Dubá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dubá
Dubá, radnice na Masarykově náměstí

Dubá, radnice na Masarykově náměstí

znak obce Dubávlajka obce Dubáznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0511 561533
kraj (NUTS 3): Liberecký (CZ051)
okres (LAU 1): Česká Lípa (CZ0511)
obec s rozšířenou působností: Česká Lípa
pověřená obec: Doksy
historická země: Čechy
katastrální výměra: 60,59 km²
počet obyvatel: 1764 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 266 m n. m.
PSČ: 471 41
zákl. sídelní jednotky: 17
části obce: 20
katastrální území: 11
adresa městského úřadu: Masarykovo náměstí 138
471 41 Dubá
starosta / starostka: Mgr. Zdeňka Šepsová
Oficiální web: www.mestoduba.cz
E-mail: mesto.duba@tiscali.cz
Dubá na mapě
Dubá
Red pog.svg
Dubá
Zdroje k infoboxu a částem obce
O sídle Benešovců z Dubé v Posázaví pojednává článek Stará Dubá.

Dubá (něm. Dauba) je město ležící vzdušnou čarou 16 km jižně od České Lípy a 9 km jihozápadně od Máchova jezera. Leží v nadmořské výšce 266 m a je obklopeno členitou krajinou, bohatou na lesy a rokle mezi pískovcovými skalami. Jde o přirozené středisko chalupářů z okolních vsí a osad, z nichž většina je k Dubé přičleněna. Městem prochází tranzitní silnice I/9, je zde evidováno asi 830 adres, ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 1757 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Dubou

První písemná zmínka o Dubé (německy Dauba) pochází z roku 1253, listina dosvědčuje nadání Dubé a dalších vesnic králem Václavem I. a dalších šlechticů nově založenému řádu křížovníků s červenou hvězdou. Dubský statek byl pro řád příliš odlehlý a proto jej po roce 1257 prodali rodu Ronovců, kteří Dubou drželi téměř 400 let.[1] Predikát „z Dubé“ používala nejvýznamnější větev rodu Ronovců, například nejvyšší pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé († 1348). Prvním z Berků, který byl vlastníkem Dubé byl kastelán Častolov ze Žitavy. Dalším byl v letech 1276 až 1288 Hynek Berka.

V té době již existoval hrad Dubá, kostel sv. Petra a Pavla a ves při něm. Archeologické vykopávky, nalezené při stavbě vilové čtvrti u kostela Nalezení sv. Kříže a na dalších místech, dokládají osídlení mnohem starší, z 11. století.[2] Poblíž města v 3 km vzdálených Pavličkách byla nalezena staroslovanská popelnice pražského typu z 7. století.[3]

Město bylo založeno kolem roku 1300 v údolí, zároveň byl postaven i druhý kostel sv. Kateřiny v místech dnešní pošty, při něm byla zřízena kolem roku 1408 i škola. Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 poslední zdejší z Berků Václav propadl majetkem i hrdlem, městečko bylo konfiskováno a stalo se majetkem Albrechta z Valdštejna. Po jeho násilné smrti roku 1634 v Chebu se panství i s hradem a zámkem dostalo do vlastnictví jeho vraha Richarda Waltera Butlera. Po jeho smrti byla Dubá vdovy regentky Anny Marie z Donína, která se provdala za hraběte z Heissensteinu. Pak nastalo období soudních sporů s irskou rodinou Butlerů.[4] Butlerové zde tvrdě panovali až do roku 1723. Roku 1680 vymřelo mnoho obyvatel na mor a roku 1695 město poničil požár.[5]. Původní obyvatelstvo bylo české, až během 17. století sem přišli němečtí kolonisté.[3]

V letech 1723 až 1806 správu nad městečkem převzal hrabě Karl Rudolf Sweerst-Sporck (z rodiny Šporků). Měl umělecké sklony a jeho zásluhou se zde začaly stavět barokní stavby, chrám, kaple, sochy ve městě.[4]

V letech 17441760 byl postaven kostel Nalezení sv. Kříže, oba starší kostely byly posléze zrušeny a zanikly. Dubský hrad se rovněž nedochoval, v polovině 16. století postavil Adam Berka z Dubé nedaleko města zámek Nový Berštejn.

