Štětí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Štětí
Město Štětí z Hošteckého vrchu  (v pozadí Elektrárna Mělník)

Město Štětí z Hošteckého vrchu
(v pozadí Elektrárna Mělník)

znak obce Štětívlajka obce Štětíznakvlajka

status: město
NUTS 5 (obec): CZ0423 565709
kraj (NUTS 3): Ústecký kraj (CZ042)
okres (NUTS 4): Litoměřice (CZ0423)
obec s rozšířenou působností: Litoměřice
pověřená obec: Štětí
historická země: Čechy
katastrální výměra: 53,85 km²
počet obyvatel: 8 893 (1. 1. 2015[1])
nadmořská výška: 155 m n. m.
PSČ: 411 08, 411 73
zákl. sídelní jednotky: 23
části obce: 10
katastrální území: 10
adresa městského úřadu: Městský úřad Štětí
Mírové nám. 163
411 08 Štětí
starosta / starostka: Tomáš Ryšánek
Oficiální web: http://www.steti.cz
E-mail: mesto@steti.cz
Štětí na mapě
Štětí
Red pog.png
Štětí
Zdroje k infoboxu a částem obce

Štětí (německy: Wegstädtl) je město, které leží na pravém břehu Labe, s velkými papírnami (největšími v České republice), v polokruhu obklopeném svahy, stoupajícími na sever a na východ k vysočině (západní okraj Dubské plošiny). Tyto svahy se sklání na jih a na mnoha místech byly porušeny někdejšími vodopády. Takto vytvořeným stržím se říkalo „Příkopy“. Na druhém břehu Labe se táhne zalesněná výšina.
Dominantu okolí tvoří vrch Špičák (281 m) v blízkosti Stračí. Kopec je na několika místech rozštěpen a v těchto rozštěpech se vyskytují zvětralé čedičové kuličky. Ze Špičáku je pěkná vyhlídka na Labe a částečně i na město. Mezi další významné body krajiny patří především historicky známá hora Říp (459 m), vysoká čedičová kupa, vzdálená 10 km a Sovice (273 m). Nedaleký chráněný přírodní útvar Radouň je znám výskytem vstavače vojenského (druh orchideje). Dále se zde nachází koniklec, sasanka hajní, vítod chocholičnatý, hořeček brvitý atd. Severně od města se také nachází přírodní památka Bílé stráně u Štětí vyhlášená v roce 2013.

K městu patří ještě devět místních částí: Radouň, Chcebuz, Brocno, Čakovice, Počeplice, Stračí, Újezd, Veselí a na druhém břehu Labe Hněvice.
Město leží 50 km severně od Prahy a 16 km od Mělníka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Barokní kostel sv. Šimona a Judy z 2. pol. 18. st.

Podle nálezů předmětů při výkopech v roce 1933 (kostry skrčenců, střepy nádob a předměty sloužící podle odhadu odborníků k zatížení sítí), spadají počátky osídlení Štětí do období tzv. Únětické kultury.

Zpráva kronikáře Hájka z Libočan, že Štětí v roce 1203 bylo zatopeno velkou povodní a po zničení na jiném místě opět vystavěno, má spíše podobu pověsti než písemného důkazu, ale skutečné průkazné listiny pocházejí z roku 1312. Pečeť a znak města pochází z roku 1542 a skutečný tvar jména Štětí z roku 1572. Nejstarší knihy jsou známy od roku 1593 a 1627. Radnice je renesanční z 16. století. Barokní kostel svatého Šimona a Judy s malbami od J. Kramolína byl postaven v roce 1785 na místě malého kostelíka pobořeného 28. a 29. února 1784 povodní.

V minulosti bylo Štětí opakovaně zasaženo živelnými pohromami. V letech 1716, 1788 a 1851 vypukly ve městě požáry. K tomu přišla epidemie cholery v roce 1803. Povodeň v roce 1784 a velká povodeň v roce 1845 zaplavily více než 70 domů. Podobné škody město utrpělo při povodni v roce 2002.

