Štětí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Štětí
Město Štětí z Hošteckého vrchu  (v pozadí Elektrárna Mělník)

Město Štětí z Hošteckého vrchu
(v pozadí Elektrárna Mělník)

znak obce Štětívlajka obce Štětíznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0423 565709
kraj (NUTS 3): Ústecký kraj (CZ042)
okres (LAU 1): Litoměřice (CZ0423)
obec s rozšířenou působností: Litoměřice
pověřená obec: Štětí
historická země: Čechy
katastrální výměra: 53,85 km²
počet obyvatel: 8 861 (1. 1. 2016[1])
nadmořská výška: 155 m n. m.
PSČ: 411 08, 411 73
zákl. sídelní jednotky: 23
části obce: 10
katastrální území: 10
adresa městského úřadu: Městský úřad Štětí
Mírové nám. 163
411 08 Štětí
starosta / starostka: Mgr. Tomáš Ryšánek
Oficiální web: www.steti.cz
Ofic. web MÚ: 86.63.219.6:5653/Gordic/Ginis/App/UDE01/FramesetKategorie.aspx
E-mail: mesto@steti.cz
Štětí na mapě
Štětí
Red pog.svg
Štětí
Zdroje k infoboxu a částem obce

Štětí (německy Wegstädtl) je město, které leží na pravém břehu Labe, s velkými papírnami (největšími v České republice), v polokruhu obklopeném svahy stoupajícími na sever a na východ k vysočině (západní okraj Dubské plošiny). Tyto svahy se sklání na jih a na mnoha místech byly porušeny někdejšími vodopády. Takto vytvořeným stržím se říkalo „Příkopy“. Na druhém břehu Labe se táhne zalesněná výšina.

Dominantu okolí tvoří vrch Špičák (281 m) v blízkosti Stračí. Kopec je na několika místech rozštěpen a v těchto rozštěpech se vyskytují zvětralé čedičové kuličky. Ze Špičáku je pěkná vyhlídka na Labe a částečně i na město. Mezi další významné body krajiny patří především historicky známá hora Říp (459 m), vysoká čedičová kupa, vzdálená 10 km a Sovice (273 m), zčásti zalesněný svědecký vrch. Nedaleký chráněný přírodní útvar Radouň je znám výskytem vstavače vojenského (druh orchideje). Dále se zde nachází koniklec, sasanka hajní, vítod chocholičnatý, hořeček brvitý atd. Severně od města se také nachází přírodní památka Bílé stráně u Štětí vyhlášená v roce 2013.

Ke Štětí patří ještě devět místních částí: Radouň, Chcebuz, Brocno, Čakovice, Počeplice, Stračí, Újezd, Veselí a na druhém břehu Labe Hněvice. Město je s výměrou 53,85 km² druhým největším v okrese a má velkou spádovou oblast, která se jednoduše označuje jako Štětsko.

Město leží 50 km severně od Prahy a 16 km od Mělníka.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Radnice

Podle nálezů předmětů při výkopech v roce 1933 (kostry skrčenců, střepy nádob a předměty sloužící podle odhadu odborníků k zatížení sítí), spadají počátky osídlení Štětí do období tzv. Únětické kultury. Zpráva kronikáře Hájka z Libočan, že Štětí v roce 1203 bylo zatopeno velkou povodní a po zničení na jiném místě opět vystavěno, má spíše podobu pověsti než písemného důkazu, ale skutečné průkazné listiny pocházejí z roku 1312. Tehdy se Štětí nazývalo Sstiet, s největší pravděpodobností od slova štít, resp. záštita. Pečeť a znak města pochází z roku 1542 a skutečný tvar jména Štětí z roku 1572. Nejstarší knihy jsou známy od roku 1593 a 1627. Radnice je renesanční z 16. století. Barokní kostel svatého Šimona a Judy s malbami od J. Kramolína byl postaven v roce 1785 na místě malého kostelíka pobořeného 28. a 29. února 1784 povodní. V minulosti bylo Štětí opakovaně zasaženo živelnými pohromami. V letech 1716, 1788 a 1851 vypukly ve městě požáry. K tomu přišla epidemie cholery v roce 1803. Povodeň v roce 1784 a velká povodeň v roce 1845 zaplavily více než 70 domů. Velké škody město také utrpělo při ničivé povodni v roce 2002, kdy se voda dostala až na centrální náměstí.

