Státní okresní archiv Česká Lípa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Státní okresní archiv Česká Lípa
Okresní archiv je dnes na Střelnici v České Lípě
Okresní archiv je dnes na Střelnici v České Lípě
Poloha
Adresa okres Česká Lípa, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Státní okresní archiv Česká Lípa (SOkA Česká Lípa) je státní institucí, založenou roku 1951, která od roku 1998 sídlí v nové moderní budově na kraji České Lípy. Od roku 2002 je SOkA Česká Lípa vnitřní organizační složka Státního oblastního archivu v Litoměřicích.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Založení archivu[editovat | editovat zdroj]

Sídlo v Žižkově ulici

Okresní archiv byl formálně zřízen v roce 1951, první pracovníci do něj nastoupili až o dva roky později. Potřebnou úroveň práce s archivy mu zajistila jeho první ředitelka, kterou se stala v roce 1955 Marie Vojtíšková. Základem nového archivu se staly archiválie města Česká Lípa z předválečného archivu města. Nová instituce dostala do užívání přízemí budovy v Žižkově ulici 321 (200 metrů nad hlavním náměstím) a také v letohrádku Červený dům vedle vodního hradu Lipý. První roky se Marie Vojtíšková zabývala tříděním a zachraňováním mnohdy plesnivých dokumentů.[1] V padesátých letech vznikly další okresní archivy v Doksech a Novém Boru. K reformě archivnictví došlo v roce 1960, kdy byl českolipský archiv určen jako Okresní archiv Česká Lípa s pobočkami v Bělé pod Bezdězem, Novém Boru, Kamenickém Šenově a Jablonném v Podještědí.

Období let 1960–2000[editovat | editovat zdroj]

Po válce byl archiv v Červeném domě

V roce 1960 okresní archiv obdržel nově přidělené prostory v budově augustiniánského kláštera společně v českolipským vlastivědným muzeem. Stalo se tak zásluhou společného úsilí manželů Vojtíškových (Marie ředitelka archivu, manžel Břetislav Vojtíšek byl ředitelem muzea, oba členové památkové komise ONV Česká Lípa).[2] Archiv měl přidělená jižní a západní křídla areálu. V roce 1964 byly prostory v Červeném domě využívány jen jako preparátorská dílna. Došlo ke zrušení dalších depozit a poboček, z nichž byly materiály určené k archivaci svezeny do nových prostor. Záhy se ukázalo, že pro obě instituce jsou skladovací prostory nedostačující, a proto dostaly společně k užívání renesanční zámek ve Stvolínkách jako společný depozitář, ovšem 14 km vzdálený od centra České Lípy. Zámeček byl nevytápěný a listinný archiv archivu i muzea trpěl mj. i plísněmi. Okresní národní výbor však nové, lepší prostory nedokázal poskytnout.[3]

V klášteře byl archiv do roku 1998

V roce 1972 byl do archivu přijat odborný archivář Miloslav Sovadina, který po odchodu Marie Vojtíškové vedl archiv jako zastupující ředitel v letech 19851989.

Po roce 1990 došlo k řadě společenských a následně administrativních změn. K 1. srpnu 1991 byl klášterní areál vrácen církvi, vlastníkem se stala Česká provincie Řádu sv. Augustina. Ta půl roku poté smlouvou část prostor pronajala Vlastivědnému muzeu a také umožnila další pronájem okresnímu archivu. V roce 1992 byl zámek ve Stvolínkách vrácen obci a byla s ní uzavřena nájemní smlouva. Velmi neuspokojivou situaci z hlediska archivnictví řešila vláda České republiky a dala příkaz i ohledně řešení archivu v České Lípě. Až dva roky poté Okresní úřad a Městský úřad vybraly pozemek na okraji čtvrti Střelnice, zadaly vypracování projektu, vypsaly výběrové řízení na dodavatele a z vlastních prostředků nechaly stavební firmě Gedos nový objekt postavit. Státní dotace byla přiřknuta v roce 1995. Náklady na stavbu dosáhly přes 24 milionů Kč. V roce 1998 se začaly archivní materiály do nové budovy stěhovat. Slavnostní otevření Státního okresního archivu v České Lípě bylo provedeno v březnu 1999.[4]

Heraldická komise[editovat | editovat zdroj]

V roce 1976 skupina historiků vytvořila při Státním okresním archivu v České Lípě Heraldickou komisi. Zejména po roce 1990 pomáhala městům a obcím hlavně metodicky při jejich snaze mít odpovídající městské symboly, tedy znak a prapor města. Některým obcím návrhy zpracovala. Návrhy po projednání radou a zastupitelstem města posoudil Podvýbor poslanecké sněmovny pro heraldiku a vexilologii a udělení symbolů pak provádí předseda Poslanecké sněmovny.[5]

Vstup do areálu archivu na Střelnici

Ediční činnost[editovat | editovat zdroj]

Roku 1973 byla založena Edice inventářů Okresního archivu Česká Lípa. V ní byly vydány Pozůstalost Amanda Paudlera (napsal Jaroslav Panáček roku 1973) a Pozůstalost Jana Dukáta (od Marie Vojtíškové v roce 1976). Od roku 1975 vydával archiv literárně-vědní sborník Českolipsko literární, do roku 1997 bylo vydáno 13 svazků. Od roku 1990 se zdejší archiváři zapojili do redakční rady obnoveného vlastivědného sborníku Bezděz a po přestěhování do nové budovy se tato stala místem jeho redakce. Okresní archiv je jedním ze tří vydavatelů. Dalšími vydavateli sborníku jsou městské muzeum a Vlastivědný spolek Českolipska, i v něm jsou někteří z archivářů aktivními členy.[6] Ve sborníku jsou uveřejňovány články týkající se mj. i činnosti archivu.[7] Archiv vydával brožury k jednorázovým akcím, např. v roce 1976 k 200. výročí nevolnického povstání na Českolipsku, o rok později k 60. výročí VŘSR a další 350 let českolipského gymnasia.[8]

Aktuální provozní údaje[editovat | editovat zdroj]

Adresa archivu je Střelnice 3035, Česká Lípa. Pro veřejnost je otevřeno v pondělí a ve středu od 8 do 12 hodin, odpoledne od 13 do 17 hodin. Má k dispozici studovnu s 12 místy. Objednávat se není potřeba. Ředitelem je od roku 2016 PhDr. Petr Kozojed, který řídí dalších šest pracovníků. V archivu bylo k 31. prosinci 2016 soustředěno 1696 fondů a sbírek celého okresu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SOVADINA, Miloslav. Život zasvěcený historii. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 1998, roč. 7, s. 8. ISSN 1211-9172. 
  2. Bezděz 1998, str. 9
  3. BLAŽKOVÁ, Jana. Bezděz 2000. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2000. ISBN 80-86319-00-8. Kapitola Státní okresní archiv Česká Lípa, s. 475. 
  4. Bezděz 2000, str. 475
  5. KASÍK, Stanislav. Nové symboly měst. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2002, roč. 11, s. 237. ISSN 1211-9172. 
  6. Bezděz 2000, str. Tiráž
  7. SMEJKAL, Ladislav; SOVADINA, Miloslav. Stopami vlastivědy. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2007, čís. 16, s. 201. ISSN 1211-9172. 
  8. SOVADINA, Miloslav. Dějiny Okresního archivu Česká Lípa. Ústí nad Labem: Alois International, 1997. ISBN 80-86067-07-6. Kapitola Archiv 1960–1996, s. 137. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]