Dubá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Dubá

Dubá, radnice na Masarykově náměstí
Znak obce DubáVlajka obce Dubá
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0511 561533
Kraj (NUTS 3) Liberecký (CZ051)
Okres (LAU 1) Česká Lípa (CZ0511)
Obec s rozšířenou působností Česká Lípa
Pověřená obec Doksy
Historická země Čechy
Katastrální výměra 60,59 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 716 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 266 m n. m.
PSČ 471 41
Zákl. sídelní jednotky 17
Části obce 20
Katastrální území 11
Adresa městského úřadu Masarykovo náměstí 138
471 41 Dubá
Starosta Mgr. Zdeňka Šepsová
Oficiální web: www.mestoduba.cz
Email: mesto.duba@tiscali.cz
Dubá v rámci okresu a obvodu obce s rozšířenou působností
Dubá
Red pog.svg
Dubá
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
O sídle Benešovců z Dubé v Posázaví pojednává článek Stará Dubá.

Dubá (něm. Dauba) je město ležící vzdušnou čarou 16 km jižně od České Lípy a 9 km jihozápadně od Máchova jezera. Leží v nadmořské výšce 266 m a je obklopeno členitou krajinou, bohatou na lesy a rokle mezi pískovcovými skalami. Jde o přirozené středisko chalupářů z okolních vsí a osad, z nichž většina je k Dubé přičleněna. Městem prochází tranzitní silnice I/9, je zde evidováno asi 830 adres, ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 1757 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohled na Dubou

První písemná zmínka o Dubé (německy Dauba) pochází z roku 1253, listina dosvědčuje nadání Dubé a dalších vesnic králem Václavem I. a dalších šlechticů nově založenému řádu křížovníků s červenou hvězdou. Dubský statek byl pro řád příliš odlehlý a proto jej po roce 1257 prodali rodu Ronovců, kteří Dubou drželi téměř 400 let.[2] Predikát „z Dubé“ používala nejvýznamnější větev rodu Ronovců, například nejvyšší pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé († 1348). Prvním z Berků, který byl vlastníkem Dubé byl kastelán Častolov ze Žitavy. Dalším byl v letech 1276 až 1288 Hynek Berka.

V té době již existoval hrad Dubá, kostel sv. Petra a Pavla a ves při něm. Archeologické vykopávky, nalezené při stavbě vilové čtvrti u kostela Nalezení sv. Kříže a na dalších místech, dokládají osídlení mnohem starší, z 11. století.[3] Poblíž města v 3 km vzdálených Pavličkách byla nalezena staroslovanská popelnice pražského typu z 7. století.[4]

Město bylo založeno kolem roku 1300 v údolí, zároveň byl postaven i druhý kostel sv. Kateřiny v místech dnešní pošty, při něm byla zřízena kolem roku 1408 i škola. Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 poslední zdejší z Berků Václav propadl majetkem i hrdlem, městečko bylo konfiskováno a stalo se majetkem Albrechta z Valdštejna. Po jeho násilné smrti roku 1634 v Chebu se panství i s hradem a zámkem dostalo do vlastnictví jeho vraha Richarda Waltera Butlera. Po jeho smrti byla Dubá vdovy regentky Anny Marie z Donína, která se provdala za hraběte z Heissensteinu. Pak nastalo období soudních sporů s irskou rodinou Butlerů.[5] Butlerové zde tvrdě panovali až do roku 1723. Roku 1680 vymřelo mnoho obyvatel na mor a roku 1695 město poničil požár.[6]. Původní obyvatelstvo bylo české, až během 17. století sem přišli němečtí kolonisté.[4]

V letech 1723 až 1806 správu nad městečkem převzal hrabě Karl Rudolf Sweerst-Sporck (z rodiny Šporků). Měl umělecké sklony a jeho zásluhou se zde začaly stavět barokní stavby, chrám, kaple, sochy ve městě.[5]

V letech 17441760 byl postaven kostel Nalezení sv. Kříže, oba starší kostely byly posléze zrušeny a zanikly. Dubský hrad se rovněž nedochoval, v polovině 16. století postavil Adam Berka z Dubé nedaleko města zámek Nový Berštejn.