Přílivem Němců po skončení třicetileté války ve 2. polovině 17. století získalo město německý charakter i jméno Wegstädtl. Katolická liga během 11. listopadu 1620 vyplenila město a zabila mnoho obyvatel. V letech 1640 a 1648 udělali totéž několikrát vojska švédská. Také v sedmileté válce došlo k rabování a přesídlování, ze Štětí bylo položeno několik pontonových mostů přes Labe. Po invazi Prusů v roce 1778 do Čech v době bramborové války došlo k několika potyčkám mezi pruskými a rakouskými vojsky v oblasti města. V roce 1654 tvořilo Štětí 63 usedlostí, v roce 1770 jich město mělo 114, v roce 1849 už 220 a v roce 1918 300 popisných čísel a okolo tisíce obyvatel. V té době spadalo město pod okresy Dubá a později Roudnice nad Labem (od roku 1949), které již nyní neexistují. Až do 50. let 20. století bylo Štětí městem převážně zemědělským s nárazovými vlnami některých řemesel. Například v roce 1799 bylo ve městě 75 mistrů cechu punčochářského. Až do 2. světové války město provozovalo pivovar, k jehož provozu získalo právo od Rudolfa II. a koželužnu s výrobou řemenů. Od roku 1949 vznikají na místě cukrovaru papírny, které se během 25 let staly největším papírenským závodem ve Střední Evropě. Díky tomu vzrostl počet obyvatel na 8000 a připojením devíti obcí na 9200. V roce 1998 proběhla výstavba centrálního náměstí, které alespoň částečně vylepšuje vzhled města, postižený bytovou výstavbou ve formě betonových sídlišť.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Město má pěší zónu, dům s pečovatelskou službou, obchodní síť včetně Městské tržnice a Dům lékařských služeb. Pěší zóna vychází z centrálního náměstí, kde se nachází např. Městská knihovna a informační středisko, různé obchody a obchůdky, ale také obecní a soukromé byty. Město má obchvatovou komunikaci, podél které se staví nové rodinné domky pro mladé rodiny.

Ve městě se nacházejí čtyři mateřské školky, čtyři základní školy a jedna umělecká se zaměřením na hudební nástroje a zpěv. Štětí je současně místem Vyšší odborné školy obalové techniky a Střední školy, která vznikla sloučením VOŠ a SOŠ obalové techniky a SOŠ technické rozhodnutím zřizovatele školy, tedy Ústeckým krajem. Taktéž zde působí Dům dětí a mládeže Štětí (DDM Štětí), které zajišťuje různé kroužky, volnočasové aktivity a zájezdy pro děti od předškolního věku až do dospělosti.

Lékařskou péči zajišťuje Dům lékařských služeb se dvěma dalšími středisky a několika samostatnými ordinacemi. Ve městě chybí pouze ortopéd a neurolog.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Štětí
Počet obyvatel

[2] [3] [4]

Rok sčítání Počet obyvatel
1869 4 855
1880 5 137
1890 5 056
1900 4 902
1910 4 768
1921 4 969
1930 4 982
1950 3 628
1961 5 724
1970 7 016
1980 9 054
1991 8 571
2001 9 197
2004 9 165
2006 9 144
2008 9 614
2010 9 225
2012 9 020

Vývoj obyvatel byl ovlivněn především výstavbou severočeských papíren v 50. letech 20. století, kdy následně probíhala mohutná výstavba panelových domů a věžáků ve městě. Vlivem toho se počet obyvatel během 30 let více než zdvojnásobil. Nejvíce obyvatel mělo Štětí v srpnu 2008, kdy přesáhlo hranici 10 tisíc obyvatel včetně cizinců, neoficiálně žijících na území města (přesněji 10 024)[5]. Od této doby počet obyvatel stabilně klesá.

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Štětí [6] [7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 1 502 1 714 1 725 1 731 1 775 1 854 1 950 1 695 3 910 5 303 7 529 7 360 8 058 7 637
Domy 258 250 269 268 275 289 380 449 569 543 505 448 510 590
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Počeplice a Stračí.


Národnostní složení města

Graf Štětí dle národnosti k datu 31.12.2011
Národnost Procento
Česká 92.49%
Moravská 0.13%
Slovenská 2.53%
Polská 0.28%
Německá 0.23%
Ruská 0.03%
Ukrajinská 0.18%
Vietnamská 0.14%
Ostatní 0.70%
Nezjištěno 3.28%

Veškeré údaje byly převzaty ze stránek města a ČSÚ.[8][9]

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Papírny ve Štětí[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Papírny Štětí.