V roce 1843 se Dubá dočkala povýšení na město.[3]

Dubá okresním městem[editovat | editovat zdroj]

Po zrušení nevolnictví a v důsledku revolučních událostí roku 1848 došlo v Rakousko-Uhersku k radikálním změnám státní správy. Byla zrušena panství šlechty, ustanoveny během roku 1850 nové kraje, politické a soudní okresy. Dubá byla v roce 1848 součástí panství Berštejn, které vlastnil hrabě Kristián z Valdštejna a Vartenberka. Panství Berštejn náleželo pod kraj Mladá Boleslav.

Po reformě se stala Dubá politickým okresem Dubá (Politischer Bezirk Dauba), jehož součástí byly dva soudní okresy (Dubá a Štětí). Do politického okresu náleželo 42 obcí, z nichž dvě byla městem, Dubá a Doksy. Dubá byla i sídlem berního úřadu. Okresní soud v Dubé spadal pod krajský (zemský) soud v České Lípě.

Při další státní reformě byl roku 1855 Českolipský kraj zrušen a byly ustaveny jiné kraje. Okres Dubá zůstal v kraji Mladá Boleslav, který se rozsahem území změnil. Změnil se i seznam obcí v okresu Dubá. Soud v Dubé byl převeden pod krajský soud v Mladé Boleslavi.

V roce 1862 byly zcela zrušeny kraje a poté řada politických okresů. Okres řízený okresním hejtmanstvím Dubá a také soudní okres v Dubé zůstaly. Tento stav s menšími úpravami zůstal do roku 1918.[6]

Od 18. století se v Dubé rozšířilo pěstování chmele, které znamenalo rozkvět celé oblasti Dubska, postupné upadání chmelařství po roce 1900 znamenalo ekonomický i demografický pokles. Podíl na něm měla i absence železničního spojení s okolním světem. Po posledním velkém požáru v roce 1845 bylo město přestavěno do klasicistní podoby, postavena byla i nová radnice, kde sídlily od roku 1850 okresní úřady a soud.[7]

V roce 1869 byla v Dubé ustavena Jednota bratrská, vybudováno středisko a konala se pravidelná náboženská kázání.[8]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dubá leží na silnici I/9 spojující Prahu přes Mělník a Českou Lípu se Šluknovskem. Z Dubé vycházejí též silnice II/260 přes Tuhaň do Úštěku, II/259 přes Mšeno do Kosmonos, z místní části Nový Berštejn vychází silnice II/270 na Doksy, Mimoň a Jablonné v Podještědí. Nejbližší železniční Trať 080 prochází přes Doksy asi 9 km východoseverovýchodně od Dubé, Trať 076 přes Mšeno asi 14 km jihojihovýchodně od Dubé, asi 14 km jihozápadně prochází trať 072 přes Štětí a asi 12 km severoseverozápadně Trať 087 přes Zahrádky (a Úštěk).

Dvě státní poštovní autobusové linky, v trase Dubá – Liběchov a Dubá – Doksy, zřídila C. k. provozní správa státních autobusových linií v Dubé 30. července 1908. V prosinci 1909 přibyla linka Dubá – Jestřebí, čímž se správa v Dubé spolu s pardubickou a opavskou stala jednou ze tří největších autobusových správ v českých zemích; v červenci 1914 ujely dubské autobusy 7751 km a přepravily 6995 cestujících, čímž se po Opavě umístila tato správa na druhém místě. Provoz dubských linek byl z důvodu válečného stavu ukončen 29. července 1914.[9]

Za první republiky se Dubá opět stala centrem místní autobusové dopravy. K roku 1929 odtud vyjížděly autobusové linky státní poštovní automobilní správy:[10]

