Dokeská pahorkatina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Dokeská pahorkatina
Vlhošť a Dokeská pahorkatina z vrchu Ronov

Nejvyšší bod 614 m n. m. (Vlhošť)
Rozloha 753 km²
Střední výška 297 m n. m.

Nadřazená jednotka Ralská pahorkatina
Sousední
jednotky
Zákupská pahorkatina
Jizerská tabule
Dolnooharská tabule
České středohoří
Podřazené
jednotky
Polomené hory
Jestřebská kotlina
Provodínská pahorkatina
Úštěcká pahorkatina
Bezdězská vrchovina

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Povodí Labe
Souřadnice

Dokeská pahorkatina je geomorfologickým podcelkem jižní a jihozápadní části Ralské pahorkatiny. Území o rozloze 753 km2 je převážně součástí okresu Česká Lípa v Libereckém kraji, v menší míře i sousedních okresů Mělník, Litoměřice a Mladá Boleslav. Nejvyšším vrcholem je Vlhošť (614 m), nejnižší je na východě tok Labe (145 m).[1]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Je to členitá pahorkatina, tvořená svrchnokřídovými pískovci, písčitými slínovci, slínovci a vápnitými jílovci a třetihorními vulkanity. Vyhraněný strukturně denudační povrch, místy neotektonicky porušený, charakterizovaný sedimentárními strukturními stupňovinami, strukturními a tektonickými kotlinami, kaňonovitými údolími, neovulkanickými suky a četnými tvary zvětrávání a odnosu pískovců.

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Českolipsko je zahrnováno do tří subprovincií České vysočiny: Česká tabule, Krkonošsko-jesenická subprovincie a Krušnohorská subprovincie. Součástí České tabule je Ralská pahorkatina (dle členění zavedeného Jaromírem Demkem VIA–1), která má dva podcelky: Dokeská pahorkatina (VIA–1A) a Zákupská pahorkatina (VIA–1B).

Tyto podcelky se dělí do menších okrsků. Dokeská pahorkatina jich má pět:

Kompletní geomorfologické členění celé Ralské pahorkatiny uvádí následující tabulka:

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Na území Dokeské pahorkatiny působí CHKO Kokořínsko a CHKO České středohoří. Je zde řada chráněných lokalit, NPP Peklo, PP Kaňon potoka Kolné, NPR Novozámecký rybník, NPP Swamp, NPR Břehyně - Pecopala, PR Velký a Malý Bezděz, PR Kokořínský důl, PP Špičák u Střezivojic, PP Husa.[4]

Nejvyšší kopce Dokeské pahorkatiny[editovat | editovat zdroj]

Uvedena je drtivá většina kopců nad 450 metrů.

Podrobný seznam hor a kopců podle nadmořské výšky a prominence obsahuje Seznam vrcholů v Ralské pahorkatině.

Fotogalerie hor a kopců[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Praha: Academia, 2012. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola Dokeská pahorkatina, s. 227. 
  2. NOVOTNÁ, Mgr Daniela. Kokořínsko. Praha 1: Olympia a.s., 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Místopisná část, s. 46. 
  3. DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  4. Z nížin do hor, str. 227

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]