Přílivem Němců po skončení třicetileté války ve 2. polovině 17. století získalo město německý charakter i jméno Wegstädtl. Katolická liga během 11. listopadu 1620 vyplenila město a zabila mnoho obyvatel. V letech 1640 a 1648 udělali totéž několikrát vojska švédská. Také v sedmileté válce došlo k rabování a přesídlování, ze Štětí bylo položeno několik pontonových mostů přes Labe. Po invazi Prusů v roce 1778 do Čech v době bramborové války došlo k několika potyčkám mezi pruskými a rakouskými vojsky v oblasti města. V roce 1654 tvořilo Štětí 63 usedlostí, v roce 1770 jich město mělo 114, v roce 1849 už 220 a v roce 1918 300 popisných čísel a okolo tisíce obyvatel. V té době spadalo město pod (nyní již neexistující) okresy Dubá a od roku 1949 k okresu Roudnice nad Labem.

Až do 50. let 20. století bylo Štětí městem převážně zemědělským s nárazovými vlnami některých řemesel. Například v 1799 bylo ve městě 75 mistrů cechu punčochářského. Až do 2. světové války město provozovalo pivovar, k jehož provozu získalo právo od Rudolfa II. a koželužnu s výrobou řemenů. Od roku 1949 vznikají na místě cukrovaru papírny, které se během 25 let stávají největším papírenským závodem ve Střední Evropě. Díky tomu vzrostl počet obyvatel na 8000 a připojením devíti obcí na 9200. V roce 1998 proběhla výstavba centrálního náměstí, které alespoň částečně vylepšuje vzhled města, postižený bytovou výstavbou ve formě betonových sídlišť.

Papírny ve Štětí[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Papírny Štětí.

Byly založeny 1. ledna 1949 jako národní podnik Papírny Štětí. Prvním výrobkem byla šedá strojní lepenka v roce 1952. Hlavní technologická část papírny byla zprovozněna v letech 1956–1958. Rotostroj se budoval v letech 1960 až 1968. První novinový papír vyjel z linky 11. května 1963 a byl schopen vyrobit 250 tun papíru denně. V průběhu let se zde vystřídalo několik firem. Asi nejznámější v minulosti byla výroba novinového papíru firmou Norske Skog Štětí. Během několika let do ní firma investovala velké částky. Celkově se investice ve třech letech vyšplhaly téměř na 0,5 mld. Kč. Kvalitu výroby podporovalo kvalitní dřevo, na kterém si firma zakládala. Podíl Norske Skog Štětí na trhu novinového papíru v České republice byl 60 %. 12. května 2008 Rotostroj po modernizaci dosáhl rekordu, kdy byl schopen vyrobit 453 tun papíru za den (130 tisíc tun za rok). Při této produkci papírna spotřebovala 140 tisíc tun dřeva. Z finančních důvodů byla výroba novinového papíru ve Štětí ve druhém čtvrtletí roku 2008 po 45 letech firmou Norske Skog ukončena. Důvodem ukončení výroby bylo zajištění konkurenceschopnosti ostatních výrobních závodů novinového papíru Norske Skog v Evropě. O zaměstnání přišlo na 210 zaměstnanců.

Nyní se v areálu nachází několik firem zajišťujících výrobu několika druhů papíru (např. krycí, strojově hlazené, pytlové, ceninové a speciální) a také vůbec největší tuzemský výrobce papíru Mondi Štětí a. s. Dále se zde nachází další firmy, které zajišťují veškerou dopravu a logistiku.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Radnice

Město má pěší zónu, dům s pečovatelskou službou, obchodní síť včetně Městské tržnice a Dům lékařských služeb. Pěší zóna vychází z centrálního náměstí, kde se nachází např. Městská knihovna a informační středisko, různé obchody a obchůdky, ale také obecní a soukromé byty. Město má obchvatovou komunikaci, podél které se staví nové rodinné domky pro mladé rodiny.

Ve městě se nacházejí čtyři mateřské školky, čtyři základní školy a jedna umělecká se zaměřením na hudební nástroje a zpěv. Štětí je současně místem Vyšší odborné školy obalové techniky a Střední školy, která vznikla sloučením VOŠ a SOŠ obalové techniky a SOŠ technické rozhodnutím zřizovatele školy, tedy Ústeckým krajem. Taktéž zde působí Dům dětí a mládeže Štětí (DDM Štětí), které zajišťuje různé kroužky, volnočasové aktivity a zájezdy pro děti od předškolního věku až do dospělosti.

