František z Hartigu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František z Hartigu
Franz Hartig.jpg
Narození 5. června 1789
Drážďany
Úmrtí 11. června 1865 (ve věku 76 let)
Vídeň
Zaměstnavatel Spolková vláda Rakouska
Ocenění seznam čestných občanů Vídně (1842)
rytíř Řádu sv. Řehoře Velikého
Řád zlatého rouna
Řád sv. Mauricia a sv. Lazara
Řád Bílého orla
… více na Wikidatech
Manžel(ka) Juliana von Grundemann-Falkenberg (od 1810)
Děti Edmund Hartig
Rodiče František Antonín de Paula z Hartigu a Eleonora Gräfin von Hartig
Funkce ministr
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František de Paula hrabě z Hartigu (německy Franz de Paula Graf von Hartig, též pod pseudonymem Gotthelf Zurecht, 5. června 1789, Drážďany - 11. ledna 1865, Vídeň) byl rakouský státník a publicista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Jeho otec byl František Antonín hrabě z Hartigu (1758–1797), diplomat, historik a básník, svobodný pán mj. v Mimoni, Stráži pod Ralskem, Starém Dubu a Beřkovicích, skutečný tajný rada a komoří. Působil tehdy v Drážďanech jako rakouský zplnomocněný ministr na saském kurfiřtském dvoře.

Hrabě Hartig získal vynikající vzdělání a nastoupil do rakouských státních služeb. V roce 1825, ve svých 36 letech, se stal gubernátorem Štýrska a roku 1830 guvernérem Lombardie. Tuto funkci vykonával vzorně a získal si zde velikou popularitu. Roku 1840 byl jmenován státním a konferenčním ministrem, měl na starost finanční záležitosti rakouské Státní rady a podnítil reformy železnic i dalších hospodářských odvětví.

V roce 1848 z politiky odešel a napsal několik spisů otevřeně popisujících politické události. Po roce 1859 znovu vstoupil do státních služeb a působil v rakouské říšské radě, kde prokázal velké přesvědčovací schopnosti a erudici, ale také velkou parlamentní obratnost. V panské sněmovně patřil k předním zastáncům myšlenky společného státu.

Manželství a rodina[editovat | editovat zdroj]

Manželka Františka z hartigu Juliana, rozená Grundemann-Falkenberská (1788-1866)

Hrabě Hartig se oženil 6. ledna 1810 ve Vídni s Julianou hraběnkou von Grundemann-Falkenbergovou (26. března 1788 ve Vídni - 27. října 1866 tamtéž), dcerou Emanuela hraběte von Grundemann-Falkenberga a jeho manželky Marie Anny hraběnky z Althannu. Měli spolu 3 děti:

  • Eleonora (9. listopadu 1810 - 21. února 1838) ∞ 6. června 1830 ve Štýrském Hradci s Michaelem Josefem z Althannu (19. června 1798 - 5. dubna 1861)
  • Fridrich (3. listopadu 1818 - 5. srpna 1877)
∞ 27. června 1852 s hraběnkou Valpurgou Berchtoldovou z Uherčic (13. srpna 1829 - 21. února 1856)
∞ 16. května 1857 s Amálií svobodnou paní von Gudenus (13. září 1837 - 10. února 1892)
  • Edmund (2. listopadu 1812 - 31. března 1883) ∞ 15. dubna 1846 s hraběnkou Julií Constancí z Bellegarde (23. září 1822 - 9. prosince 1884)

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Císařský manifest z 26. září 1848 / Das kaiserliche Manifest vom 26. Sept. 1848 (Praha 1848)
  • Vývoj revoluce v Rakousku / Genesis der Revolution in Österreich (3. vyd., Lipsko 1851)
  • Přemítání publicisty Gotthelfa Zurechta / Nachgedanken des Publizisten Gotthelf Zurecht

Řády a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franz von Hartig na německé Wikipedii.