Polomené hory

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Polomené hory
Vlhošť a Dokeská pahorkatina z Ronova

Nejvyšší bod 614 m n. m. (Vlhošť)

Nadřazená jednotka Dokeská pahorkatina
Sousední
jednotky
Bezdězská vrchovina
Jestřebská kotlina
Úštěcká pahorkatina
České středohoří
Dolnooharská tabule
Jizerská tabule
Podřazené
jednotky
Kokořínská vrchovina
Housecká vrchovina
Dubská pahorkatina
Vlhošťská vrchovina
Brocenská pahorkatina[1]

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Povodí Labe
Souřadnice

Polomené hory je geomorfologický okrsek jihozápadní části Ralské pahorkatiny. Území je součástí okresů Česká Lípa, Mělník a Litoměřice. Na většině území okrsku byla vyhlášena CHKO Kokořínsko. Název Polomené hory zavedl geolog Čeněk Zahálka v roce 1895, sám čerpal z archivního zápisu z roku 1515.[2] Dříve se pro toto území používal název Dubská pahorkatina či Dubské skály (podle města Dubá),[3] místní Němci pak užívali jméno Dubské Švýcarsko (Daubaer Schweiz). Dnes se vžívá i „turistický“ název Kokořínsko.

Nadřazené jednotky[editovat | editovat zdroj]

Českolipsko je zahrnováno do tří subprovincií České vysočiny: Česká tabule, Krkonošsko-jesenická subprovincie a Krušnohorská subprovincie. Součástí České tabule je Ralská pahorkatina (dle zavedeného členění Jaromíra Demka VIA–1), která má dva podcelky: Dokeská pahorkatina (VIA–1A) a Zákupská pahorkatina (VIA–1B). Tyto podcelky se dále dělí do okrsků. Dokeská pahorkatina jich má pět:

Podřazené jednotky[editovat | editovat zdroj]

Polomené hory se člení na pět podokrsků:

  • Kokořínská vrchovina – leží v jižní části Polomených hor, je největší z podokrsků; jejím nejvyšším vrcholem je Nedvězí u stejnojmenné vsi.
  • Housecká vrchovina – tvoří východní část území, jméno jí dal zámek Houska; nejvyšším kopcem býval Maršovický vrch, po snížení jeho vrcholu kamenolomem je to Vrátenská hora; i další kopce jsou poměrně vysoké, např. Berkovský vrch, Velký Beškovský kopec, Šedina.
  • Dubská pahorkatina – leží v severovýchodní části, je to mírně členitá pahorkatina ležící mezi Dubou, Holanami a Jestřebím.
  • Vlhošťská vrchovina – je v severní části území, dominuje jí Vlhošť, který je zároveň nejvyšším kopcem celé Dokeské pahorkatiny; ostatní vrcholy tvořené pískovcem jsou značně menší, ale významné, např. Malý Vlhošť, Husa, Kostelec, Číř, Čap.
  • Brocenská pahorkatina – tvoří hraniční pás na západě území; jasně nejvyšší bod tvoří v nejsevernějším výběžku Polomených hor vrch Ronov, známý díky zřícenině hradu na vrcholu.[1]

Nejvyšší vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  2. NOVOTNÁ, Mgr Daniela. Kokořínsko. Praha 1: Olympia a.s., 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Místopisná část, s. 46. 
  3. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Máchův kraj. Praha: Olympia, 1985. Kapitola Horopisné členění, s. 10. 
  4. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]