Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě
Vstup do nynějšího muzea v areálu kláštera Vlastivědné muzeum a galerie v někdejším augustiniánském klášteře v České Lípě
Vstup do nynějšího muzea v areálu kláštera Vlastivědné muzeum a galerie v někdejším augustiniánském klášteře v České Lípě
Údaje o muzeu
Stát ČeskoČesko Česko
Město Česká Lípa
Zakladatel Excursions Club
Založeno 2. pol 19. stol.
Zaměření vlastivědné
Původní účel budovy klášter
Zeměpisné souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vlastivědné muzeum a galerie v České Lípě je příspěvkovou organizací Libereckého kraje. Muzeum je od roku 1960 umístěno v areálu někdejšího Augustiniánského kláštera, který je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]. Má pobočky v České Lípě (pobočka Šatlava), Doksech a Kravařích. Základem expozice byly sbírky dříve existujících muzeí ve městě. Muzeum je velmi důležitým článkem kulturního života ve městě a spoluvydavatelem různých vlastivědných publikací.

Začátky muzea[editovat | editovat zdroj]

Vlastivědné muzeum a galerie v někdejším augustiniánském klášteře v České Lípě

Počátky se datují do druhé poloviny 19. století a jsou spojeny s muzejním spolkem Excursions Club, který vznikl roku 1877 a byl úředně zaregistrován v roce 1878. V květnu 1883 byly sbírky od 216 dobrovolných dárců uskladněny v jedné z místností gymnázia proti klášteru. Po roce 1899 byly odstěhovány do dvou uvolněných místností na radnici a 18. listopadu 1900 byla muzeum na radnici zpřístupněno veřejnosti. Po úspěšné živnostenské výstavě v České Lípě roku 1890 se Excursions Club rozhodl založit ve městě řádné muzeum a jemu své sbírky věnovat. Z jeho iniciativy byl 18. října 1900 svolán českolipský muzejní spolek, když návrh stanov úřady schválily již v červnu 1900.[2]

Dříve bylo muzeum v Červeném domě

O čtyři roky později místní sběratel a továrník Heinrich Wedrich (1835-1904) věnoval krátce před svou smrtí městu budovu hostince Údolí Josafat (zbořena 1982) i se svou hodnotnou, velkou soukromou sbírkou. Upravená budova bylo označena Heinrich Wedrich`se Sammlungen und Bibliothek (přeloženo jako Sbírky a knihovna Heinricha Wedricha). Sbírky byly vedeny jako součást městského muzea. Prostory Wedrichova muzea, i na radnici byly nevyhovující, nebyla však vůle ani peníze situaci muzea po dvacet let vyřešit. Až v roce 1933 město zřídilo muzeum v prostorách letohrádku Červený důmhradu Lipý.[3] Za války byla činnost muzea pozastavena a v roce 1945 německé muzeum zaniklo i formálně.[4][5]

Český muzejní spolek[editovat | editovat zdroj]

Z iniciatvy školního inspektora Josefa Maštálka vznikl 21. března 1928 Český muzejní spolek na půdě Národní jednoty severočeské. Základem, podnětem ke vzniku byla sbírka přemístěná z ukončené Hraničářské výstavy českého severu konané v Mladé Boleslavi v létě 1927, zprvu umístěná v nové budově školy v Novém Boru. Spolek začal vydávat časopis Bezděz. V roce 1932 byly české sbírky přestěhovány do České Lípy do ředitelského bytu české Tyršovy školy. V letech 19361938 byly expozice umístěny na zámku v Zákupech, odkud byly převezeny díky Maštálkovi před záborem pohraničí do zámku v Bělé pod Bezdězem.[6]

Po roce 1945[editovat | editovat zdroj]

Po válce bylo v České Lípě utvořeno Krajské muzeum (stanovy schváleny roku 1947), kde se shromažďovaly i konfiskáty a jeho součástí se staly exponáty v Červeném domě vč. sbírky Wedricha. Správcem sbírek byl jmenován Bohumil Kinský. Sbírky z Bělé pod Bezdězem byly přivezeny zpět do České Lípy v roce 1947. Sbírkový fond byl umístěn ve velkém sále Wedrichova muzea a probíhala neustále jednání o nalezení nového, důstojného místa. V roce 1949 získalo muzeum nový název - Krajinské vlastivědné muzeum v České Lípě.

