Velký Valtinov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Valtínov – obec v regionu Česká Kanada.
Velký Valtinov
Velký Valtinov, v popředí Panenský potok
Velký Valtinov, v popředí Panenský potok
Znak obce Velký ValtinovVlajka obce Velký Valtinov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0511 562203
Kraj (NUTS 3) Liberecký (CZ051)
Okres (LAU 1) Česká Lípa (CZ0511)
Obec s rozšířenou působností Česká Lípa
Pověřená obec Mimoň
Historická země Čechy
Katastrální území Velký Valtinov
Katastrální výměra 10,05 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 193 (2019)[1]
Nadmořská výška 292 m n. m.
PSČ 471 25
Zákl. sídelní jednotky 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Obecní úřad Velký Valtinov,
Velký Valtinov 46,
471 25 Jablonné v Podještědí
Starosta Josef Lukavec
Oficiální web: www.velkyvaltinov.cz?file=kop1.php
E-mail: obec.velky.valtinov@atlas.cz
Velký Valtinov v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Velký Valtinov
Velký Valtinov
Geodata (OSM): OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velký Valtinov (německy Groß Walten, někdy uváděno jako Valtínov) je obec v severovýchodní části okresu Česká Lípa. Území obce se nachází v podhorském pásmu Lužických hor, 2 km jihozápadně od Jablonného v Podještědí. Obcí protéká Panenský potok.

Obec má katastrální výměru 1 005 ha, z toho lesní půda 303 ha, zemědělská půda 572 ha, rybníky a ostatní vodní plochy 70 ha, zastavené plochy 11 ha a ostatní plochy 11 ha. V katastru obce se nachází 61 domů a 24 objektů pro individuální rekreaci. Žije zde 193[1] obyvatel.

Do konce roku 1990 byl integrovanou součástí Jablonného v Podještědí. Od 1. ledna 1991 je samostatnou obcí.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Erb majitelů zdejšího panství Pachtů z Rájova na valtinovském kostele sv. Jana

Nejstarší část[editovat | editovat zdroj]

V roce 1383 koupili panství Valtinov od pánů z Jablonného a z Lemberka Berkové z Dubé, páni na Milštejně a Lipém. Za jejich vlády byla ve Valtinově pravděpodobně postavena tvrz. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o tvrzi je z roku 1399, kdy byl na ní usazen zeman Jan Blekta z Útěchovic.

Roku 1402 zmíněný Jan Blekta panství vykoupil z manské závislosti na hradě Lipém od Berků z Dubé. Přes četné změny, ke kterým z důvodu rodinného dělení rodu Blektů z Útěchovic docházelo, zůstal Valtinov s tvrzí střediskem správy panství, takže tvrz byla trvale osídlena a upravována i v době husitských válek.

V roce 1575 došlo k rozdělení obce na dvě části, Horní a Dolní Valtinov. V roce 1578 byl v Horním Valtinově postaven malý zámeček.

17. až 19. století[editovat | editovat zdroj]

Dolní Valtinov
Podrobnější informace naleznete v článku Dolní Valtinov (zámek).

Blektové z Útěchovic prodali v roce 1602 panství Dolní Valtinov, a to včetně renesančního zámečku, na který původní tvrz přestavěl v roce 1600 Jiří Jetřich Blekta z Útěchovic. Panství potom rychle střídalo majitele, až se v roce 1608 stalo majetkem Kryštofa z Donína. V roce 1623 patří panství purkrabímu Konrádovi z Donína, ale v rámci konfiskací po bitvě na Bílé hoře je Donínům panství zabaveno, a to včetně vsi Postřelná, Husí Krk, Brniště a osady Tlustecká a Růžová. Do roku 1634 patří Dolní Valtinov Albrechtovi z Valdštena a po jeho smrti panství na podzim 1634 koupil rytíř Gerhardt z Wachtentungu, který si na zámečku zařídil rodové sídlo. Wachtentungové roku 1667 panství prodali Danielu Pachtovi z Rájova.

