Dubice (Česká Lípa)
| Dubice | |
|---|---|
 Stará část Dubice | |
| Lokalita | |
| Charakter | část města |
| Obec | Česká Lípa |
| Okres | Česká Lípa |
| Kraj | Liberecký kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°40′26″ s. š., 14°30′45″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 407 (2021)[1] |
| Katastrální území | Dubice u České Lípy (2,48 km²) |
| PSČ | 470 01 |
| Počet domů | 55 (2011)[2] |
  Dubice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 21521 |
| Kód k. ú. | 621528 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dubice (něm. Klein Aicha / Klein Eicha)[3] je původně samostatnou obcí, která je od 30. června 1960 součástí města Česká Lípa. Rozprostírá se pod Mnišským vrchem, který je součástí hřebenu k 596 metrů vysokému vrchu Kozel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší informace o existenci vesničky in villa Dubycz pochází z roku 1391. V tzv.Berní rule z roku 1654 byl název vsi Malé Duby. Patřila k panství novozámeckému (jehož centrum byly dnešní Zahrádky), které patřilo mocnému Albrechtu z Valdštejna. Ten ji odtud administrativně vyňal a protože tehdy v České Lípě založil klášter augustiniánů, zdejší dvorec mu roku 1627 přidělil jako zdroj obživy. Tehdy zde žilo 27 obyvatel. Dvorec kolem roku 1850 přestavěl továrník Schreiner na kartounku, později se z něj staly byty a krátce před rokem 2000 byl zbořen.
Ve vsi, která je již stavebně s Českou Lípou spojena, byla také pila, parní mlýn a hlavně cihelna. Ta kvůli potřebě surovin vybagrovala četné naplaveniny Ploučnice a Robečského potoka. Ty pak byly zavodněny a u vzniklých vodních ploch bylo postaveno mnoho rekreačních chalup a koupaliště Dubice. Za ním začíná cesta přes osadu Robeč kolem rybníka Peklo (zvaným také Roubice) do romantického údolí s národní přírodní památkou Peklo[4], kudy Robečský potok protéká. V roce 1854 se obec jmenovala úředně Klein-Aicha.
Při sčítání lidu koncem roku 1970 zde žilo 438 obyvatel v 171 bytech, 77 domech.[5].
Součásti Dubice se stala administrativně 1. ledna 2007 osada Robeč.
Průmysl[editovat | editovat zdroj]
Mimo zmíněných podniků zde v roce 1901 byly postaveny nové jatky a za první republiky zde vznikla stáčírna plynu, také výrobny baterií a dehtového papíru.
Po roce 1990 se z Dubice stala průmyslová čtvrť. Je zde několik velkých firem z oboru automobilového průmyslu, zaměstnávajících zhruba 5000 pracovníků. Jedná se především o pobočku nadnárodního koncernu Adient, který zde pohltil výrobny firem Baterie, Varta a v roce 2012 se rozhodl v lokalitě U obecního lesa postavit další halu.[6] Mimo ně zde má své provozovny bývalá Vagónka, nyní patřící firmě Bombardier, Fehrer Bohemia a řada firem menších. Vzhled čtvrti se zásadně změnil.
Autokemp a koupaliště[editovat | editovat zdroj]
U přírodního koupaliště Dubice z někdejší pískovny byl vybudován autokemp na ploše 7500 m² pro 100 osob. V roce 1989 byl zařazený do kategorie B, provozovatelem byla Drobná provozovna MěstNV Česká Lípa. Na ploše bylo postaveno 20 pětilůžkových chatek.[7]
Společenské organizace[editovat | editovat zdroj]
Ve vsi míval své zázemí vč. hřiště ženský fotbalový tým TJ Spartak Dubice, hrající v sezóně 2015/2016 divizi A, čtvrtou nejvyšší soutěž v Česku.[8] Dále zde působí fotbalový tým mužů, který se po polovině sezóny 2021/2022 nachází na osmém místě čtrnáctičlenné tabulky okresního přeboru Českolipska.[9]
V sousedství jejich hřiště se nachází klubovna Asociace TOM při Klubu českých turistů, jejímž správcem je Zdeněk Šmída.[10]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ SOA Litoměřice – Lexikon obcí severních a severozápadních Čech. www.soalitomerice.cz [online]. [cit. 25-03-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23-02-2011.
- ↑ MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 24.
- ↑ VOJTÍŠKOVÁ, Marie; PANÁČEK, Jaroslav. Česká Lípa. Liberec: Severočeské nakladatelství, 1976. 40-009-75. S. 174.
- ↑ Kateřina Urbanová. Stavba nového závodu. i-noviny.cz [online]. 2012-05-29 [cit. 2012-05-29]. Dostupné online.
- ↑ HOSNEDL, Jiří; HOSNEDLOVÁ, Marie; ADAMEC, ing Vladimír. Kempink v Československu. Praha: Olympia, 1990 (3.vydání). ISBN 80-7033-018-X. Kapitola Česká Lípa, s. 48.
- ↑ KUBÍK, Milan. Fotbal: Ženy Ervěnic deklasovaly Dubice. Chomutovský deník. 2016-04-05. Dostupné online [cit. 2022-02-27].
- ↑ Česká Lípa › 2021 A1A - A1A OP muži | Soutěže. Fotbal.cz [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online.
- ↑ Dubice. Asociace TOM – Chalupy k pronájmu [online]. 2012-05-20 [cit. 2022-02-27]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SMEJKAL, Ladislav. Českou Lípou krok za krokem. Česká Lípa: Magdaléna Sobotová, 2005..
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dubice na Wikimedia Commons - Koupaliště Dubice
- Fotbalistky v Dubici
- Dubice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Aplikace adresy na MVCR
- Fotbalistky Dubice 2009/2010