Po začlenění dosavadní Správy poštovní automobilní dopravy, dominantního státního dopravce, do ČSD v letech 1933–1934 existovala podle ročenky pro rok 1938 autospráva ČSD Česká Lípa, pod niž patřily garáže Dubá a Mladá Boleslav a pobočné garáže Bělá pod Bezdězem, Bor u České Lípy, Cvikov, Děčín, Litoměřice dolní nádraží, Jablonec nad Nisou, Nové Benátky, Turnov.[11] Po osvobození Dubé v roce 1945 byla zahájena výstavba nových garáží ČSD. V roce 1949 došlo k zásadní reorganizaci a Autospráva ČSD byla převedena pod nově založený národní podnik ČSAD. Dubá se stala součástí okresu Doksy nově zřízeného Libereckého kraje. Výstavba garáží ČSAD v Dubé byla ukončena a následně byl vybudován nový dopravní závod v Bělé pod Bezdězem a Dubá se stala provozovnou dopravního závodu 610 Bělá pod Bezdězem. K další změně dochází v roce 1960, kdy provozovna Dubá je začleněna do nově zřízeného Dopravního závodu se sídlem v České Lípě. K další změně dochází v roce 1963 kdy je ustaven národní podnik Československá státní automobilová doprava,Ústí n. L. s Dopravním závodem 402 Česká Lípa, který sdružuje 4 provozovny (Česká Lípa, Dubá, Mimoň a Nový Bor)

V současné době se v centru Dubé nachází poněkud zanedbané autobusové nádraží. Zdejší dominantní dopravce ČSAD Česká Lípa a. s. neuvádí v Dubé ani provozovnu, ani informační kancelář. Na autobusovém nádraží zastavují kromě regionálních a dálkových linek tohoto dopravce též dálkové linky dopravců Quick Bus a.s., Josef Hemelík a BusLine a. s. z Prahy na Šluknovsko a linka dopravce Jaroslava Štěpánka z Prahy do Jablonného v Podještědí. Na území města Dubá se nachází celkem 25 zastávkových bodů (názvů zastávek), z toho jen 2 (Dubá, aut. nádr. a Dubá, školka) přímo v místní části Dubá, ostatní v připojených vsích či na rozcestích mimo zástavbu.

Vývoj po roce 1945[editovat | editovat zdroj]

Dnešní podobu město získalo po bombardování 9. května 1945 a následných demolicích. Dubá byla součástí Sudet, po II. světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva a příchodu nových osídlenců. Roku 1949 byl zrušen okres Dubá, posléze se město stalo jen střediskovou obcí. Statut města byl Dubé vrácen v roce 1992.

V Dubé žila a působila spisovatelka Markéta Reichmannová-Bělská a profesorka Mia Visconti-Pollitzer.

Znak a prapor města[editovat | editovat zdroj]

Město má znak, který vychází z městského pečetidla z roku 1727. Návrh praporu zpracovala Mgr Markéta Myšková. V listopadu 1999 návrh projednalo zastupitelstvo města, v květnu 2000 jej posoudil Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PS PČR a 13. listopadu 2000 jej městu předseda Poslanecké sněmovny udělil.[12]

Pamětihodnosti města[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v místní části Dubá.

Historické jádro města je městskou památkovou zónou.[13]

Kostel Nalezení svatého Kříže[editovat | editovat zdroj]

Kostel Nalezení sv.Kříže

Kostel Nalezení svatého Kříže byl postaven v letech 17441760 nákladem hraběte Sweert-Sporcka pravděpodobně architektem Anselmem Luragem. Barokní báně věží shořely při požáru v roce 1845 a věže byly následně zastřešeny jen nízkými stříškami. Kostel byl poškozen i při bombardování v roce 1945. Zařízení je rokokové od Fr. Adámka a J. Chládka, hlavní oltářní obraz je signován „FB 1755“, obraz Nanebevzetí Panny Marie od F.J.Richtera z roku 1729 pochází ze zrušeného kostela, původně zasvěceného sv. Kateřině, posléze Nanebevzetí Panny Marie. Hřbitov kolem kostela byl zrušen v roce 1855, sochy sv. Václava a sv. Ludmily, které stály na schodišti u bočního vchodu kostela, byly v nedávné době zcizeny. U kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1740, přenesená sem od farní zdi. Nedaleko kostela je farní budova z roku 1736.[5]