Byly založeny 1. ledna 1949 jako národní podnik Papírny Štětí. Prvním výrobkem byla šedá strojní lepenka v roce 1952. Hlavní technologická část papírny byla zprovozněna v letech 1956–1958. Rotostroj se budoval v letech 1960 až 1968. První novinový papír vyjel z linky 11. května 1963 a byl schopen vyrobit 250 tun papíru denně. V průběhu let se zde vystřídalo několik firem. Asi nejznámější v minulosti byla výroba novinového papíru firmou Norske Skog Štětí. Během několika let do ní firma investovala velké částky. Celkově se investice ve třech letech vyšplhaly téměř na 0,5 mld. Kč. Kvalitu výroby podporovalo kvalitní dřevo, na kterém si firma zakládala. Podíl Norske Skog Štětí na trhu novinového papíru v České republice byl 60 %. 12. května 2008 Rotostroj po modernizaci dosáhl rekordu, kdy byl schopen vyrobit 453 tun papíru za den (130 tisíc tun za rok). Při této produkci papírna spotřebovala 140 tisíc tun dřeva. Z finančních důvodů byla výroba novinového papíru ve Štětí ve druhém čtvrtletí roku 2008 po 45 letech firmou Norske Skog ukončena. Důvodem ukončení výroby bylo zajištění konkurenceschopnosti ostatních výrobních závodů novinového papíru Norske Skog v Evropě. O zaměstnání přišlo na 210 zaměstnanců.

Nyní se v areálu nachází několik firem zajišťujících výrobu několika druhů papíru (např. krycí, strojově hlazené, pytlové, ceninové a speciální) a také vůbec největší tuzemský výrobce papíru Mondi Štětí a. s. Dále se zde nachází další firmy, které zajišťují veškerou dopravu a logistiku.

Malá vodní elektrárna[editovat | editovat zdroj]

Výstavba malé vodní elektrárny probíhala v letech 2012-2015 ve formě EPC kontraktu firmami Metrostav a.s a Zakládání staveb a.s.. Stavba stále přibližně 964 miliónů Kč bez DPH a po dokončení byla předána společnosti Energeia o.p.s. jako MVE Štětí. Dle vyjádření vedení firmy byla elektrárna postavena za účelem vytváření finančních prostředků pro charitativní účely.[10] Byly vybudovány speciální rybí přechody tak, aby elektrárna neovlivňovala faunu řeky a zároveň odpuzovací zařízení tak, aby se ryby nedostaly do vtokového objektu. Elektrárnu pohání dvě přímoproudé Kaplanovy turbíny v provedení PIT o průměru oběžného kola 5,10 metru. Maximální výkon každé z nich je 3,23 MW a dosažitelný provozní výkon elektrárny je 5,8 MW. Roční výroba elektřiny dosahuje průměrně 31,5 GWh.

Solární elektrárny[editovat | editovat zdroj]

Na okraji města v katastrálním území Štětí I ve směru na Radouň se nachází 8 fotovoltaických zařízení. Celkový jejich výkon je 217,56 kW. Vlastníkem je MEDTEC-VOP spol. s r.o. [11]

Kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Sportovní vyžití obyvatel umožňuje fotbalový a atletický areál s kurty pro tenis a házenou. Ve městě pracuje tělovýchovná organizace Mondi Packaging Paper Štětí a.s., jejíž součástí jsou další sportovní oddíly, např. fotbalový klub SK Štětí, herna stolního tenisu, Asociace sportů pro všechny, volejbal, cyklistika, jachting, kanoistika, skateboard, florbal aj. Na okraji města se nachází otevřené koupaliště s tobogánem, které bylo v roce 2013 znovuotevřeno po kompletní rekonstrukci. Opravy provázely dosti sporné finanční částky, které se měly do prací vložit, čímž se rekonstrukce protáhla na 2 roky.[12][13] Nyní se zde nachází například hřiště pro plážový volejbal, hřiště na minigolf a různá občerstvení. Procházku podél Labe vám zpříjemní moderní park s dětskými hřišti a posezením. Nachází se zde také U-rampa pro freestyle sporty. Dále po směru řeky se nachází budova Českého rybářského svazu, který provozuje různé aktivity a kroužky. Dosti často se v ranních hodinách podél celého nábřeží objevují rybáři s pruty, tak jako z druhé strany řeky. I když voda není právě nejčistější, je Štětí na seznamu zdravých měst a každým rokem se čistota Labe zlepšuje. Podél Labe se též nachází Areál vodních sportů pro veslaře, kanoisty a jachtaře. V budoucnu by měl areál po přebudování sloužit jako Tréninkové centrum Labe Arény s tréninkovou dráhou v délce 10 kilometrů.

