Maršovický vrch (Ralská pahorkatina)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Maršovický vrch
Hrad Jestřebí a Maršovický vrch od Puchavce
Hrad Jestřebí a Maršovický vrch od Puchavce

Vrchol 495 m n. m.
Prominence 171 m ↓
Izolace 8,5 km → Vlhošť
Seznamy Nejprominentnější hory CZ
Hory Ralské pahorkatiny
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří Ralská pahorkatina / Dokeská pahorkatina / Polomené hory / Housecká vrchovina / Maršovická část[1]
Souřadnice
Maršovický vrch
Maršovický vrch
Hornina vulkanity, pískovec, břidlice
Povodí Robečský potok, Bobří potok
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maršovický vrch (cca 495, dříve 515 m n. m.) je v okrese Česká Lípa Libereckého kraje. Leží asi 1 km vsv. od obce Chlum na katastrálním území sídel Chlum, Maršovice, Újezd a Jestřebí.

Znělcový lom na Maršovickém vrchu

Tektonická prehistorie[editovat | editovat zdroj]

Sopečné těleso (fonolit) Maršovického vrchu bylo silně tektonicky narušeno (ve směru kolmém na linii hřbetu) z velké části až v období po utuhnutí fonolitu, pravděpodobně v období svrchního miocénu. Jde o výjimečný případ makroskopicky pozorovatelného tektonického porušení terciérních vulkanitů umožňující lepší datování alpinských tektonických pohybů v Českém masivu a o jediný prokazatelný případ transgresní zóny mladoalpinského stáří v centrální části Českého masivu.[2]

Geomorfologické zařazení[editovat | editovat zdroj]

Vrch náleží do celku Ralská pahorkatina, podcelku Dokeská pahorkatina, okrsku Polomené hory, podokrsku Housecká vrchovina a Maršovické části. Do této části patří též západně ležící vrchy Strážný vrch (468 m n. m.) a Holý vrch (428 m n. m.) (spolu s Maršovickým vrchem tvoří těsné trojvrší na západo-východní linii), celá rozsáhlá členitá plošina ve východním okolí (rozeklaná pískovcovými roklemi – v jedné z nich např. Braniborská jeskyně), vrch Šedina (473 m n. m.) a dvojvrší Skalka (382 m n. m.).[1]

Lehké opevnění[editovat | editovat zdroj]

Na Maršovickém vrchu začíná linie lehkého opevnění, která se opírá o svahy kopce, přetíná silnici I/38 a končí na úpatí Dědka. Ve stavebním úseku Q2 Jestřebí (součást Liběchovské příčky) bylo celkem 23 objektů stavebně dokončeno v srpnu a v září 1938, avšak vystrojeny a vyzbrojeny již nebyly.[3] Tři z objektů (v evidenci ŘOP označené čísly 36, 231 a 233) se nacházely v dobývacím prostoru lomu a v důsledku těžby již beze stopy zanikly.

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Nejblíže je možno dojet automobilem do Chlumu či Maršovic, poté pokračovat pěšky po lesních cestách výše. Cesta na vrchol je nebezpečná a vstup do kamenolomu oficiálně zakázán. Jižním svahem prochází žlutá turistická značka z Chlumu do Sedla pod Maršovickým vrchem, kde navazuje červená značka a o kus dále křižuje zelená.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  2. ADAMOVIČ, Jiří. Maršovický vrch [online]. Česká geologická služba, 1994-10-27, rev. 2005-04-18 [cit. 2013-05-01]. Dostupné online. 
  3. http://dbase.ropiky.net/dbase.php?usek=1075697667 Archivováno 3. 2. 2014 na Wayback Machine úsek Q2 Jestřebí v Databázi lehkých objektů na ropiky.net
  4. Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2014-01-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]