V listopadu 1951 byla otevřena přírodovědná výstava v budově Wedrichova muzea a souběžně uměleckohistorická v Červeném domě. Ambit kláštera byl místem veřejnosti zpřístupněnému depozitáři z církevních svozů v expozici výtvarného umění a církevních památek.[7]

Po válce také obnovil na několik let svou činnost muzejní spolek s pozměněným názvem - Muzejní spolek pro kraj českolipský.[8], vydal i několik čísel časopisu Bezděz. Kolem roku 1951 spolek přestal pracovat[9] a na dlouhá léta přestal být vydáván i Bezděz.

V roce 1952 došlo k přejmenování instituce na Okresní vlastivědné muzeum ve správě města[10] a byl ustaven jeho ředitelem Břetislav Vojtíšek. On zprvu roztřídil materiály, oddělil expozice od depozit. Za první stálou expozici vytvořenou v roce 1954 získal ocenění ministra kultury. Jeho manželka Marie Vojtíšková byla od roku 1952 první ředitelkou Okresního archivu a společným úsilím obou manželů obě instituce získaly v roce 1960 nové prostory v bývalém augustiniánském klášteře místo zde fungující učňovské školy. Nejprve zde byla provedena rekonstrukce objektu, pak došlo k nastěhování Okresního archivu a až roku 1964 se přestěhovaly sbírky muzea. Část objektu Červeného domu uvolněného muzeem převzala Kulturní správa ONV. V roce 1965 byla v ambitu kláštera výstava V rytmu dějin, věnovaná období po roce 1945. Roku 1985 místo dosavadního ředitele Jaroslava Janovského nastoupil Petr Svoboda, jehož zásluhou byly v letech 1986 - 1991 provedeny rozsáhlé rekonstrukce klášterních prostor. Muzeum jako instituce se nastěhovalo do bývalého kláštera v dubnu roku 1968. Téhož roku se podařilo vybudovat výstavu Osmnáctá chasa v boji proti Deutschböhmen, na níž pomáhali i členové nově založeného Klubu přátel muzea.[11]

Muzeum zezadu od zahrady

Od roku 1969 byly budovány první stálé expozice. Protože společné prostory v klášterních budovách přestaly dostačovat, muzeum s archivem získaly po roce 1970 společně jako depozitář zámeček v 16 km vzdálených Stvolínkách. Muzeum navíc získalo vojskem poškozený zámek ve Stráži pod Ralskem. Marně se pokoušeli Vojtíškovi získat pro potřeby obou institucí a zachránit zámek v Mimoni, byl zbořen.[12]

Státní okresní archiv Česká Lípa se odstěhoval do své nové budovy v ulici Na Střelnici až roku 1998[13]

Okresní dům osvěty[editovat | editovat zdroj]

V roce 1953 byl založen v České Lípě Okresní dům osvěty, v jehož zájmových kroužcích se již v následujícím roce zapojilo 400 lidí. Vedl jej Josef Panáček (*1925), který s pomocí ředitele muzea Břetislava Vojtíška (*1928), ředitelkou archivu Marií Vojtíškovou (1928-2012) a profesorem Jaroslavem Panáčkem konali přednášky a psali články o historii města.[14] Některé z kroužků (přírodovědný, vlastivědný, numismatický, muzejní) byly napojeny na muzeum a také s ním spolupracovaly. Vlastivědný s muzejním poté splynuly. Okresní dům osvěty a muzeum díky vydatné podpoře města vydávaly publikace o historii města, např. Z kroniky revolučního dělnického hnutí v České Lípě. Poplatné době, ale přece jen hodnotné zachycením některých historických událostí. Krátkodobé expozice byly vystaveny i mimo muzejní objekty, např. v městském kině byla v roce 1958 výstavka Již nikdy Mnichov[7]