V roce 1843 se Dubá dočkala povýšení na město.[4]

Dubá okresním městem[editovat | editovat zdroj]

Po zrušení nevolnictví a v důsledku revolučních událostí roku 1848 došlo v Rakousko-Uhersku k radikálním změnám státní správy. Byla zrušena panství šlechty, ustanoveny během roku 1850 nové kraje, politické a soudní okresy. Dubá byla v roce 1848 součástí panství Berštejn, které vlastnil hrabě Kristián z Valdštejna a Vartenberka. Panství Berštejn náleželo pod kraj Mladá Boleslav.

Po reformě se stala Dubá politickým okresem Dubá (Politischer Bezirk Dauba), jehož součástí byly dva soudní okresy (Dubá a Štětí). Do politického okresu náleželo 42 obcí, z nichž dvě byla městem, Dubá a Doksy. Dubá byla i sídlem berního úřadu. Okresní soud v Dubé spadal pod krajský (zemský) soud v České Lípě.

Při další státní reformě byl roku 1855 Českolipský kraj zrušen a byly ustaveny jiné kraje. Okres Dubá zůstal v kraji Mladá Boleslav, který se rozsahem území změnil. Změnil se i seznam obcí v okresu Dubá. Soud v Dubé byl převeden pod krajský soud v Mladé Boleslavi.

V roce 1862 byly zcela zrušeny kraje a poté řada politických okresů. Okres řízený okresním hejtmanstvím Dubá a také soudní okres v Dubé zůstaly. Tento stav s menšími úpravami zůstal do roku 1918.[7]

Od 18. století se v Dubé rozšířilo pěstování chmele, které znamenalo rozkvět celé oblasti Dubska, postupné upadání chmelařství po roce 1900 znamenalo ekonomický i demografický pokles. Podíl na něm měla i absence železničního spojení s okolním světem. Po posledním velkém požáru v roce 1845 bylo město přestavěno do klasicistní podoby, postavena byla i nová radnice, kde sídlily od roku 1850 okresní úřady a soud.[8]

V roce 1869 byla v Dubé ustavena Jednota bratrská, vybudováno středisko a konala se pravidelná náboženská kázání.[9]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dubá leží na silnici I/9 spojující Prahu přes Mělník a Českou Lípu se Šluknovskem. Z Dubé vycházejí též silnice II/260 přes Tuhaň do Úštěku, II/259 přes Mšeno do Kosmonos, z místní části Nový Berštejn vychází silnice II/270 na Doksy, Mimoň a Jablonné v Podještědí. Nejbližší železniční Trať 080 prochází přes Doksy asi 9 km východoseverovýchodně od Dubé, Trať 076 přes Mšeno asi 14 km jihojihovýchodně od Dubé, asi 14 km jihozápadně prochází trať 072 přes Štětí a asi 12 km severoseverozápadně Trať 087 přes Zahrádky (a Úštěk).

Dvě státní poštovní autobusové linky, v trase Dubá – Liběchov a Dubá – Doksy, zřídila C. k. provozní správa státních autobusových linií v Dubé 30. července 1908. V prosinci 1909 přibyla linka Dubá – Jestřebí, čímž se správa v Dubé spolu s pardubickou a opavskou stala jednou ze tří největších autobusových správ v českých zemích; v červenci 1914 ujely dubské autobusy 7751 km a přepravily 6995 cestujících, čímž se po Opavě umístila tato správa na druhém místě. Provoz dubských linek byl z důvodu válečného stavu ukončen 29. července 1914.[10]

Za první republiky se Dubá opět stala centrem místní autobusové dopravy. K roku 1929 odtud vyjížděly autobusové linky státní poštovní automobilní správy:[11]