Kulturní život zajišťuje 3D kino a kulturní středisko města, mimo jiné s šedesátičlenným dechovým orchestrem a několika mažoretkovými soubory, beatovými, country a rockovými kapelami. První mažoretkový soubor v republice, ještě v tehdejším Československu, vznikl právě ve Štětí.[14] Jednou za 2 roky je ve městě tradičně pořádán národní festival dechových orchestrů (FEDO) s mnoha zahraničními účastníky, včetně mažoretek. Festival začíná vždy průvodem městem a končí megakoncertem všech orchestrů. Každoročně na podzim se koná Jarmark, který je spojen s různými zábavními a pouťovými atrakcemi a během roku také mnoho menších akcí, např. pálení čarodějnic zakončené ohňostrojem u Labe, Rockový kotrmelec, Štětský varhanní podzim v kostele sv. Šimona a Judy, Štětský tuplák (country-folk festival se soutěží v pití piva) a Štětská ostrev (ukázka historického šermu a bitev).

Postupně byly v místních částech obnoveny místní poutě jako např. Stračenská pouť, Radouňská pouť, Počeplická pouť apod.

Národní festival dechových orchestrů (FEDO)[editovat | editovat zdroj]

Festival dechových orchestrů ve Štětí (či jen FEDO Štětí) je, co do počtu účastníků, druhý největší festival dechové hudby v České republice hned po Kmochově Kolíně. Zakladatelem byl velmi úspěšný skladatel a dirigent Jaroslav Bílý, který dal vzniknout i několika jiným dechovým festivalům po republice (např. ve Zlíně).
Jednotlivé ročníky se již od počátku drží stále podobných osnov. První den, v pátek, dorazí účastníci festivalu a po krátkém vystoupení jsou přivítáni starostou města na radnici. Následující den dopoledne probíhají koncerty v různých částech města, poté se uskuteční průvod jednotlivých kapel v doprovodu mažoretkových skupin a odpoledne koncert na Husově náměstí. Poslední ročníky jsou soboty uzavírány vystoupením mažoretek u věžáků a ohňostrojem. V neděli, po dopoledních představeních, proběhne odpoledne tradiční Monstrkoncert, kde vystupují všichni účastníci společně.
9. září 1969 se uskutečnil 1. ročník festivalu jako součást Štětského kulturního podzimu. Na festivalu probíhala třídenní soutěž, kterou vyhrála štětská sestava pod vedením pana Bílého. Festival vyvrcholil 14. září, kdy proběhl slavnostní průvod městem a následně Monstrkoncert, na kterém vystoupilo současně 200 hudebníků. Následujícího ročníku se zúčastnil první zahraniční orchestr, z bývalé Jugoslávie. Do roku 1978 se FEDO konal každý rok, následně však jednou za 2 roky. Do současné doby se tak zúčastnilo festivalu velké množství mažoretkových skupin, hudebníků, kapel a orchestrů z několika desítek zemí (nejen Evropských) a tuzemska. Každý ročník se pravidelně zúčastní festivalu přibližně kolem 1 000 účinkujících.
V roce 2008 byl zahájen 1. ročník festivalu rockových dechových orchestrů (FERODO), který probíhá současně s FEDO, avšak poblíž skateparku u Labe. Tento festival má spíše publikum mladších ročníků.

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Štětí se nachází na hranici Dolnooharské tabule (v níž leží větší částí) a Ralské pahorkatiny (resp. Dokeské pahorkatiny) v údolí úrodného Polabí, které je z jedné strany obklopeno svahy a z druhé strany ohraničeno řekou Labe. V minulosti řeka procházela tímto údolím, proto zde v historii docházelo k častým záplavám. Původní osídlení bylo tedy na levém břehu a nyní je na pravém, vzhledem k současnému korytu řeky. Nejnižší nadmořská výška je v oblasti nábřeží Labe (153 m n. m.) a nejvyšší v oblasti štětského nádraží (185 m n. m.).

Klimatické podmínky[editovat | editovat zdroj]

Podnebí v místě je mírné až teplé, dle Köppenovy klasifikace podnebí patří město do oblasti Dfb, tedy chladnější verze vlhkého kontinentální podnebí. Nad územím se však stýká i s podnebím oceánickým díky Golfskému proudu. Oblast se nachází v mírném podnebném pásu na severní polokouli, je tedy charakterizována dlouhými, teplými a často suchými léty s občasnými výkyvy teplot a krátkou mírně teplou zimou. Přechodná období, jaro a podzim, jsou velmi krátká.