Klub přátel muzea[editovat | editovat zdroj]

Akce se dělají v Loretě u muzea

V roce 1967 byl založen Klub přátel muzea, který měl v roce 1970 zhruba 80 členů. Po normalizaci byla činnost klubu omezena, k oživení došlo až v roce 1979, k plné obnově v roce 1986. Popud k tomu dalo roku 1986 Ministerstvo kultury ČSR vydáním příslušné směrnice Zásady zájmové činnosti v oblasti muzeí a galerií. Klub pořádal přednášky, zájezdy. V roce 1991 vznikl Vlastivědný spolek Českolipska a v roce 1997 byly oba spolky, v nichž byli téměř titíž lidé, spojeny.[15]

Publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1960 začalo muzeum vydávat další drobné vlastivědné publikace, mapující historii města. Po roce 1990 je muzeum spoluvydatelem obnoveného sborníku Bezděz, jehož redakce sídlí v budově Okresního archivu. Třetím spoluvydavatelem je Vlastivědný spolek Českolipska. Ve spolku i redakční radě jsou mj. i pracovníci muzea a archivu (vč. obou ředitelů institucí).[16]

Muzeum dnes[editovat | editovat zdroj]

Hlavní část instituce sídlí v areálu někdejšího augustiniánského kláštera z roku 1707, postaveného ve středu města na nynější adrese nám. Osvobození 297, 47034 Česká Lípa. Pobočky má tři: v Doksech, Kvavařích a od 22. února 2011 také v někdejší šatlavě v České Lípě (Vězeňská ulice).[17] Hlavní areál je tvořen budovami někdejší školy, ambitem, klášterní zahradou, kostelem. Ředitelem muzea je nyní Ing. Zdeněk Vitáček. Muzeum dne pečuje o půl milionu předmětů, z nichž 5 400 je umístěno ve stálých expozicích přístupných veřejnosti. Všechny muzeem využívané objekty i řada soch na zahradě jsou evidované v seznamu kulturních památek. Sochy i zeleň na zahradě trpí vandalismem.[18]V roce 2014 jsou prováděny opravy střechy.

Práce na opravě střechy v srpnu 2014

Muzeum i jeho pobočky jsou členy Asociace muzeí a galerií České republiky.

Expozice v hlavní budově[editovat | editovat zdroj]

Zatímco příležitostné expozice jsou umístěny v klášterním ambitu, stálé v hlavní budově. Nejstarší byla v roce 1969 přírodovědná, později přibývaly další (historická 1972, exotických zvířat, mineralogie, kovářství, Svět hmyzu). Je zde tzv. přestěhovaná světnička z chalupy herce Vladimíra Menšíka, kterou míval v Horní Polici. Celý areál kláštera muzeum ve své správě nemá, funkční kostel a k zahradám přistavěný KD Crystal mu nepatří.

Výstavy a jiné aktivity[editovat | editovat zdroj]

V ambitu jsou pořádány nejen příležitostné výstavky, ale je využíván i na jiné akce pro veřejnost, např. vánoční trhy.[19]

V roce 2013 byla v ambitu velká výstava pod názvem Adepti cechu Hubertova - Tradice a současnost myslivosti. Svým rozsahem byla jednou z největších akcí muzea, exponáty byly zapůjčeny z řady míst v Česku, Sasku i od soukromých sběratelů.[20][21] V roce 2018 byla v ambitu muzeu uspořádána rozsáhlá výstava s řadou doprovodných akcí ke stému výročí vzniku Československé republiky.[22]

Pobočka v Doksech[editovat | editovat zdroj]

Muzeum v Doksech

Památník Karla Hynka Máchy je pobočkou muzea v DoksechMáchova jezera. Je věnován odkazu básníka Karla Hynka Máchy a později zde byla instalována expozice Rybářství a rybníkářství na Českolipsku.

