Stráž pod Ralskem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Stráž pod Ralskem

Kostel sv. Zikmunda
Znak obce Stráž pod RalskemVlajka obce Stráž pod Ralskem
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0511 562092
Kraj (NUTS 3) Liberecký (CZ051)
Okres (LAU 1) Česká Lípa (CZ0511)
Obec s rozšířenou působností Česká Lípa
Pověřená obec Mimoň
Historická země Čechy
Katastrální území Stráž pod Ralskem
Katastrální výměra 21,58 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 4 020 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 310 m n. m.
PSČ 471 27
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa městského úřadu 47127 Stráž pod Ralskem
Starosta Zdeněk Hlinčík
Oficiální web: www.strazpr.cz
Ofic. web MÚ: www.strazpr.cz
Email: sekretarka@strazpr.cz
Stráž pod Ralskem v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Stráž pod Ralskem
Stráž pod Ralskem
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Stráž pod Ralskem (německy Wartenberg) se nachází v okrese Česká Lípa, v Libereckém kraji, v údolí řeky Ploučnice pod kuželem vrchu Ralsko a vrchu Hamerský Špičák (462 m n. m.). Ke dni 1. ledna 2014 zde žilo 4021 obyvatel.[2] Město vzniklo v podhradí a převzalo název hradu Stráž - Wartenberg (počeštěno na Vartenberk), který pochází z výrazu Warte auf dem Berg (česky stráž na hoře).[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1945[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci je obsažena v listině krále Václava II. z 28. srpna 1283. Tehdy zde vybudovali Markvarticové hrad, podle nějž se pak mnozí pojmenovali, jako páni z Vartemberka. V 13. století jsou zmiňováni Markvart z Března a jeho syn Beneš z Vartemberka. Rodina Vartemberků jej i s vznikajícím městečkem v podhradí prodala roku 1504 Bartoloměji Hiršpergárovi (Hirschpergarovi) z Königshainu. Noví vlastníci hrad přestavěli na zámek a o 200 let později zámek i panství vč. městečka koupili Hartigové, kteří vlastnili i sousední panství Mimoňské. Od 15. století město mělo hrdelní soud, který vyšetřoval a trestal zločiny proti bezpečnosti kupců, k nimž došlo na cestě z Čech do Lužice. Císař Rudolf II. městu udělil znak obsahující slunečnici. Po třicetileté válce město přišlo o řadu privilegií. V roce 1785 císař Josef II. obci potvrdil tržní právo.

Rodina Hartigů se roku 1830 odstěhovala na nově upravený zámek v Mimoni a ze zdejšího se stalo sídlo jejich velkostatku. Původní dřevěná architektura byla zničena při rozsáhlém požáru v roce 1854, od 19. století se město měnilo na letovisko, když k rekreaci sloužilo zejména okolí Hamerského rybníka a od roku 1914 nově napuštěného Horeckého rybníka. Po první světové válce koupil velkostatek František Melichar.[4]

Období po roce 1945[editovat | editovat zdroj]

Po druhé světové válce bylo odsunuto německé obyvatelstvo a došlo ke snížení počtu obyvatel. Od 60. let 20. století probíhal v okolí města nejprve geologický průzkum a později i samotná těžba uranové rudy prováděné Československým uranovým průmyslem. Do současnosti ve městě sídlí státní podnik DIAMO (zkratka ze slov DIuranát AMOnný), který je právním nástupcem Československého uranového průmyslu a který se mimo jiné zabývá likvidací ekologických škod způsobených těžbou uranu. Areál bývalých uranových dolů s přilehlou velkou usazovací nádrží (Sedlištský rybník) se rozkládá západně od města.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Dříve psaný Wartenberg, byl postaven na místě někdejšího hradu v 16. století na východní straně Zámeckého vrchu. V roce 1987 vyhořel a je veřejnosti nepřístupný.
  • Kaple svatého Jana Nepomuckého: Je situována nedaleko zámku na protější straně Zámeckého vrchu. Jedná se o barokní stavbu z roku 1722.[5] Dnes slouží pravoslavné církvi (bohoslužby v neděli 1× za 14 dní v 10.00).
Mezi zámkem a kaplí je spojovací cesta s alejí mohutných stromů. Z cesty je odbočka dolů do města.
Nechal jej postavit architektem J. J. Kurzem hrabě František Hartig v letech 17721779. Dříve na jeho místě stál menší renesanční kostelík[6] zasvěcený sv. Mikuláši, který pro sešlost hrabě nechal roku 1772 zbořit. Nový kostel byl slavnostně vysvěcen 2. května 1781. U nového kostela je hřbitov a farní barokní budova Římsko-katolické církve. V kostele se konají pravidelně bohoslužby.
Morový sloup v dolní části náměstí původně obsahoval jen sochy dvou andělů z roku 1721 od K. Steyera. V roce 1726 byly doplněny na zábradlí sochy čtyř světců (sv. Prokopa, sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Šebestiána).