Štětí – podnebí
Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
Nejvyšší teplota [°C] 15,3 13,9 21,1 27,6 32,8 40,8 41,8 42 33,8 21,8 18,1 13
Průměrná teplota [°C] 0,9 1,4 5,7 11,6 15,8 19,1 21,6 20,6 15,5 9,5 6,5 2,1
Nejnižší teplota [°C] -11,5 -5,5 -2 0,7 2,5 8,3 9,8 7,3 4 0 -3,5 -9,8
Zdroj: R A T E s.r.o. - měření teploty ve Štětí (2007-2016)[15] 28.5.2016

Ovzduší[editovat | editovat zdroj]

Ovzduší je v oblasti dosti postiženo, proto je častým tématem obyvatel města a okolí. Největším důvodem jsou místní papírny, blízká elektrárna Mělník a kamiónová doprava. Při příjezdu od Litoměřic jsou umístěny odkalovací nádrže, které jsou nejčastějším původcem zápachu ve městě. Zajímavostí je, že v nádržích byl spatřen vzácný Šťovík bahenní, který je považován za rostlinu ohroženou vyhynutím. V širším okolí způsobují zápach plyny vypouštěné ze samotných papíren, resp. papírenských komínů. Může se jednat o látky oxidu siřičitého a TRS (sloučeniny redukované síry), konkrétně sirovodík, metylmerkaptan a dimetyldisulfidy. Ve městě se nachází měřící stanice v oblasti knihovny města a bývalého učiliště, které však v minulosti prokazovaly jistou nespolehlivost častými výpadky. Proto byl štětským zastupitelstvem v roce 2016 ustanoven výbor životního prostředí ze zástupců města a papíren. Město usiluje o vybudování trvalé měřící stanice s nezávislým monitoringem. V současné době se jedná se Zdravotním ústavem v Ústí nad Labem, tak aby město bylo připojeno do celostátní sítě měřících stanic, které jsou od města vzdáleny a nelze tak účinně měřit koncentraci látek v místě. Obava z mělnických elektráren vychází z připravované výstavby nové spalovny odpadů, s ohledem na dřívější události, týkající se spalování odpadů v čížkovické cementárně.[16][17]

Turistika a příroda[editovat | editovat zdroj]

Město je vhodnou výchozí destinací pro pěší turistiku a cykloturistiku. I přes průmyslový ráz samotného města se v okolí nachází několik historických a přírodních památek a útvarů, ochranných pásem s ohroženými rostlinami a živočichy, četné lesy a louky a několik dalších turisticky zajímavých míst.

Přírodní památka Radouň

Chráněné lokality v katastrálním území Štětí a jeho místních částí:

  • Pěší turistika
  • Cykloturistika
  • Cyklotrasa č. 2 (Labská cyklotrasa): Špindlerův Mlýn - Mělník - Hněvice - Děčín
  • Cyklotrasa č. 24: Štětí (nádraží Hněvice) - Liběchov - Mělník
  • Cyklotrasa č. 0057: Lhota - Tuhaň - Chcebuz - Brocno - Liběchov

Ostrov na Labi[editovat | editovat zdroj]

Blízký poloostrov spadající pod katastr Štětí, který je nedaleko Hněvic, je hojně využíván k lovu ryb. Velmi často je zde též využíván ke kempování a stanování. Po záplavách v roce 2002 musel projít důkladným vyčištěním.

Označení ostrov vzniklo před regulací Labe, kterou prováděla pražská firma LANNA v letech 19081910. Tehdy byl už bahnem zanesený kanál zavezen hlušinou ze stavby jezu (za tímto účelem byly položeny koleje). Na ostrově byly louky, v roce 1878 byl zalesněn. Přes kanál vedla lávka.

Památky a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Štětí.

Kostel sv. Šimona a Judy[editovat | editovat zdroj]

Barokní kostel sv. Šimona a Judy z 2. pol. 18. st.