Sušárna chmele[editovat | editovat zdroj]

Sušárna chmele v Dubé

Nejstarší písemný doklad o existenci sušárny a sířírny chmele na jižním okraji města Dubá je z roku 1877. V Dubé je doloženo v době největší produkce chmele šest sušáren a síříren, z nichž se pouze tato dochovala víceméně v původním stavu, proto je cennou technickou památkou. Protože byly zničeny stavební spisy z předválečného období, není možné vysledovat průběh stavby a přestaveb objektu. Prvními majiteli a pravděpodobně i staviteli byli manželé Langhansovi z čp. 133 v Dubé. Počátkem roku 1877 sušárnu koupili obchodníci s chmelem J. Grundfest z Horní Vidimi a A. Sommer z Prahy. Koncem 19. století došlo k rozšíření sušárny, přistavěna byla severní část. Tomu odpovídá i datum nad jedním z vchodů – 1889. V roce 1904 získali sušárnu manželé Grundfestovi z Dubé a v listopadu roku 1924 ji koupili i s vybavením manželé Reichmannovi z čp. 40 v Dubé, kteří ale vše s obavou před hrozící rasovou perzekucí v roce 1936 odprodali chmelařskému spolku Hopfenbau-Verband des Daubaer Grünlandes v Dubé. V prosinci 1943 se majitelem sušárny stala společnost Hopfenverkehrsgenossenschaft v Dubé.

Po II. světové válce byla sušárna konfiskována a v únoru 1950 přidělena Hospodářskému družstvu skladištnímu a výrobnímu v Dubé. Později se stala majetkem Státního statku, který zde choval kuřata – brojlery. Státní statek objekt posléze předal Městu Dubá. Dosud zachovaná jižní věž byla opravena státním statkem, druhou provizorně zastřešilo a zdivo nechalo opravit Město Dubá. Tyto věže jsou svým kruhovým tvarem v Čechách neobvyklé, obdobné se častěji nacházejí v Anglii. Sušení v nich probíhalo na sítech a dřevěných roštech, který je v jižní věži dosud zachovaný, pravděpodobně pomocí přímého vytápění v přízemí věží.

Vlevo od sušárny v místech dnešních zahrádek býval morový hřbitov pro oběti velkého moru v roce 1680, velký kříž, který místo označoval se nyní nachází u kostela.

Sloup Nejsvětější trojice na Masarykově náměstí

Jiné městské památky[editovat | editovat zdroj]

  • Sloup Nejsvětější Trojice z roku 1726 na náměstí
  • Smírčí kříž zazděný v opěrné zdi u domu čp.271 v Českolipské ulici
  • Socha sv. Floriana u máchadla
  • Českobratrská modlitebna čp. 87
  • socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1740
  • empírová radnice z r. 1851 na náměstí
  • V ulicích Sadová a Jana Roháče z Dubé je 54 sklípků v navazujícím svahu vybudovaných v období 1839-1865. Sklípky byly zapsány mezi kulturní památky a městem jsou postupně opravovány.[14]

Zajímavosti z okolí[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve vesnicích města Dubá.

Socha Sv.Prokopa[editovat | editovat zdroj]

Socha sv. Prokopa stojí asi 1 km jihovýchodně od Dubé nedaleko místa, kde Ignác Schiffner ubil chmelovou tyčí k smrti svého otce. Brzy po vraždě byl popraven vpletením do kola v Mladé Boleslavi. Tato příhoda byla inspiračním zdrojem pro báseň Máj Karla Hynka Máchy.

