Stráž pod Ralskem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Stráž pod Ralskem
Náměstí 5. května
Náměstí 5. května
Znak města Stráž pod RalskemVlajka města Stráž pod Ralskem
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0511 562092
Pověřená obecMimoň
Obec s rozšířenou působnostíČeská Lípa
Okres (LAU 1)Česká Lípa (CZ0511)
Kraj (NUTS 3)Liberecký (CZ051)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel3 899 (2021)[1]
Rozloha21,58 km²
Katastrální územíStráž pod Ralskem
Nadmořská výška310 m n. m.
PSČ471 27
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa městského úřadu47127 Stráž pod Ralskem
sekretarka@strazpr.cz
StarostaMgr. Zdeněk Hlinčík
Oficiální web: www.strazpr.cz
Stráž pod Ralskem na mapě
Stráž pod Ralskem
Stráž pod Ralskem
Další údaje
Kód části obce156469
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Stráž pod Ralskem (do roku 1946 Vartenberk, německy Wartenberg am Rollberg) se nachází v okrese Česká Lípa, v Libereckém kraji, v údolí řeky Ploučnice pod kuželem vrchu Ralsko a vrchu Hamerský Špičák (462 m n. m.). Žije zde přibližně 3 900[1] obyvatel. Město vzniklo v podhradí a převzalo název hradu Stráž - Wartenberg (počeštěno na Vartenberk), který pochází z výrazu Warte auf dem Berg (česky stráž na hoře).[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Zámek Vartenberg v roce 2019

Do roku 1945[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci je obsažena v listině krále Václava II.28. srpna 1283. Tehdy zde vybudovali Markvarticové hrad, podle nějž se pak mnozí pojmenovali, jako páni z Vartemberka. Ve 13. století jsou zmiňováni Markvart z Března a jeho syn Beneš z Vartemberka. Rodina Vartemberků jej i s vznikajícím městečkem v podhradí prodala roku 1504 Bartoloměji Hiršpergárovi (Hirschpergarovi) z Königshainu. Noví vlastníci hrad přestavěli na zámek a o 200 let později zámek i panství včetně městečka koupili Hartigové, kteří vlastnili i sousední panství Mimoňské.

Od 15. století město mělo hrdelní soud, který vyšetřoval a trestal zločiny proti bezpečnosti kupců, k nimž došlo na cestě z Čech do Lužice. Císař Rudolf II. městu udělil znak obsahující slunečnici. Po třicetileté válce město přišlo o řadu privilegií. V roce 1785 císař Josef II. obci potvrdil tržní právo.

Rodina Hartigů se roku 1830 odstěhovala na nově upravený zámek v Mimoni a ze zdejšího se stalo sídlo jejich velkostatku. Původní dřevěná architektura byla zničena při rozsáhlém požáru v roce 1854, od 19. století se město měnilo na letovisko, když k rekreaci sloužilo zejména okolí Hamerského rybníka a od roku 1914 nově napuštěného Horeckého rybníka. Po první světové válce koupil velkostatek František Melichar.[3]

Období po roce 1945[editovat | editovat zdroj]

Po druhé světové válce bylo odsunuto německé obyvatelstvo a došlo ke snížení počtu obyvatel. Od 60. let 20. století probíhal v okolí města nejprve geologický průzkum a později i samotná těžba uranové rudy prováděné Československým uranovým průmyslem. Do současnosti ve městě sídlí státní podnik DIAMO (zkratka ze slov DIuranát AMOnný), který je právním nástupcem Československého uranového průmyslu a který se mimo jiné zabývá likvidací ekologických škod způsobených těžbou uranu. Areál bývalých uranových dolů s přilehlou velkou usazovací nádrží (Sedlištský rybník) se rozkládá západně od města.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Zámek Vartenberk - dříve psán Wartenberg, byl postaven na místě někdejšího hradu v 16. století na východní straně Zámeckého vrchu. V roce 1987 vyhořel a je veřejnosti nepřístupný. Zámek nebyl doposud zcela opraven, má alespoň novou střechu.
  • Kaple svatého Jana Nepomuckého: Je situována nedaleko zámku na protější straně Zámeckého vrchu. Jedná se o barokní stavbu z roku 1722.[4] Dnes slouží pravoslavné církvi (bohoslužby v neděli 1× za 14 dní v 10.00).
Mezi zámkem a kaplí je spojovací cesta s alejí mohutných stromů. Z cesty je odbočka dolů do města.

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Město v současné době opět usiluje o rozvoj rekreační turistiky. Pro sportovní vyžití je k dispozici plavecký areál, sportovní hala, tenisové kurty, fotbalové hřiště a v neposlední řadě i vodní lyžařský vlek na Horeckém rybníku. Na jaře se pravidelně konají Wartenberské slavnosti, které připomínají historii města.