Spisovatel Friedrich Bernau se prvně zmiňuje, že tento farní kostel existoval již v roce 1300, tedy v době nejstaršího osídlení v oblasti. Průkazné listiny však pochází až z roku 1352, kdy je uveden ve vizitačním protokolu českých farností. Přestože byl kostel vystaven nejspíše na umělém pahorku, byl často ohrožován různými živelnými pohromami, proto není dodnes známá původní podoba kostela. Údajně vyhořel v první polovině 15. století a byl rekonstruován v roce 1452 ze dřevěných trámů. V minulosti se u kostela nacházel též i hřbitov. Původní svatyně byla těžce poškozena na počátku třicetileté války v roce 1620, kdy prošlo přes město vojsko protestantů. Oprava začala v roce 1626 pod patronátem hraběte Viléma Slavaty, zástavního držitele mělnického panství. Tento kostel byl dosti menší proti původnímu, jehož základy byly nalezeny při opravách po povodních v roce 2002. Největší katastrofa postihla kostel v roce 1784 velkými povodněmi, kdy z kostela zůstala pouze opukou vyzděná věž zvonice. Ještě 22. července téhož roku byl položen základní kámen nového kostela, který byl posvěcen kněžnou z Lobkowicz, Marií Ludmilou Czerninovou. Rekonstrukce kostela trvala rok a byl postaven v barokním stylu, který byl zachován do současné podoby. V roce 1930 byl restaurován architektem Jaroslavem Majorem a střecha z taškové krytiny byla opravena v letech 1998-2000. Po dokončení velkých oprav v roce 2002 uvnitř i vně kostela, byl po pár dnech opětovně zaplaven řekou do výšky 1,6 metru nad úrovní podlahy. Vahou vody se podlaha propadla do hloubky až 4 metrů a kostel se musel znovu opravovat.
Část vnitřní výbavy kostela pochází z rušených pražských kostelů. Mramorový hlavní oltář byl zakoupen z kostela Sv. Václava na Malostranském náměstí a vytvořil jej pražský kameník a mramorář Lauermann. Oltář je zasvěcen svatým Šimonu a Judovi Tadeáši. V kostele se nachází celkem tři oltáře. Zbývající boční dva oltáře jsou evangelní, zasvěcen Panně Marii a epištolní, zasvěcen sv. Janu Křtiteli. Ilusivní fresky za všemi oltáři a tři nástropní fresky (klenba presbytáře, strop lodi a strop nad kůrem) vymaloval malíř Josef Kramolín. Vyřezávané lavice pochází z kostela Sv. Františka u Anežského kláštera.
Původně v kostele byly 4 zvony. Největší z nich Jesus Christus Salvátor váží 1,02 tuny s velkým českým nápisem, že byl pořízen k založení chrámu do města Štětí hrabětem Slavatou. Tři z nich byly za 2. světové války zrekvírovány. Zvon Salvátor byl však po válce vykoupen a usazen zpět na své místo. V kostele jsou tak dodnes 2 zvony.

Sochy sv. Jana Nepomuckého[editovat | editovat zdroj]

Sochy se nacházejí v těsné blízkosti kostela sv. Šimona a Judy na Husově náměstí směrem k Labi. Nejedná se o původní lokalitu soch, každá z nich sem byla přemístěna z jiného místa. Levá socha, která je umístěna na vysokém hranolovitém podstavci, byla původně umístěna na Velkém náměstí (dnešní Mírové náměstí). Pravá socha má mohutnější podstavec a jsou na ní vyobrazeny také dva andílci, volutové motivy a reliéf. Pochází z 1. poloviny 18. století. Autoři ani jedné ze soch nejsou známy.

Farní budova[editovat | editovat zdroj]

Fara s bránou

Farní budova poblíž kostela nejspíše existuje již od středověku. Dle dochovaných historických pramenů ze 17. století, objekt původně sloužil i jako farní škola. Rekonstruována byla v letech 1737 až 1738. V roce 1784 byla smetena ničivou povodní, tak jako blízký kostel. Následně po opravě kostelu také probíhala rekonstrukce farní budovy následujícího roku. Jako většina památek na Štětsku je i tato budova pozdně barokního stylu, konkrétně v dekoru lizénových rámů. Při vjezdu k faře se nachází klenutá brána se segmentovým štítkem. Na faře dnes sídlí římskokatolická farnost Štětí nad Labem.

Sousoší T. G. Masaryka a Eduarda Beneše[editovat | editovat zdroj]

Nachází se na pozemku 1. základní školy (Masarykova škola), jejichž autorem byl sochař Václav Šára z Příbrami. Sousoší má velmi smutnou až prokletou historii. Sochy byly hotové v roce 1938 a připraveny v Bezručových sadech k slavnostnímu odhalení na 28. října k 20. výročí existence Československa. Štětí však bylo začátkem října obsazeno německou armádou v rámci anexe pohraničí a odhalení se tak neuskutečnilo. Naopak, sousoší bylo narychlo odvezeno do neobsazeného Mělníka na předměstí Šopka československou armádou. Tam zůstalo během 2. světové války zakopané v jedné pile. Po válce bylo sousoší v roce 1948 opět připraveno k odhalení, k němuž také nedošlo, z důvodu komunistického převratu. Na dalších 20 let tak zůstalo sousoší schované ve skladě stavebnin ve Štětí. Sochy však byly nakonec vztyčeny 28. října 1968, opět v rozporuplnou dobu, po okupaci sovětských vojsk. V roce 1970 sochy opět zmizely a 7. března 1990, po 140 letech od narození T. G. Masaryka byly naposledy odhaleny.