Po začlenění dosavadní Správy poštovní automobilní dopravy, dominantního státního dopravce, do ČSD v letech 1933–1934 existovala podle ročenky pro rok 1938 autospráva ČSD Česká Lípa, pod niž patřily garáže Dubá a Mladá Boleslav a pobočné garáže Bělá pod Bezdězem, Bor u České Lípy, Cvikov, Děčín, Litoměřice dolní nádraží, Jablonec nad Nisou, Nové Benátky, Turnov.[12] Po osvobození Dubé v roce 1945 byla zahájena výstavba nových garáží ČSD. V roce 1949 došlo k zásadní reorganizaci a Autospráva ČSD byla převedena pod nově založený národní podnik ČSAD. Dubá se stala součástí okresu Doksy nově zřízeného Libereckého kraje. Výstavba garáží ČSAD v Dubé byla ukončena a následně byl vybudován nový dopravní závod v Bělé pod Bezdězem a Dubá se stala provozovnou dopravního závodu 610 Bělá pod Bezdězem. K další změně dochází v roce 1960, kdy provozovna Dubá je začleněna do nově zřízeného Dopravního závodu se sídlem v České Lípě. K další změně dochází v roce 1963 kdy je ustaven národní podnik Československá státní automobilová doprava,Ústí n. L. s Dopravním závodem 402 Česká Lípa, který sdružuje 4 provozovny (Česká Lípa, Dubá, Mimoň a Nový Bor)

V současné době se v centru Dubé nachází poněkud zanedbané autobusové nádraží. Zdejší dominantní dopravce ČSAD Česká Lípa a. s. neuvádí v Dubé ani provozovnu, ani informační kancelář. Na autobusovém nádraží zastavují kromě regionálních a dálkových linek tohoto dopravce též dálkové linky dopravců Quick Bus a.s., Josef Hemelík a BusLine a. s. z Prahy na Šluknovsko a linka dopravce Jaroslava Štěpánka z Prahy do Jablonného v Podještědí. Na území města Dubá se nachází celkem 25 zastávkových bodů (názvů zastávek), z toho jen 2 (Dubá, aut. nádr. a Dubá, školka) přímo v místní části Dubá, ostatní v připojených vsích či na rozcestích mimo zástavbu.

Vývoj po roce 1945[editovat | editovat zdroj]

Dnešní podobu město získalo po bombardování 9. května 1945 a následných demolicích. Dubá byla součástí Sudet, po II. světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva a příchodu nových osídlenců. Roku 1949 byl zrušen okres Dubá, posléze se město stalo jen střediskovou obcí. Statut města byl Dubé vrácen v roce 1992.

V Dubé žila a působila spisovatelka Markéta Reichmannová-Bělská a profesorka Mia Visconti-Pollitzer.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Město Dubá se skládá z celkem 20 částí, které se rozkládají na 11 katastrálních územích:

Znak a prapor města[editovat | editovat zdroj]

Město má znak, který vychází z městského pečetidla z roku 1727. Návrh praporu zpracovala Mgr Markéta Myšková. V listopadu 1999 návrh projednalo zastupitelstvo města, v květnu 2000 jej posoudil Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PS PČR a 13. listopadu 2000 jej městu předseda Poslanecké sněmovny udělil.[13]

Pamětihodnosti města[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v místní části Dubá.

Historické jádro města je městskou památkovou zónou.[14]

Kostel Nalezení svatého Kříže[editovat | editovat zdroj]

Kostel Nalezení sv. Kříže

Kostel Nalezení svatého Kříže byl postaven v letech 17441760 nákladem hraběte Sweert-Sporcka pravděpodobně architektem Anselmem Luragem. Barokní báně věží shořely při požáru v roce 1845 a věže byly následně zastřešeny jen nízkými stříškami. Kostel byl poškozen i při bombardování v roce 1945. Zařízení je rokokové od Fr. Adámka a J. Chládka, hlavní oltářní obraz je signován „FB 1755“, obraz Nanebevzetí Panny Marie od F. J. Richtera z roku 1729 pochází ze zrušeného kostela, původně zasvěceného sv. Kateřině, posléze Nanebevzetí Panny Marie. Hřbitov kolem kostela byl zrušen v roce 1855, sochy sv. Václava a sv. Ludmily, které stály na schodišti u bočního vchodu kostela, byly v nedávné době zcizeny. U kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1740, přenesená sem od farní zdi. Nedaleko kostela je farní budova z roku 1736.[6]

