Velký a Malý Bezděz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní rezervace
Velký a Malý Bezděz
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Velký a Malý Bezděz nad Břehyňským rybníkem
Velký a Malý Bezděz nad Břehyňským rybníkem
Základní informace
Vyhlášení 31. prosinec 1933
Vyhlásil Ministerstvo školství a národní osvěty
Nadm. výška 440-629 m n. m.
Rozloha 28,11 ha
Poloha
Stát ČeskoČesko Česko
Okres Česká Lípa
Umístění Bezděz (okres Česká Lípa)
Souřadnice
Velký a Malý Bezděz
Velký a Malý Bezděz
Další informace
Kód 235
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Národní přírodní rezervace v Česku

Velký a Malý Bezděz byla od roku 1993 přírodní rezervace zahrnující kopce Malý Bezděz, Velký Bezděz v okrese Česká Lípa. Svahy Malého Bezdězu jsou chráněným územím od roku 1949. V roce 2009 byla lokalita vyhlášena národní přírodní rezervací. Na vrcholu Velkého Bezdězu stojí hrad Bezděz.

Popis lokality[editovat | editovat zdroj]

Oba znělcové vrcholy, Velký Bezděz (604 m n. m.) se středověkým královským hradem na svém vrcholu i Malý Bezděz (577 m n. m.) jsou výraznou dominantou Českolipska, resp. Máchova kraje. Pod nimi necelý 1 km je nevelká obec Bezděz, do jejíhož katastru kopce patří. Na jejich svazích se vyskytují sutě s listnatým porostem dubu letního, břízy bělokoré, smrku ztepilého. V severním svahu Velkého Bezdězu je pseudokrasová puklinová paledová jeskyně (nazývána běžně Ledovou jeskyní). Je hluboká 15 metrů a led v ní v létě zcela či částečně roztává.[1]

Chráněná flora a fauna[editovat | editovat zdroj]

Z chráněných, vzácných květin se zde vyskytuje hvozdík sivý, česnek tuhý, kavyl Ivanův, strdivka sedmihradská a netřesk výběžkatý. Mimo běžných druhů lesní zvěře ( např. daněk evropský, sokol stěhovavý) zde žije mj. vzácný tesařík alpský.[2]

Označení rezervace u cesty na hrad

V letech 2005 - 2008 byl proveden průzkum v Ledové jeskyni, při němž byl doložen výskyt běžných i ohrožených bezobratlých živočichů, zejména brouků (např. drabčíci). Unikátním byl nález práchnivce druhu Choleva lederiana, zatím je tak lokalita jediná v jeskyni na území České republiky. Je klasifikován jako zranitelný druh. Při průzkumu v červenci 2005 byl pod vrstvou listí nalezen podlahový a trochu i stěnový led.[1]

Ochrana památky[editovat | editovat zdroj]

Malý Bezděz byl chráněn od roku 1949. Stalo se tak výnosem MŠVU č.j. 94.411/49 IV/1 vydaným 3. listopadu 1949. Státní přírodní rezervace Malý Bezděz byla vyhlášena výnosem MK ČSR č.14.200/88 ze dne 29. listopadu 1988. Rozloha rezervace Malého Bezdězu byla 11 ha.[3]

Lokalita s oběma kopci byla prohlášena OkÚ Česká Lípa za chráněné území – přírodní rezervaci dne 22. prosince 1993 na rozloze 28,21 ha podle zákona 114 / 1992 sb. O ochraně přírody a krajiny.[4]

Nyní je rezervace ve správě Ministerstva životního prostředí prostřednictvím AOPK - Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.[5] Je na území obhospodařované státním podnikem Lesy ČR.

Vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 259/2009 Sb. ze dne 6. srpna 2009 byla lokalita prohlášena Národní přírodní rezervací.

Znělcové skalky na Malém Bezdězu

Evropsky významná lokalita[editovat | editovat zdroj]

Lokalita Velký a Malý Bezděz s rozlohou 73,69 ha je zapsána do soupisu Evropsky významných lokalit pod číslem CZ0514243. Předmětem ochrany je jeskyně nepřístupná veřejnosti a tesařík alpský.[6]

Geomorfologické zařazení vrchů[editovat | editovat zdroj]

Velký a Malý Bezděz patří do geomorfologického celku Ralská pahorkatina, podcelku Dokeská pahorkatina, okrsku Bezdězská vrchovina a podokrsku Slatinská pahorkatina, konkrétně do její Bezdězské části. Tato část zahrnuje právě jen Velký a Malý Bezděz.[7]

Přístup[editovat | editovat zdroj]

Velký Bezděz se svým hradem je přístupný po odbočce z červené turistické trasy (evropská dálková trasa E10), do obce na úpatí vede také zelená a modrá trasa a cyklostezky 0060 a 3045. Obec je napojena na silniční síť, poblíž vede frekventovaná silnice z České Lípy na Mladou Boleslav. V obci je také železniční stanice Bezděz na trati 080 z České Lípy do Bakova nad Jizerou.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Jan Růžička, Roman Mlejnek. Práchnivec… v Ledové jeskyni na Bezdězu. Ochrana přírody. 2009, roč. 64, čís. 5, s. 34. ISSN 1210-258X. 
  2. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území ČR, Liberecko, svazek III. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. ISBN 80-86064-43-3. Kapitola Okres Česká Lípa, s. 100. 
  3. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území v České republice. Praha 3: Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola CHKO Kokořínsko, s. 236. 
  4. Chráněná území III, str. 302
  5. MODRÝ ING. PHD, Martin; SÝKOROVÁ RNDR, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 29. 
  6. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Bývalý vojenský prostor Ralsko a jeho potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Mimoň: Město Mimoň, 2006. ISBN 80-239-7313-4. Kapitola Sýkorová, Modrý - Ochrana přírody v mikroregionu Podralsko, s. 80. 
  7. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  8. Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání. Praha: Trasa s.r.o, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]