Další památky[editovat | editovat zdroj]

Kaple sv. Antonína Paduánského je malá budova v Bezručových sadech. Jedná se původně o hřbitovní kapli postavenou roku 1850 v novorománském slohu, u které býval druhý městský hřbitov. Rekonstrukce kaple proběhla v roce 1995 a nyní slouží jako evangelická modlitebna.

Kaple Nejsvětější Trojice byla postavena na konci 18. století v pozdně barokním slohu, v místě hromadného hrobu padlých vojáků z bitvy, která proběhla v oblasti, kde se nyní nacházejí papírny.

Archa ze Štětí

V kapli byl nalezen rozměrný dvoukřídlý oltář z období let 1520–1530, který je označován jako Archa ze Štětí. Jméno autora tohoto díla je neznámé, avšak je označován po svém největším díle, tedy jako Mistr oltáře ze Štětí. Oltář je složen z reliéfně zdobených desek. Na predele je vyřezávaný reliéf Poslední večeře, pravé křídlo zobrazuje křest Krista s Janem Křtitelem a žehnajícím Bohem. Vnější strana oltářních křídel je malovaná. Je zde vyobrazen sv. Václav se sv. Ludmilou a krajinným motivem v pozadí. Oltář nejprve putoval z kaple do kostela sv. Šimona a Judy, kde se nacházel v rozebraném stavu. Později, v letech 1998–2000, byl restaurován.[18] Poté byl dlouhodobě zapůjčen Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích.

Památky a zajímavosti v místních částech a nejbližším okolí[editovat | editovat zdroj]

Jeden z mnoha hrázděných domů v Brocně

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Štětské mosty[editovat | editovat zdroj]

O přemostění ve Štětí se uvažovalo již za Rakouska-Uherska, kdy zde několikrát byly položeny pontonové mosty. Během let 1898–1902 byla ustanovena komise ze zástupců z okresů Dubá a Litoměřice, která měla za cíl konečné vyřešení přemostění přes Labe. Po zásahu rakouských vojenských orgánů však byla komise zrušena. V roce 1908 byl dočasně postaven přes Labe poslední pontonový most, který zůstal v provozu až do roku 1973. Ten byl nahrazen mezi Štětím a Hněvicemi mostem betonovým, především v souvislosti se stavbou Severočeských papíren (SEPAP), jehož realizace probíhala v letech 1969–1973. Původně sloužil pouze vlečce, pěším a příležitostnému příjezdu sanitek. Později však byl rozšířen o dva třímetrové pruhy po každé straně vlečky, takže dnes jde vlastně o most sdružený sloužící železnici a silnici. V podélném směru jde o spojitý nosník o pěti polích o rozpětí 45 metrů, 3 × 71 metrů a znovu 45 metrů. Most je 15 metrů široký a jeho celková délka činí 326 metrů. Po dokončení obchvatu v Roudnici nad Labem byl měl být též využíván jako nejrychlejší přípojka na dálnici D8.

Nynější stav mostu je nevyhovující, pro chodce nebezpečný, především v nočních hodinách. Most není osvětlen, má velmi nízké zábradlí a úzká vozovka je v bezprostřední blízkosti chodníku. Taktéž neukáznění cyklisté jedoucí v protisměru po chodníku, neosvětleni v noci, stav nezlepšují. Stávající oprava a úprava chátrajícího mostu je v nedohlednu, jelikož vlastník mostu (Ústecký kraj) nemá dostatek finančních prostředků pro tyto účely.[21]

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Pozemní komunikace[editovat | editovat zdroj]

Přes město prochází silnice II. třídy II/261 ze směru Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice dále do Liběchova.