Smírčí kříž v Dubé

Další místa[editovat | editovat zdroj]

  • Zámek Nový Berštejn je postaven v těsném sousedství Dubé v 16. století, kdy hrady byly opouštěny a nahrazovány pohodlnějšími zámky, Adamem Berkou z Dubé. Do dnešní podoby byl zámek rozšířen barokními přestavbami za Buttlerù a Sweerts-Šporkù v 18.století. Konečný vzhled získal pseudobarokní úpravou za Valdštejnů koncem 19.století.
  • Křížový kámen (pravděpodobně smírčí kříž) s nesouměrně zaoblenou horní hranou. Přední strana k silnici má zahloubený reliéf latinského kříže, zadní strana je hladká. Stojí vlevo u silnice z Dubé do Pavliček před odbočkou na polní letiště.
  • Velký beškovský kopec
  • Blízká zřícenina Chudý hrádek
  • jeskyně poustevníka a Boží hrob se sochou Krista, ke kterému vedla ze Studeného dolu Křížová cesta.

Chráněné přírodní lokality[editovat | editovat zdroj]

Dubá leží na severní hranici CHKO Kokořínsko a začíná zde přírodní rezervace Mokřady horní Liběchovky [1], v níž se vyskytují některé vzácné druhy rostlin a živočichů. Tato rezervace je součástí území chráněných mokřadů dle Ramsarské úmluvy. Na katastrech městečka a k němu připojených částí jsou přírodní památky Martinské stěny a Deštenské pastviny[15].

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současnosti se Dubá profiluje jako turistická obec. V autokempu Nedamov na břehu Černého rybníka funguje letní kino. V okolních osadách jsou zřízeny turistické penziony (Nedamov, Horní Dubová Hora, Heřmánky), samotné město Dubá ubytovací kapacity nenabízí. Naučná stezka Dubsko - Kokořínsko, která vede nejzajímavějšími místy, má delší a kratší trasu a začíná nedaleko autobusového nádraží. Okolní krajina je protkána sítí turistických značených stezek a vedou odtud cyklostezky směrem na Mšeno, Doksy, Štětí či Holany. Dostupnost většiny osad veřejnou dopravou je o víkendu či o letních prázdninách velmi problematická, ve městě nenabízí své služby ani taxi.

V létě 2014 se začalo se stavbou přeložky silnice I/9 z Prahy na Českou Lípu, vedoucí dosud středem města (zhruba 5000 vozidel za den, z toho tisíc nákladních). Přeložka má být dlouhá 2922 metrů, se třemi mosty, hotová v říjnu 2016 a náklady jsou plánovány na 440 milionů Kč bez DPH.[16] [17]

Společenský život[editovat | editovat zdroj]

Vernisáž v Galerii Pošta

V Dubé funguje několik spolků a občanských sdružení:

  • TJ Slavoj Dubá - organizuje především kopanou a tenis. Fotbalový tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 na 13 místě ve čtrnáctičlenné tabulce I.B třídy Libereckého kraje.[18] O rok později skončili fotbalisté v II. třídě okresního přeboru čtvrtí.[19]
  • Sbor dobrovolných hasičů
  • Rybáři
  • Zahrádkáři
  • Chovatelé
  • Podbezdězský spolek intelektuální, poetický a okrašlovací pořádá výstavy a příležitostně jiné kulturní akce
  • Bodlinky je skupina dětí, která podniká především ekologicky zaměřené akce

