Přeskočit na obsah

Velký a Malý Bezděz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní rezervace
Velký a Malý Bezděz
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Bezděz a Malý Bezděz nad Břehyňským rybníkem
Bezděz a Malý Bezděz nad Břehyňským rybníkem
Základní informace
Vyhlášení31. prosinec 1933
VyhlásilMinisterstvo školství a národní osvěty
Nadm. výška440–629 m n. m.
Rozloha28,11 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresČeská Lípa
UmístěníBezděz
Souřadnice
Velký a Malý Bezděz
Velký a Malý Bezděz
Další informace
Kód235
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní rezervace v Česku

Velký a Malý Bezděz je národní přírodní rezervace zahrnující kopce Bezděz a Malý Bezděz v okrese Česká Lípa. Svahy Malého Bezdězu jsou chráněným územím od roku 1949. Na vrcholu Bezdězu stojí stejnojmenný hrad.

Chráněné území na Malém Bezdězu vyhlásilo Ministerstvo školství, věd a umění 12. listopadu 1949.[3] Státní přírodní rezervace Malý Bezděz byla vyhlášena dne 29. listopadu 1988.[4]

Přírodní rezervaci zahrnující oba vrchy vyhlásil Okresní úřad Česká Lípa dne 1. ledna 1994[3] s rozlohou 28,21 hektaru.[5] Ke změně statutu ochrany došlo 1. října 2009, kdy Ministerstvo životního prostředí chráněné území zařadilo do kategorie národní přírodních památek.[3]

Lokalita Velký a Malý Bezděz s rozlohou 73,69 ha je zapsána do soupisu Evropsky významných lokalit pod číslem CZ0514243. Předmětem ochrany je jeskyně nepřístupná veřejnosti a tesařík alpský.[6]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]
Malý Bezděz

Oba znělcové vrcholy, Bezděz (606 metrů) se středověkým královským hradem na svém vrcholu i Malý Bezděz (577 metrů) jsou výraznou dominantou Českolipska. Jižně od nich stojí vesnice Bezděz, v jejímž katastrálním území se oba kopce nachází. Na jejich svazích se vyskytují sutě s listnatým porostem dubu letního, břízy bělokoré, smrku ztepilého. V severním svahu Bezdězu je pseudokrasová puklinová paledová jeskyně (nazývána běžně Ledovou jeskyní). Je hluboká 15 metrů a led v ní v létě zcela či částečně roztává.[7]

Bezděz a Malý Bezděz patří do geomorfologického celku Ralská pahorkatina, podcelku Dokeská pahorkatina, okrsku Bezdězská vrchovina a podokrsku Slatinská pahorkatina, konkrétně do její Bezdězské části. Tato část zahrnuje právě jen Bezděz a Malý Bezděz.[8]

Flora a fauna

[editovat | editovat zdroj]

Z chráněných a vzácných rostlin se zde vyskytuje hvozdík sivý, česnek tuhý, kavyl Ivanův, strdivka sedmihradská a netřeskovec výběžkatý. Mimo běžných druhů lesní zvěře (např. daněk evropský, sokol stěhovavý) zde žije mimo jiné vzácný tesařík alpský.[9]

V letech 2005–2008 byl proveden průzkum v Ledové jeskyni, při němž byl doložen výskyt běžných i ohrožených bezobratlých živočichů, zejména brouků (např. drabčíci). Unikátním byl nález práchnivce druhu Choleva lederiana. Při průzkumu v červenci 2005 byl pod vrstvou listí v jeskyni nalezen podlahový a stěnový led.[7]

Znělcové skalky na Malém Bezdězu

Bezděz se svým hradem je přístupný po odbočce z červené turistické trasy (evropská dálková trasa E10), do obce na úpatí vede také zelená a modrá trasa a cyklostezky 0060 a 3045.[10]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
  2. Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
  3. a b c Velký a Malý Bezděz [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. 
  4. Autorský kolektiv. Chráněná území v České republice. Praha: Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola CHKO Kokořínsko, s. 236. 
  5. Chráněná území III, str. 302
  6. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Bývalý vojenský prostor Ralsko a jeho potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Mimoň: Město Mimoň, 2006. ISBN 80-239-7313-4. Kapitola Sýkorová, Modrý - Ochrana přírody v mikroregionu Podralsko, s. 80. 
  7. a b RŮŽIČKA, Jan; MLEJNEK, Roman. Práchnivec… v Ledové jeskyni na Bezdězu. Ochrana přírody. 2009, roč. 64, čís. 5, s. 34. ISSN 1210-258X. 
  8. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  9. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území ČR, Liberecko, svazek III. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. ISBN 80-86064-43-3. Kapitola Okres Česká Lípa, s. 100. 
  10. Mapa KČT 15, Máchův kraj. 4. vyd. Praha: Trasa, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]