  • Silnice III. třídy III/24049 slouží jako dálniční přivaděč z dálnice D8 - exit 29, která je vzdálená 14 kilometrů; prochází přes obchvat Roudnice nad Labem, Předonínem a končí poblíž Račic, u podjezdu vlečky nedalekého seřaďovacího nádraží papíren
  • Silnice III. třídy III/24050 se napojuje za mostem ze směru Mělník a Hněvice a dále prochází Račicemi, Zálužím a Dobříní
  • Silnice III. třídy III/26121 vede do sousedního Stračí
  • Silnice III. třídy III/26122 vede z centra do Radouně, směr Dubá

Vlakové spoje[editovat | editovat zdroj]

Nádraží jsou vzdálena cca 20–30 minut chůze z centra města, avšak lze na ně dorazit též navazujícími autobusovými spoji.

  • stanice Štětí (Os, Sp, R) - Trať 072 ( (Kolín -) Lysá nad Labem - Stará Boleslav - Všetaty - Mělník - Štětí - Litoměřice - Ústí nad Labem)
  • stanice Hněvice (Os, Sp, R) - Trať 090 ( (Praha Masarykovo nádraží / Praha hl.n. -) Vraňany - Hněvice - Roudnice nad Labem - Lovosice - Ústí nad Labem - Děčín)

Autobusové spoje[editovat | editovat zdroj]

  • zastávky ve Štětí - Štětí aut. nádr., Štětí Sepap, Štětí zdymadla, Štětí Mírové nám., Štětí centrum, Štětí sídliště, Štětí hotelový dům, Štětí prádelna, Štětí žel. přejezd
  • městská autobusová doprava ve Štětí: jedna linka Břetislava Kafky, ve stejné trase jezdí i další linky

Přímé spoje z měst[editovat | editovat zdroj]

  • v Ústeckém kraji: Budyně nad Ohří, Hoštka, Libochovice, Litoměřice, Lovosice, Roudnice nad Labem, Terezín, Úštěk
  • ve Středočeském kraji: Liběchov, Mělník, Neratovice
  • v Libereckém kraji: Dubá
  • Praha: Březiněves, Ďáblice, Ládví

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2016 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-04-29, [cit. 2015-05-04]. Dostupné online.  
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 390, 391.  
  3. Český statistický úřad. Demografická ročenka měst 2001–2010. Praha : Český statistický úřad. Dostupné online. e-4018-11. S. Tab. 479 Štětí.  
  4. Český statistický úřad. Demografická ročenka měst 2005–2014. Praha : Český statistický úřad. Dostupné online. 130066-15. S. Tab. 486 Štětí.  
  5. Fiskální federalismus, zima 2010 Bankovní institut vysoká škola (BIVŠ)
  6. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 300.  
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 390, 391.  
  8. Strategický plán rozvoje města Štětí - profil města (PDF), strana 22 Štětí.cz
  9. Národnostní složení obce Štětí www.odhadonline.cz
  10. Malá vodní elektrárna Štětí je ojedinělý projekt sociálního podnikání Silnice-železnice.cz
  11. Seznam fotovoltaických elektráren www.elektrarny.pro
  12. Koupaliště letos neotevřou. Kvůli chybnému projektu. Litoměřický deník
  13. Za rekonstrukci koupaliště dá město jednou tolik Litoměřický deník
  14. Mažoretky se v Českolovensku poprvé objevily ve Štětí Polabské noviny
  15. http://www.rate-steti.cz/mereni-teploty.html
  16. Kouřící komíny bude hlídat ve Štětí nová měřící stanice Litoměřický deník
  17. Štětí trápí znečištěné ovzduší. Nejen z Mondi, ale i mělnické elektrárny. MojePodřipsko.cz
  18. Eva Votočková, Lenka Helfertová, Markéta Pavlíková, Restaurování oltáře ze Štětí, in: Hrubá Michaela, Hrubý Petr (ed.): Renesanční sochařství a malířství v severozápadních Čechách, Ústí nad Labem 2008, 317.
  19. ALLIOT, David; WERNER-RICHTER, Ulrike. Tschö mit Ö: Dumme Todesfälle aus der Geschichte. [S.l.]œ Bastei Lübbe. 2014, s. 27. Dostupné online. ISBN 9783838753393. (německy) 
  20. Der Todessprung vom Eiffelturm. Wiener Bilder. 2 1912, roč. 17, čís. 6, s. 24. Dostupné online. (německy) 
  21. Most ve Štětí se brzké opravy nedočká, kraj nemá peníze Severočeský deník

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BÍLEK, Miloš. Štětská historie. [Štětí] : [s.n.], 2002.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Město Štětí

Brocno • Čakovice • Hněvice • Chcebuz • Počeplice • Radouň • Štětí • Stračí • Újezd • Veselí