Lékařskou péči zajišťuje Dům lékařských služeb se dvěma dalšími středisky a několika samostatnými ordinacemi. Ve městě chybí pouze ortopéd a neurolog.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Sportovní vyžití obyvatel umožňuje sportovní fotbalový a atletický areál s kurty pro tenis i házenou. Ve městě pracuje tělovýchovná organizace Mondi Packaging Paper Štětí a.s., jejíž součástí jsou další sportovní oddíly, např. herna stolního tenisu, Asociace sportů pro všechny, volejbal, cyklistika, jachting, kanoistika, skateboard, florbal aj. Na okraji města se nachází otevřené koupaliště s tobogánem, které bylo v roce 2013 znovuotevřeno po kompletní rekonstrukci. Opravy provázely dosti sporné finanční částky, které se měly do prací vložit, čímž se rekonstrukce protáhla na 2 roky.[2][3] Nyní se zde nachází například hřiště pro plážový volejbal a hřiště na minigolf.

Kulturní život zajišťuje 3D kino a kulturní středisko města, mimo jiné s šedesátičlenným dechovým orchestrem a několika mažoretkovými, beatovými, country a rockovými kapelami.

Procházku podél Labe vám zpříjemní moderní park s dětskými hřišti, U-rampou a posezením. Dosti často se zde nacházejí rybáři v ranních hodinách s pruty, snažící se ulovit nějakou tu rybu. I když voda není právě nejčistější, je Štětí na seznamu zdravých měst a každým rokem se čistota Labe zlepšuje. Podél Labe se též nachází areál pro veslaře, kanoisty a jachtaře. V budoucnu by měl areál po přebudování sloužit jako Tréninkové centrum Labe Arény.

Jednou za 2 roky je ve městě podle tradice pořádán Festival dechových orchestrů (FEDO) s mnoha zahraničními účastníky, včetně mažoretek. První mažoretkový soubor v republice, ještě v tehdejším Československu, vznikl právě ve Štětí.[4] Festival začíná vždy průvodem městem a končí megakoncertem všech orchestrů. V roce 2008 přibyl o něco menší Festival rockových dechových orchestrů (FERODO), který je zaměřený spíše na mladší publikum. Koná se vždy v parku u Labe souběžně s tradičním, který bývá na Husově náměstí. Každoročně na podzim se koná Jarmark, který je spojen s různými zábavními a pouťovými atrakcemi a také mnoho menších akcí, např. Štětský tuplák (soutěž v pití piva) a Štětská ostrev (ukázka historického šermu a bitev).

Postupně byly v místních částech obnoveny místní poutě jako např. Stračenská pouť, Radouňská pouť, apod.

Turistika a příroda[editovat | editovat zdroj]

Město je vhodnou výchozí destinací pro pěší turistiku a cykloturistiku. V samotném městě se nachází málo historických památek, na rozdíl od okolí, které ho obklopuje. I přes průmyslový ráz samotného města se v okolí nachází několik historických a přírodních památek a útvarů, ochranných pásem s ohroženými rostlinami a živočichy, četné lesy a louky a několik dalších turisticky zajímavých míst.

Chráněné lokality v katastrálním území Štětí a jeho místních částí:

  • Pěší turistika
  • Naučná stezka loupežníka Štětky: asi 30 km dlouhá turistická trasa po Štětsku s 21 stanovišti
  • Polabské naučné stezky za vínem a poznáním: Mělník - Liběchov - Štětí - Hoštka - Vetlá - Kyškovice
  • žlutá turistická značka Štětí (bus) - Stračí - Mariánská kaple - Had - Harfenice - Želízy - Zimořský důl - Vidim
  • Cykloturistika
  • Cyklotrasa č. 2 (Labská cyklotrasa): Špindlerův Mlýn - Mělník - Hněvice - Děčín
  • Cyklotrasa č. 24: Štětí (nádraží Hněvice) - Liběchov - Mělník
  • Cyklotrasa č. 0057: Lhota - Tuhaň - Chcebuz - Brocno - Liběchov

Pamětihodnosti a zajímavosti v okolí[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Štětí.

Demografické údaje[editovat | editovat zdroj]

Vývoj obyvatelstva od roku 1900[editovat | editovat zdroj]

Rok 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2013
Počet obyvatel 4 902 4 982 3 628 5 724 7 016 9 054 8 571 9 283 9 206 9 165 9 144 9 614 9 225 9 020 8 887

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Štětí[editovat | editovat zdroj]

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 1 502 1 714 1 725 1 731 1 775 1 854 1 950 1 695 3 910 5 303 7 529 7 360 8 058 7 637
Domy 258 250 269 268 275 289 380 449 569 543 505 448 510 590
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Počeplice a Stračí.

