Robečský potok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Robečský potok
Robečský potok v Pekle u České Lípy
Robečský potok v Pekle u České Lípy
Základní informace
Délka toku 25,2 km
Plocha povodí 288,07 km²
Průměrný průtok 1,20 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 1-14-03-063
Pramen
Ústí
Protéká
ČeskoČesko Česko (Liberecký kraj, Okres Česká Lípa)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Ploučnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robečský potok je levostranný přítok řeky Ploučnice v okresu Česká Lípa. Potok dal vzniknout mimo jiné i národní přírodní památce Peklo. Místo vzniku potoka, tedy i jeho délka a název v různých částech toku jsou sporné.

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Robečský (Okenský) potok u obce Obora

Horní tok[editovat | editovat zdroj]

Podle některých zdrojů vzniká výpustí Máchova jezera ve Starých Splavech.[1][souř 1] a je dlouhý 15,8 km.[1]

Podle některých map je úsek mezi Máchovým jezerem a Novozámeckým rybníkem znám také jako Mlýnský potok.[2][3]

Podle jiných zdrojů potok pramení nad Břehyňským rybníkem, 500 m od Bílého kamene, tedy ještě před Máchovým jezerem v nadmořské výšce 277 m.[4][5][6][pozn. 1] Břehyňský rybník a Máchovo jezero (přesněji jeho tzv. Břehyňskou zátoku) spojuje Břehyňský potok (dříve známý také jako Rohlevka[2]).

Druhý, delší přítok Máchova jezera, ústící do jeho tzv. Dokeské zátoky, tvoří rameno, jenž se v Doksech místně zve Dokský či Dokeský potok. Jeho nejzazší pramen však leží až jižně od obce Okna, kde se místně nazývá Okenský potok. Podle pravidel vymezení pramenné zdrojnice,[8] podle zřejmě všech současných online map (zejména vodohospodářské mapy ČR[9]), a podle jiných důležitých dokumentů,[10] je právě toto rameno oficiálně považováno za počátek Robečského potoka, zatímco kratší břehyňské rameno je považováno jen za jeho přítok, jenž je celý až ke svému prameni evidován jako Břehyňský potok.

Mezi Okny a Doksy napájí Robečský potok rybníky Pateřinka, Poselský a Čepelský.

Před ústím do Novozámeckého rybníka Robečský potok přibírá zleva Jestřebský potok (známý také jako Liboška[2]). Novozámecký rybník (přírodní rezervace od roku 1933) je napájen přes středověkou technickou památku Mnichovskou  průrvu od jihu také Bobřím potokem, který je největším přítokem Robečského potoka.

Robečský potok v Doksech

Pod Novozámeckým rybníkem[editovat | editovat zdroj]

V obci Zahrádky jižně od České Lípy potok vytéká z Novozámeckého rybníka další technickou památkou Novozámeckou průrvou a dál pokračuje pod mostem nad osadou Karba do údolí, národní přírodní památky Peklo. Zde byl v 19. století potok upraven pro plavbu hostí zámku Zahrádky. Po vyústěný ze skalní soutěsky Pekla Robečský potok napájí Horní a Dolní Pekelský rybník na jihovýchodním okraji České Lípy.

Robečský potok se vlévá zleva do Ploučnice ve čtvrti Dubice města Česká Lípa ve výšce 241 m n. m.[11][souř 2]

Podle vodáckého průvodce z roku 1978 se Robečským potokem nazývá až vytékající tok z Novozámeckého rybníka, je dlouhý jen 7,6 km. Splout se dá od Zahrádek, obtížnost je ZW-C, ale tok je zejména v údolí NPP Peklo často přehrazen stromy spadlými do koryta. Pořádal se zde každoroční podzimní vodácký sraz, který začínal v Zahrádkách a končil ve Stružnici na Ploučnici.[12]

Na horním toku v Oknech

Údaje o průtoku[editovat | editovat zdroj]

Tabulka průtoků
místo říční km plocha povodí [km²] průměrný průtok (Qa) [m³/s] stoletá voda (Q100) [m³/s]
Zahrádky[13][souř 3] 6,80 289,04 1,20 21

Větší obce na potoku[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Pokud se formulací "nad Břehyňským rybníkem" myslí před rybníkem ve smyslu směru průtoku tímto rybníkem, je tato verze pochybná, jelikož (návrší) Bílý kámen leží až za tímto rybníkem, jen cca 500 m před Máchovým jezerem. Dle map by poloha tohoto pramene velmi zhruba (1,3 km od Bílého kamene) odpovídala krátkému přítoku Břehyňského potoka zvanému Jordán.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b POLEDNÍČEK, Pavel; MÁJOVÁ, Jaroslava; JETENSKÁ, Eva. Zpráva o hodnocení množství povrchových vod [online]. Povodí Ohře, s. p. [cit. 2009-06-24]. Dostupné online. 
  2. a b c Katastrální mapa, online dostupná na mapy.1188.cz, cit. 2009-06-24
  3. Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání. Praha: Trasa s.r.o, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1. 
  4. VLČEK, Vladimír. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. Kapitola R, s. 232. 
  5. JANČAR, Vojtěch; NOVÁK, Ivan. Kilometráž českých a moravských řek. [s.l.]: Shocart, 1998. 
  6. ŠTEFÁČEK, Stanislav. Encyklopedie vodních toků Čech, Moravy a Slezska. Praha 2: Baset, 2008. ISBN 978-80-7340-105-4. Kapitola Robečský potok, s. 516. 
  7. Mapy.cz [online]. Seznam.cz [cit. 2014-02-10]. Dostupné online. 
  8. HYDRO.upol.cz : Vybrané kapitoly z hydrologie – Definice vodního toku, [cit. 2013-01-15]. Dostupné online
  9. HEIS VÚV T. G. M – vodohospodářská mapa
  10. Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR[nedostupný zdroj]
  11. Vodní toky a nádrže str. 232
  12. KOLEKTIV AUTORŮ. Československé řeky. Praha: Olympia, 1978. Kapitola Robečský potok, s. 138. 
  13. Evidenční list hlásného profilu Zahrádky [online]. Český hydrometeorologický ústav, rev. 2005-02-00 [cit. 2009-06-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice[editovat | editovat zdroj]

  1. 50°35′24″ s. š., 50°35′24″ v. d.
  2. 50°35′24″ s. š., 50°35′24″ v. d.
  3. 50°35′24″ s. š., 50°35′24″ v. d.