Sušárna chmele[editovat | editovat zdroj]

Sušárna chmele v Dubé

Nejstarší písemný doklad o existenci sušárny a sířírny chmele na jižním okraji města Dubá je z roku 1877. V Dubé je doloženo v době největší produkce chmele šest sušáren a síříren, z nichž se pouze tato dochovala víceméně v původním stavu, proto je cennou technickou památkou. Protože byly zničeny stavební spisy z předválečného období, není možné vysledovat průběh stavby a přestaveb objektu. Prvními majiteli a pravděpodobně i staviteli byli manželé Langhansovi z čp. 133 v Dubé. Počátkem roku 1877 sušárnu koupili obchodníci s chmelem J. Grundfest z Horní Vidimi a A. Sommer z Prahy. Koncem 19. století došlo k rozšíření sušárny, přistavěna byla severní část. Tomu odpovídá i datum nad jedním z vchodů – 1889. V roce 1904 získali sušárnu manželé Grundfestovi z Dubé a v listopadu roku 1924 ji koupili i s vybavením manželé Reichmannovi z čp. 40 v Dubé, kteří ale vše s obavou před hrozící rasovou perzekucí v roce 1936 odprodali chmelařskému spolku Hopfenbau-Verband des Daubaer Grünlandes v Dubé. V prosinci 1943 se majitelem sušárny stala společnost Hopfenverkehrsgenossenschaft v Dubé.

Po II. světové válce byla sušárna konfiskována a v únoru 1950 přidělena Hospodářskému družstvu skladištnímu a výrobnímu v Dubé. Později se stala majetkem Státního statku, který zde choval kuřata – brojlery. Státní statek objekt posléze předal Městu Dubá. Dosud zachovaná jižní věž byla opravena státním statkem, druhou provizorně zastřešilo a zdivo nechalo opravit Město Dubá. Tyto věže jsou svým kruhovým tvarem v Čechách neobvyklé, obdobné se častěji nacházejí v Anglii. Sušení v nich probíhalo na sítech a dřevěných roštech, který je v jižní věži dosud zachovaný, pravděpodobně pomocí přímého vytápění v přízemí věží.

Vlevo od sušárny v místech dnešních zahrádek býval morový hřbitov pro oběti velkého moru v roce 1680, velký kříž, který místo označoval se nyní nachází u kostela.

Sloup Nejsvětější trojice na Masarykově náměstí

Jiné městské památky[editovat | editovat zdroj]

  • Sloup Nejsvětější Trojice z roku 1726 na náměstí
  • Smírčí kříž zazděný v opěrné zdi u domu čp.271 v Českolipské ulici
  • Socha sv. Floriana u máchadla
  • Českobratrská modlitebna čp. 87
  • socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1740
  • empírová radnice z r. 1851 na náměstí
  • V ulicích Sadová a Jana Roháče z Dubé je 54 sklípků v navazujícím svahu vybudovaných v období 1839-1865. Sklípky byly zapsány mezi kulturní památky a městem jsou postupně opravovány.[15]

Zajímavosti z okolí[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve vesnicích města Dubá.

Socha sv. Prokopa[editovat | editovat zdroj]

Socha sv. Prokopa stojí asi 1 km jihovýchodně od Dubé nedaleko místa, kde Ignác Schiffner ubil chmelovou tyčí k smrti svého otce. Brzy po vraždě byl popraven vpletením do kola v Mladé Boleslavi. Tato příhoda byla inspiračním zdrojem pro báseň Máj Karla Hynka Máchy.

