry připojených obcí včetně Lvové vyňato z okresu Česká Lípa a připojeno k okresu Liberec.

Přístup

Zámeček s pozůstatky barokní zahrady bývá výjimečně zpřístupněn Národním památkovým ústavem například v rámci tzv. Víkendu otevřených zahrad.^[5]^[6] Kolem zámečku vede naučná stezka památnou chráněnou alejí 90 starých lip.^[7] Od Jablonného přes Markvartice kolem letohrádku k zámku Lemberk vede zeleně značená turistická trasa, od severu k zámku Lemberk směřuje Mezinárodní naučná stezka Lužické a Žitavské hory. Nejbližší železniční zastávka je ve Lvové na trati 086 z Liberce do České Lípy.^[8]^[9]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b Památkový katalog: Bredovský letohrádek [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-06-12]. Dostupné online.
↑ Zámek Lemberk (č. 132/2001, Nařízení vlády č. 132/2001 Sb. ze dne 28. března 2001 o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky) [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-06-14]. Dostupné online.
↑ MEDKOVÁ, Lucie; WEBER, Martin. Identifikace a interpretace duchovního obsahu komponované krajiny na příkladu krajinné památkové zóny Lembersko. S. 53–61. Acta Pruhoniciana [online]. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice, 2014 [cit. 2022-06-14]. Čís. 108, s. 53–61. PDF. Dostupné online.
↑ ŘEHÁČEK, Marek. Lužické a Žitavské hory. Liberec: Kalendář Liberecka, 2011. ISBN 978-80-87213-09-4. Kapitola Zámek Lemberk, s. 192.
↑ SZ Lemberk [online]. Víkend otevřených zahrad 10. - 12. června 2022 [cit. 2022-06-12]. Dostupné online.
↑ Lemberk v proměnách času [online]. Národní památkový ústav, 2019 [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
↑ Lužické a Žitavské hory, s. 223
↑ Mapa Lužické hory č.14. Praha: Trasa, 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3.
↑ HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Naučné stezky, s. 58.

Související články

Bredovská zahrada

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bredovský letohrádek na Wikimedia Commons

[:0-1] Památkový katalog: Bredovský letohrádek [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-06-12]. Dostupné online.

[2] Zámek Lemberk (č. 132/2001, Nařízení vlády č. 132/2001 Sb. ze dne 28. března 2001 o prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky) [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2022-06-14]. Dostupné online.

[3] MEDKOVÁ, Lucie; WEBER, Martin. Identifikace a interpretace duchovního obsahu komponované krajiny na příkladu krajinné památkové zóny Lembersko. S. 53–61. Acta Pruhoniciana [online]. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice, 2014 [cit. 2022-06-14]. Čís. 108, s. 53–61. PDF. Dostupné online.

[Řeháček-4] ŘEHÁČEK, Marek. Lužické a Žitavské hory. Liberec: Kalendář Liberecka, 2011. ISBN 978-80-87213-09-4. Kapitola Zámek Lemberk, s. 192.

[5] SZ Lemberk [online]. Víkend otevřených zahrad 10. - 12. června 2022 [cit. 2022-06-12]. Dostupné online.

[6] Lemberk v proměnách času [online]. Národní památkový ústav, 2019 [cit. 2022-06-14]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

[Řeháček-223-7] Lužické a Žitavské hory, s. 223

[Mapa_Luž-8] Mapa Lužické hory č.14. Praha: Trasa, 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3.

[Lužické-9] HOLEČEK, Milan. Lužické hory. Praha 1: Olympia, 2004. ISBN 80-7033-832-6. Kapitola Naučné stezky, s. 58.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]