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Město v současné době opět usiluje o rozvoj rekreační turistiky. Pro sportovní vyžití je k dispozici plavecký areál, sportovní hala, tenisové kurty, fotbalové hřiště a v neposlední řadě i vodní lyžařský vlek na Horeckém rybníku. Na jaře se pravidelně konají Wartenberské slavnosti, které připomínají historii města.

Velké firmy[editovat | editovat zdroj]

Pobočka Johnson Controls[editovat | editovat zdroj]

V roce 1993 zde společně dvě zahraniční firmy formou joint venture založily firmu TRIMCO. Nová firma zde zahájila činnost 28. října 1994. V lednu 1998 první ze zakládajících firem, mezinárodní koncern Johnson Controls odkoupila od druhé, belgické rodinné firmy ECA její vlastnický podíl a stala se tak 100% vlastníkem TRIMCA. V srpnu 2003 pak českolipská společnost Johnson Controls Automobilové součástky k.s. z TRIMCA udělala zápisem do obchodního rejstříku svůj odštěpný závod pod označením Johnson Controls Automobilové součástky, k.s., odštěpný závod Stráž pod Ralskem. Vyrábí zde komponenty pro automobilový průmysl. V roce 2008 zde bylo zaměstnáno 700 pracovníků.[7]

DIAMO[editovat | editovat zdroj]

Nejen ve městě, kde má v Máchově ulici své ústředí, působí velký státní podnik DIAMO. Je pokračovatelem Československého uranového průmyslu, provádí jak těžbu uranové rudy v okrese Žďár nad Sázavou, tak v souladu s usnesením vlády realizuje útlum uranového, rudného i části uhelného hornictví v České republice. Ve Stráži je jednak ústředí a také odštěpný závod Těžba a úprava uranu, o. z., Stráž pod Ralskem.[8]

Věznice[editovat | editovat zdroj]

Ve Stráži pod Ralskem je také věznice a Institut vzdělávání Vězeňské služby České republiky, což je celostátní vzdělávací institut určený pro ozbrojenou složku (Justiční stráž, Vězeňská stráž) v rámci rezortu justice vedle civilní složky Justiční akademie, která je institucí resortu spravedlnosti pro vzdělávání soudců, státních zástupců a dalších pracovníků resortu justice a která po roce 2005, kdy byla Justiční akademie sloučena s Justiční školou v Kroměříži a sídlem Justiční akademie se stala Kroměříž, ve Stráži pod Ralskem má středisko a část vzdělávacích akcí se zde koná.

Fotbal[editovat | editovat zdroj]

V roce 1952 v krajské fotbalové soutěži obsadil zdejší klub Normal Stráž pod Ralskem 12. místo.[9]

Fotbalový tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 na 12 místě čtrnáctičlenné tabulky I.B třídy Libereckého kraje.[10] O rok později ve stejné soutěži skončil druhý.[11]

Fotbalový tým starších žáků skončil v roce 2010/2011 na 3. příčce v krajském přeboru.

Fotografie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Michael Polák. Z České Lípy se vystěhovalo přes 1 100 lidí za jediný rok. Českolipský deník [online]. 2014-03-27 [cit. 2014-03-28]. Dostupné online.  
  3. PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7 : freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 32.  
  4. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Probouzející se Ralsko. Ralsko : Sdružení Náhlov, 2005. Kapitola Stráž pod Ralskem, s. 24.  
  5. Liberecký kraj – Českolipsko, str. 32
  6. KROPÁČEK, Jiří; KNOB, Josef. Severní Čechy. [s.l.] : Panorama, 1981. Kapitola Liberecko, s. 101.  
  7. MGR. SMEJKAL, Ladislav. Historie a současnost podnikání na Českolipsku. Žehušice : Městské knihy s.r.o., 2009. ISBN 978-80-86699-58-5. Kapitola Johnson Controls, s. 102.  
  8. Historie podnikání na Českolipsku, str. 90
  9. HORÁK, Jindřich; KRÁL, Lubomír. Encyklopedie našeho fotbalu. Praha : Nakladatelství Libri, 1997. ISBN 80-85983-22-2. Kapitola Rejstřík československých klubů 1945-1992, s. 572.  
  10. Radek Valenta. Fotbalová I.B třída Liberecka. Českolipský deník. červen 2011, roč. 18, čís. 22.června, s. 16. ISSN 1214-8462.  
  11. Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží. Českolipský deník. červen 2012, roč. 19, čís. 20.června, s. 16. ISSN 1214-8462.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]