Smírčí kříž v Dubé

Další místa[editovat | editovat zdroj]

  • Zámek Nový Berštejn je postaven v těsném sousedství Dubé v 16. století, kdy hrady byly opouštěny a nahrazovány pohodlnějšími zámky, Adamem Berkou z Dubé. Do dnešní podoby byl zámek rozšířen barokními přestavbami za Buttlerů a Sweerts-Šporků v 18.století. Konečný vzhled získal pseudobarokní úpravou za Valdštejnů koncem 19. století.
  • Křížový kámen (pravděpodobně smírčí kříž) s nesouměrně zaoblenou horní hranou. Přední strana k silnici má zahloubený reliéf latinského kříže, zadní strana je hladká. Stojí v podezdívce plotu domu číslo 105 při hlavní silnici (Českolipská) poblíž křižovatky s Dlouhou.
  • Velký beškovský kopec
  • Blízká zřícenina Chudý hrádek
  • jeskyně poustevníka a Boží hrob se sochou Krista, ke kterému vedla ze Studeného dolu křížová cesta.

Chráněné přírodní lokality[editovat | editovat zdroj]

Dubá leží na severní hranici CHKO Kokořínsko a začíná zde přírodní rezervace Mokřady horní Liběchovky,[16] v níž se vyskytují některé vzácné druhy rostlin a živočichů. Tato rezervace je součástí území chráněných mokřadů dle Ramsarské úmluvy.

Na katastrech městečka a k němu připojených částí jsou přírodní památky Martinské stěny a Deštenské pastviny.[17]

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V současnosti se Dubá profiluje jako turistická obec. V autokempu Nedamov na břehu Černého rybníka funguje letní kino. V okolních osadách jsou zřízeny turistické penziony (Nedamov, Horní Dubová Hora, Heřmánky), samotné město Dubá ubytovací kapacity nenabízí. Naučná stezka Dubsko - Kokořínsko, která vede nejzajímavějšími místy, má delší a kratší trasu a začíná nedaleko autobusového nádraží. Okolní krajina je protkána sítí turistických značených stezek a vedou odtud cyklostezky směrem na Mšeno, Doksy, Štětí či Holany. Dostupnost většiny osad veřejnou dopravou je o víkendu či o letních prázdninách velmi problematická, ve městě nenabízí své služby ani taxi.

V létě 2014 se začalo se stavbou přeložky silnice I/9 z Prahy na Českou Lípu, vedoucí dosud středem města (zhruba 5000 vozidel za den, z toho tisíc nákladních). Přeložka má být dlouhá 2922 metrů, se třemi mosty, hotová v říjnu 2016 a náklady jsou plánovány na 440 milionů Kč bez DPH.[18] [19]

Společenský život[editovat | editovat zdroj]

Vernisáž v Galerii Pošta

V Dubé funguje několik spolků a občanských sdružení:

  • TJ Slavoj Dubá – organizuje především kopanou a tenis. Fotbalový tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 na 13 místě ve čtrnáctičlenné tabulce I.B třídy Libereckého kraje.[20] O rok později skončili fotbalisté v II. třídě okresního přeboru čtvrtí.[21]
  • Sbor dobrovolných hasičů
  • Rybáři
  • Zahrádkáři
  • Chovatelé
  • Podbezdězský spolek intelektuální, poetický a okrašlovací pořádá výstavy a příležitostně jiné kulturní akce
  • Bodlinky je skupina dětí, která podniká především ekologicky zaměřené akce