Národnostní složení města[editovat | editovat zdroj]

(k 31.12.2011)

Národnost Procento
Česká 92.49%
Moravská 0.13%
Slovenská 2.53%
Polská 0.28%
Německá 0.23%
Ruská 0.03%
Ukrajinská 0.18%
Vietnamská 0.14%
Ostatní 0.70%
Nezjištěno 3.28%

Údaje převzaty ze stránek města a ČSÚ.[5][6][7][8]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Štětský most[editovat | editovat zdroj]

V roce 1908 byl dočasně postaven přes Labe pontonový most, který zůstal v provozu až do roku 1973. Ten byl nahrazen mezi Štětím a Hněvicemi mostem betonovým, především v souvislosti se stavbou Severočeských papíren (SEPAP). Původně sloužil pouze vlečce, pěším a příležitostnému příjezdu sanitek. Později však byl rozšířen o dva třímetrové pruhy po každé straně vlečky, takže dnes jde vlastně o most sdružený sloužící železnici a silnici. V podélném směru jde o spojitý nosník o pěti polích o rozpětí 45 metrů, 3 × 71 metrů a znovu 45 metrů. Most je 15 metrů široký a jeho celková délka činí 326 metrů. Po dokončení obchvatu v Roudnici nad Labem byl měl být též využíván jako nejrychlejší přípojka na dálnici D8.

Ostrov na Labi[editovat | editovat zdroj]

Blízký poloostrov spadající pod katastr Štětí, který je nedaleko vzdálen od Hněvic je hojně využíván k lovu ryb. Velmi často je zde též využíván ke kempování a stanování. Po záplavách v roce 2002 musel projít důkladným vyčištěním.

Označení ostrov vzniklo před regulací Labe, kterou prováděla pražská firma LANNA v letech 19081910. Tehdy byl už bahnem zanesený kanál zavezen hlušinou ze stavby jezu (za tímto účelem byly položeny koleje). Na ostrově byly louky, v roce 1878 byl zalesněn. Přes kanál vedla lávka.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Pozemní komunikace[editovat | editovat zdroj]

Vlakové spoje[editovat | editovat zdroj]

Nádraží jsou vzdálena cca 15–25 minut chůze z centra města, avšak lze na ně dorazit též navazujícími autobusovými spoji.

  • stanice Štětí (Os, Sp, R) - trať 072 ( (Kolín -) Lysá nad Labem - Stará Boleslav - Všetaty - Mělník - Štětí - Litoměřice - Ústí nad Labem)
  • stanice Hněvice (Os, Sp, R) - Trať 090 ( (Praha Masarykovo nádraží / Praha hl.n. -) Vraňany - Hněvice - Roudnice nad Labem - Lovosice - Ústí nad Labem - Děčín)

Autobusové spoje[editovat | editovat zdroj]

  • zastávky ve Štětí - Štětí aut. nádr., Štětí Sepap, Štětí zdymadla, Štětí Mírové nám., Štětí sídliště, Štětí hotelový dům, Štětí prádelna, Štětí žel. přejezd
  • městská autobusová doprava ve Štětí: jedna linka Břetislava Kafky, ve stejné trase jezdí i další linky

Přímé spoje z měst[editovat | editovat zdroj]

  • v Ústeckém kraji: Budyně nad Ohří, Hoštka, Libochovice, Litoměřice, Lovosice, Roudnice nad Labem, Terezín, Úštěk
  • ve Středočeském kraji: Liběchov, Mělník, Neratovice
  • v Libereckém kraji: Dubá
  • Praha: Březiněves, Ďáblice, Ládví

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-04-30, [cit. 2015-05-02]. Dostupné online.  
  2. Koupaliště letos neotevřou. Kvůli chybnému projektu. Litoměřický deník
  3. Za rekonstrukci koupaliště dá město jednou tolik Litoměřický deník
  4. Mažoretky se v Českolovensku poprvé objevily ve Štětí Polabské noviny
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 390, 391.  
  6. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 300.  
  7. Strategický plán rozvoje města Štětí (profil města) Štětí.cz
  8. Přehled vývoje obyvatelstva v okrese Litoměřice Český statistický úřad

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BÍLEK, Miloš. Štětská historie. [Štětí] : [s.n.], 2002.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Štětí

Brocno • Čakovice • Hněvice • Chcebuz • Počeplice • Radouň • Štětí • Stračí • Újezd • Veselí