Velké firmy[editovat | editovat zdroj]

Pobočka Johnson Controls[editovat | editovat zdroj]

V roce 1993 zde společně dvě zahraniční firmy formou joint venture založily firmu TRIMCO. Nová firma zde zahájila činnost 28. října 1994. V lednu 1998 první ze zakládajících firem, mezinárodní koncern Johnson Controls odkoupila od druhé, belgické rodinné firmy ECA její vlastnický podíl a stala se tak 100% vlastníkem TRIMCA. V srpnu 2003 pak českolipská společnost Johnson Controls Automobilové součástky k.s. z TRIMCA udělala zápisem do obchodního rejstříku svůj odštěpný závod pod označením Johnson Controls Automobilové součástky, k.s., odštěpný závod Stráž pod Ralskem. Vyrábí zde komponenty pro automobilový průmysl. V roce 2008 zde bylo zaměstnáno 700 pracovníků.[6]

DIAMO[editovat | editovat zdroj]

Nejen ve městě, kde má v Máchově ulici své ústředí, působí velký státní podnik DIAMO. Je pokračovatelem Československého uranového průmyslu, provádí jak těžbu uranové rudy v okrese Žďár nad Sázavou, tak v souladu s usnesením vlády realizuje útlum uranového, rudného i části uhelného hornictví v Česku. Ve Stráži je jednak ústředí a také odštěpný závod Těžba a úprava uranu, o. z., Stráž pod Ralskem.[7]

Věznice[editovat | editovat zdroj]

Ve Stráži pod Ralskem je také věznice a Institut vzdělávání Vězeňské služby České republiky, což je celostátní vzdělávací institut určený pro ozbrojenou složku (Justiční stráž, Vězeňská stráž) v rámci rezortu justice vedle civilní složky Justiční akademie, která je institucí resortu spravedlnosti pro vzdělávání soudců, státních zástupců a dalších pracovníků resortu justice a která po roce 2005, kdy byla Justiční akademie sloučena s Justiční školou v Kroměříži a sídlem Justiční akademie se stala Kroměříž, ve Stráži pod Ralskem má středisko a část vzdělávacích akcí se zde koná. Věznice ve Stráži pod Ralskem byla zřízena jako Ústav Sboru nápravné výchovy 1. června 1973 přestavbou ubytoven, které původně sloužily pro pracovníky uranových dolů.[8] Jedná se o věznici s ostrahou, jejíž součástí je oddělení pro mentálně retardované odsouzené s dozorem a oddělení se zesíleným stavebně-technickým zabezpečením.[9]

Fotbal[editovat | editovat zdroj]

V roce 1952 v krajské fotbalové soutěži obsadil zdejší klub Normal Stráž pod Ralskem 12. místo.[10]

Fotbalový tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 na 12 místě čtrnáctičlenné tabulky I.B třídy Libereckého kraje.[11] O rok později ve stejné soutěži skončil druhý.[12]

Fotbalový tým starších žáků skončil v roce 2010/2011 na 3. příčce v krajském přeboru.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 32. 
  3. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Probouzející se Ralsko. Ralsko: Sdružení Náhlov, 2005. Kapitola Stráž pod Ralskem, s. 24. 
  4. Liberecký kraj – Českolipsko, str. 32
  5. KROPÁČEK, Jiří; KNOB, Josef. Severní Čechy. [s.l.]: Panorama, 1981. Kapitola Liberecko, s. 101. 
  6. MGR. SMEJKAL, Ladislav. Historie a současnost podnikání na Českolipsku. Žehušice: Městské knihy s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86699-58-5. Kapitola Johnson Controls, s. 102. 
  7. Historie podnikání na Českolipsku, str. 90
  8. Věznice Stráž pod Ralskem – výročí [online]. Generální ředitelství Vězeňské služby ČR [cit. 2018-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-12. 
  9. Věznice Stráž pod Ralskem [online]. [cit. 2018-03-12]. Dostupné online. 
  10. HORÁK, Jindřich; KRÁL, Lubomír. Encyklopedie našeho fotbalu. Praha: Nakladatelství Libri, 1997. ISBN 80-85983-22-2. Kapitola Rejstřík československých klubů 1945-1992, s. 572. 
  11. Radek Valenta. Fotbalová I.B třída Liberecka. Českolipský deník. Červen 2011, roč. 18, čís. 22. června, s. 16. ISSN 1214-8462. 
  12. Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží. Českolipský deník. Červen 2012, roč. 19, čís. 20. června, s. 16. ISSN 1214-8462. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]