Ve městě jsou k dispozici dva sály pro společenské akce – diskotéka v bývalém kině a sálek bývalého Svazarmu. Chátrající budova hotelu Slavie s divadelním sálem není využívána. Od roku 2006 funguje Galerie Pošta a příležitostně výstavní prostor bývalé šatlavy. V autokempu Nedamov se každoročně v polovině srpna pořádá jazzový festival. V srpnu 2008 se akce prezentuje jako 14. ročník Mezinárodních jazzových dnů. Město vydává svůj měsíčník Dubáček a na internetu je jeho obdoba.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. DULÍK, Stanislav; MGR.PRÁŠIL, Petr. Dubá a okolí na starých pohlednicích. Hostivice : Mgr Petr Prášil, 2006. ISBN 80-86914-16-X. Kapitola Dubá, s. 11.  
  3. PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7 : freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 37.  
  4. a b c NOVOTNÁ, Mgr Daniela. Kokořínsko. Praha 1 : Olympia a.s., 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Místopisná část, s. 46.  
  5. a b Dubá a okolí, str.11
  6. a b Liberecký kraj – Českolipsko, str. 38
  7. SOVADINA, Miloslav. Správní vývoj Českolipska. Česká Lípa : Státní okresní archiv, 1998. ISBN 80-238-3843-1. Kapitola Vývoj správy na Českolipsku, s. 48.  
  8. DULÍK, Stanislav. Doksy a okolí. Hostivice : Mgr Petr Prášil, 2009. ISBN 978-80-86914-81-7. Kapitola Popis regionu, s. 4.  
  9. SOVADINA, Miloslav. Bezděz – sborník Českolipska. Česká Lípa : Vlastivědný spolek Českolipsko, 2007. ISBN 978-80-86319-00-1. Kapitola Proč vznikla Jednota bratrská v Dubé, s. 93.  
  10. Petr Hoffmann: Dějiny státní autobusové dopravy v českých zemích a na Slovensku, 1. díl. Poštovní autobusy 1908–1914., vydavatelství dopravní literatura Ing. Luděk Čada, Litoměřice 2010. Str. 147, správa Dubá, str. 49, přehled státních autobusových linek v českých zemích před 1. světovou válkou
  11. Martin Harák: Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů (I), Corona, Praha, 2005, ISBN 80-86116-30-1, kap. 2.3 Autobusy ČSD, str. 38, seznam státních poštovních linek k roku 1929
  12. Martin Harák: Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů (I), Corona, Praha, 2005, ISBN 80-86116-30-1, kap. 2.3 Autobusy ČSD, str. 46 a násl.
  13. KASÍK, Stanislav. Nové symboly měst. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 2002, roč. 11, s. 241. ISSN 1211-9172.  
  14. NOVOTNÁ, Mgr Daniela. Kokořínsko. Praha 1 : Olympia a.s., 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Turistická část, s. 23.  
  15. Zdeněk Kraus. Dubá opraví další unikátní sklípky. Turisty tam nepustí. Českolipský deník [online]. 2014-01-22 [cit. 2014-01-22]. Dostupné online.  
  16. http://www.kokorinsko.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=2971
  17. MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec : Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 13 a 17.  
  18. Michael Polák. Po deseti letech odkladů padlo rozhodnutí: Dubá bude mít obchvat. Českolipský deník [online]. 2013-07-16 [cit. 2013-07-17]. Dostupné online.  
  19. Silnice I/9, Dubá – obchvat. Informační leták. [online]. Ředitelství silnic a dálnic, květen 2015. Dostupné online.  
  20. Radek Valenta. Fotbalová I.B třída Liberecka. Českolipský deník. červen 2011, roč. 18, čís. 22.června, s. 16. ISSN 1214-8462.  
  21. Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží. Českolipský deník. červen 2012, roč. 19, čís. 20.června, s. 16. ISSN 1214-8462.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Dubá

k. ú. Dubá (Dubá • Horní Dubová Hora • Nový Berštejn) • k. ú. Deštná u Dubé (Deštná) • k. ú. Dražejov u Dubé (Dražejov • Kluk • Nedvězí) • k. ú. Dřevčice (Dřevčice • Sušice) • k. ú. Heřmánky (Heřmánky) • k. ú. Horky u Dubé (Horky) • k. ú. Korce (Korce • Plešivec) • k. ú. Lhota u Dřevčic (Lhota) • k. ú. Nedamov (Nedamov • Křenov • Panská Ves) • k. ú. Zakšín (Zakšín • Bukovec) • k. ú. Zátyní (Zátyní)