Horní Valtinov
Podrobnější informace naleznete v článku Velký Valtinov (zámek).

Také Horní Valtinov patřil až do roku 1615 Blektům z Útěchovic. Od nich ho koupil pan Jan mladší Odkolek z Újezdce, a to za 5300 zlatých rýnských. Po bitvě na Bíle hoře byl Jan Odkolek odsouzen ke ztrátě celého jmění, tedy zámečku Horní Valtinov s poplužním dvorem, vsí se sedmi poddanými, mlýnem a ostatním příslušenstvím. Jan Odkolek se proti tomuto rozhodnutí odvolal a skutečně se 30. května 1626 dočkal osvobození. Jeho panství však mezitím v roce 1624 koupil pan Jindřich Volf z Dubé a Lipé, a to za 6500 kop míšeňských. V roce 1718 Horní Valtinov koupili Pachtové z Rájova a obec tak měla opět jednoho majitele. Jan Jáchym Pachta z Rájova přestavěl v roce 1728 zámek v Dolním Valtinově do barokní podoby a nedaleko něj o rok později dal postavit kostel sv. Jana Nepomuckého.

V roce 1867 pro nevypořádané dědické záležitosti byli Pachtové z Rájova nuceni panství Jablonné i s Valtinovem prodat a od této doby bylo panství i zámek výhradně ve vlastnictví bohatých továrníků a průmyslníků.

Vyhořelý zámek a pivovar v areálu bývalé sýrárny

Zámeček Horní Valtinov byl roku 1878 prodán Dr. Gustavu rytíři ze Schlesingerů (Ritter von Schlesinger) [2]; v letech 1881 - 1893 došlo k rozparcelování pozemků, a to včetně zámečku. Ten v roce 1878 přechází z rukou Josefa Vazače, bývalého polesného a ředitele lesnické školy v Bělé pod Bezdězem, do rukou velkoprůmyslníka Gustava Grasse z Horního Podluží.

V Dolním Valtinově byl vybudován pivovar, který měl v roce 1878 kapacitu 1300 hektolitrů.

20. století[editovat | editovat zdroj]

Zámeček Horní Valtinov ztratil funkci panského sídla a byl Gustavem Grassem přestavěn na hospodářský dvůr. Roku 1922 ho zdědil jeho strýc Dr. Fridrich Pergelt, jehož rodina byla na konci druhé světové války na zámečku vyvražděna. Po válce byl hospodářský dvůr i s pozemky konfiskován. V současné době je soukromých rukou a prochází rozsáhlou rekonstrukcí.

V roce 1915 měl pivovar v Dolním Valtinově kapacitu 3800 hl a používal vlastní etiketu a lahve. V roce 1924 odkoupil veškerá práva na vaření piva Litoměřický pivovar a v roce 1929 výrobu zastavil. V roce 1932 byla ve zrušeném pivovaru založena tavírna sýrů firmy Paul & Söhne. Postupně si pronajali další objekty včetně zámečku v Dolním Valtinově a během druhé světové války si objekty zakoupili. Během druhé světové války zde pracovali zejména váleční zajatci, převážně Francouzi. Po válce byla firma znárodněna a postupně přešla pod národní podnik Libereckých mlékáren a pak pod Severočeské mlékárny, n.p. Bohušovice nad Ohří. V roce 1982 pracovalo v továrně 72 zaměstnanců, z toho 15 Vietnamců. Vyráběly se zde tavené sýry.