Ve městě jsou k dispozici dva sály pro společenské akce – diskotéka v bývalém kině a sálek bývalého Svazarmu. Chátrající budova hotelu Slavie s divadelním sálem není využívána. Od roku 2006 funguje Galerie Pošta a příležitostně výstavní prostor bývalé šatlavy. V autokempu Nedamov se každoročně v polovině srpna pořádá jazzový festival. V srpnu 2008 se akce prezentuje jako 14. ročník Mezinárodních jazzových dnů. Město vydává svůj měsíčník Dubáček a na internetu je jeho obdoba.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DULÍK, Stanislav; MGR.PRÁŠIL, Petr. Dubá a okolí na starých pohlednicích. Hostivice : Mgr Petr Prášil, 2006. ISBN 80-86914-16-X. Kapitola Dubá, s. 11.  
  2. PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7 : freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 37.  
  3. a b c NOVOTNÁ, Mgr Daniela. Kokořínsko. Praha 1 : Olympia a.s., 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Místopisná část, s. 46.  
  4. a b Dubá a okolí, str.11
  5. a b Liberecký kraj – Českolipsko, str. 38
  6. SOVADINA, Miloslav. Správní vývoj Českolipska. Česká Lípa : Státní okresní archiv, 1998. ISBN 80-238-3843-1. Kapitola Vývoj správy na Českolipsku, s. 48.  
  7. DULÍK, Stanislav. Doksy a okolí. Hostivice : Mgr Petr Prášil, 2009. ISBN 978-80-86914-81-7. Kapitola Popis regionu, s. 4.  
  8. SOVADINA, Miloslav. Bezděz – sborník Českolipska. Česká Lípa : Vlastivědný spolek Českolipsko, 2007. ISBN 978-80-86319-00-1. Kapitola Proč vznikla Jednota bratrská v Dubé, s. 93.  
  9. Petr Hoffmann: Dějiny státní autobusové dopravy v českých zemích a na Slovensku, 1. díl. Poštovní autobusy 1908–1914., vydavatelství dopravní literatura Ing. Luděk Čada, Litoměřice 2010. Str. 147, správa Dubá, str. 49, přehled státních autobusových linek v českých zemích před 1. světovou válkou
  10. Martin Harák: Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů (I), Corona, Praha, 2005, ISBN 80-86116-30-1, kap. 2.3 Autobusy ČSD, str. 38, seznam státních poštovních linek k roku 1929
  11. Martin Harák: Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů (I), Corona, Praha, 2005, ISBN 80-86116-30-1, kap. 2.3 Autobusy ČSD, str. 46 a násl.
  12. KASÍK, Stanislav. Nové symboly měst. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2002, roč. 11, s. 241. ISSN 1211-9172.  
  13. NOVOTNÁ, Mgr Daniela. Kokořínsko. Praha 1 : Olympia a.s., 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Turistická část, s. 23.  
  14. Zdeněk Kraus. Dubá opraví další unikátní sklípky. Turisty tam nepustí. Českolipský deník [online]. 2014-01-22 [cit. 2014-01-22]. Dostupné online.  
  15. MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec : Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 13 a 17.  
  16. Michael Polák. Po deseti letech odkladů padlo rozhodnutí: Dubá bude mít obchvat. Českolipský deník [online]. 2013-07-16 [cit. 2013-07-17]. Dostupné online.  
  17. Silnice I/9, Dubá – obchvat. Informační leták. [online]. Ředitelství silnic a dálnic, květen 2015. Dostupné online.  
  18. Radek Valenta. Fotbalová I.B třída Liberecka. Českolipský deník. červen 2011, roč. 18, čís. 22.června, s. 16. ISSN 1214-8462.  
  19. Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží. Českolipský deník. červen 2012, roč. 19, čís. 20.června, s. 16. ISSN 1214-8462.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Dubá

k. ú. Dubá (Dubá • Horní Dubová Hora • Nový Berštejn) • k. ú. Deštná u Dubé (Deštná) • k. ú. Dražejov u Dubé (Dražejov • Kluk • Nedvězí) • k. ú. Dřevčice (Dřevčice • Sušice) • k. ú. Heřmánky (Heřmánky) • k. ú. Horky u Dubé (Horky) • k. ú. Korce (Korce • Plešivec) • k. ú. Lhota u Dřevčic (Lhota) • k. ú. Nedamov (Nedamov • Křenov • Panská Ves) • k. ú. Zakšín (Zakšín • Bukovec) • k. ú. Zátyní (Zátyní)