Vísecká rychta[editovat | editovat zdroj]

Vísecká rychta při masopustu

Vísecká rychta je pobočkou muzea v obci Kravaře umístěnou ve velkém stavení bývalé rychty. Je zde expozice lidového bydlení zdejšího kraje.

Šatlava[editovat | editovat zdroj]

Pobočka Šatlava v České Lípě byla po rekonstrukci historického objektu otevřena v únoru 2011. Expozice je věnována zejména archeologickým výzkumům Českolipska a do podkrovních prostor budovy se přestěhovalo archeologické pracoviště z hlavního muzea.[23]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-12-08]. Identifikátor záznamu 134300 : Klášter augustiniánský. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ČELKO, Vojtěch. Podíl spolku Excursion Club. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 1999, roč. 8, s. 140. ISSN 1211-9172. 
  3. SMEJKAL, Ladislav. Stoleté jubileum českolipského muzea. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1999, roč. 8, s. 7. ISSN 1211-9172. 
  4. SYKÁČKOVÁ, Olga. Český muzejní spolek v České Lípě. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1990, s. 41. ISSN 80-7065-071-20. 
  5. SMEJKAL, Ladislav. Padesát let výstav. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2009, čís. 18, s. 251. ISSN 1211-9172. 
  6. Zdenka Schovánková. Retro. Véčko. 2003, roč. II, čís. 3, s. 94. ISSN 1213-7375. 
  7. a b Bezděz 2009, str. 251
  8. SMEJKAL, Ladislav. Českolipské muzeum. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1990, s. 64. 
  9. SMEJKAL, Ladislav; SOVADINA, Miloslav. Stopami vlastivědy. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2007, čís. 16, s. 192. ISSN 1211-9172. 
  10. Bezděz 1999, str. 8
  11. Bezděz 2009, str. 256
  12. SOVADINA, Miloslav. Život zasvěcený historii. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1998, roč. 7, s. 8. ISSN 1211-9172. 
  13. BLAŽKOVÁ, Jana. Bezděz 2000. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2000. ISBN 80-86319-00-8. Kapitola Státní okresní archiv Česká Lípa, s. 475. 
  14. Bezděz 2009, str. 254
  15. Bezděz 2007, str. 206
  16. PANÁČEK, Jaroslav. Editoral. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2009, čís. 18, s. 3. ISSN 1211-9172. 
  17. Nové archeologické muzeum Šatlava. i-noviny.cz [online]. 2011-02-21 [cit. 2011-02-21]. Článek v i-novinách Dostupné online. 
  18. redakce. V parku českolipského muzea řádili vandalové. Českolipský deník [online]. 2014-07-03 [cit. 2014-07-03]. Dostupné online. 
  19. redakce. FOTOGALERIE: V muzeu vypukly vánoční trhy. Potrvají do neděle. Českolipský deník [online]. 2012-12-05 [cit. 2012-12-06]. Dostupné online. 
  20. kul. Českolipské muzeum obsadí adepti cechu Hubertova. Měsíčník Liberecký kraj. Březen 2013, s. 5. 
  21. Tomáš Cidlina. V muzeu probíhá Týden myslivosti. i-noviny.cz [online]. 2013-06-18 [cit. 2013-06-19]. Dostupné online. 
  22. 100 let [online]. Česká Lípa: Vlastivědné muzeum [cit. 2018-09-21]. Dostupné online. 
  23. Archeologické muzeum Českolipska. Českolipský deník [online]. 2011-02-22 [cit. 2011-02-22]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Skládací leták Vlastivědné muzeum a galérie v České Lípě vydaný muzeem v roce 2010

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]