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Sochy světců u kostela
Památník obětem válek
Podrobnější informace naleznete v článku Kostel svatého Jana Nepomuckého (Velký Valtinov).
  • Kostel sv. Jana Nepomuckého byl roku 1729 postaven Janem Jáchymem Pachtou z Rájova původně jako velká kaple na někdejším hřbitově. Při rekonstrukci v roce 1997 byla objevena vzácná malba iluzivního oltáře. V sousedství kostela je řada soch svatých, Kalvárie, kříž s Kristem a masový hrob vojáků z Bitvy u Hochkirchu z roku 1758. Je zde i památník obětem obou světových válek. Kostel je chráněn jako kulturní památka.[3]
  • V horní části obce (Františkov - v zatáčce u silnice do Jablonného v Podještědí) nachází zámeček Horní Valtinov přestavěný na panský statek
  • Zámek Velký Valtinov se nachází v dolní části obce za budovou bývalé sýrárny. V roce 1728 byl přestavěn do barokní podoby. Po roce 1940 se stal součástí areálu sousední výrobny sýrů. V roce 1983 vyhořel a od té doby zůstal v havarijním stavu. Celý areál sýrárny s někdejším zámkem je veřejnosti nepřístupný.
  • Tvrz Tlustec, zřícenina panského sídla, písemně doloženého ze 14. století. Objekt je v havarijním stavu.[4]

Zámecký pivovar[editovat | editovat zdroj]

Blektové jsou také uvedeni jako majitelé někdejšího zámeckého pivovaru ve Velkém Valtinově, který existoval do roku 1930. Pivovar založil Jiří Blekta z Útěchovic v roce 1580 (Schlossbrauerei Gross-Walten). Dalšími držiteli byli:

  • Adam a Šalamoun Blektové z Útěchovic
  • Adam Blekta z Útěchovic
  • Jiří Jindřich Blekta z Útěchovic
  • Johanka Hrzánová ze Sulevic
  • Donínové: Vratislav z Donína, Jan, Ferdinand a Jaroslav z Donína, poté Jan z Donína, Kryštof z Donína, Konrád z Donína
  • královská komora
  • Albrecht z Valdštejna
  • Gerard z Wachtendungu
  • Františkánský klášter v Praze
  • Jan Jindřich ze Schaefflingeru
  • Kryštof Rudolf hrabě z Bredy
  • Mechtilda Pachová z Heisteru
  • baron Palme
  • Hypoteční banka ve Vídni
  • Gustav rytíř ze Schlesingerů[5]
  • Josef Groh
  • Evžen Krisch
  • Josef Mazač

Sport[editovat | editovat zdroj]

Fotbalové hřiště ve Velkém Valtinově, v pozadí na obzoru Ještěd

Fotbal[editovat | editovat zdroj]

Velkým historickým úspěchem je pro valtinovské fotbalisty druhé místo v závěrečné tabulce II. třídy okresního přeboru, zakončené v červnu 2012. Sekretář klubu Petr Chmelař vyjádřil zájem klubu hrát v další sezóně I. B třídu okresu Česká Lípa.[6]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

V obci je zastávka na železniční trati 086 z Liberce do České Lípy. Obcí prochází silnice z Jablonného v Podještědí do Brniště, po níž je vedena cyklotrasa 3045. Z Velkého Valtinova odbočují místní silnice do Postřelné a do osady Růžová.[7]

Velký Valtinov s Mimoní a Jablonným spojují autobusové spoje na lince 500265, kterou provozuje dopravce ČSAD Česká Lípa.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obecní úřad Velký Valtinov

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Na katastru Velkého Valtinova je kopec Selský vrch (384 m.)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2019. Praha. 30. dubna 2019. ISBN 978-80-250-2914-5. Dostupné online. [cit. 2019-05-04]
  2. na novanobilitas.eu [1]
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-04-29]. Identifikátor záznamu 146239 : Kostel sv. Jana Nepomuckého. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  4. Památkový katalog: Tvrz Tlustec [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-09-02]. Dostupné online. 
  5. na novanobilitas.eu [3]
  6. Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží. Českolipský deník. Červen 2012, roč. 19, čís. 20. června, s. 16. ISSN 1214-8462. 
  7. Mapa Lužické hory č.14. Praha: Trasa ., 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3. 
  8. a b Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]