Klíč (Lužické hory)
| Klíč | |
|---|---|
 Letecký pohled na vrchol Klíče, v pozadí Svor | |
| Vrchol | 760,1 m n. m. |
| Prominence | 208 m ↓ Nová Huť |
| Izolace | 6,9 km → Pěnkavčí vrch |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Lužické sedmistovky #4 Hory okresu Česká Lípa #3 |
| Poznámka | výhled |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Lužické hory / Kytlická hornatina / Klíčská hornatina / Bukovská hornatina |
| Souřadnice | 50°47′19″ s. š., 14°34′22″ v. d. |
  Klíč | |
| Hornina | znělec |
| Povodí | Ploučnice |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
 Klíč | |
|---|---|
 Vrchol | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 18. listopadu 1967 |
| Vyhlásil | Ministerstvo kultury a informací |
| Nadm. výška | 480–760 m n. m. |
| Poloha | |
| Stát | Česko |
| Okres | Česká Lípa |
| Umístění | k. ú. Arnultovice u Nového Boru, Svor |
| Další informace | |
| Kód | 171 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klíč (německy Kleis) je čtvrtá nejvyšší hora Lužických hor. Nachází se v Libereckém kraji v okrese Česká Lípa v katastrálním území obce Svor. Jedná se o výrazný znělcový kužel, jehož výška činí 760,1 metru (výška 759,4 m je výškou geodetického bodu).[1] Celý vrch je chráněn jako stejnojmenná přírodní rezervace.[2]
Název[editovat | editovat zdroj]
Název je odvozen pravděpodobně od staroslovanského slova kljuš, kterým se pojmenovávalo místo vyvěrající vodu.[3] Ve starších mapách se vyskytuje německé jméno Kleis.[4] Podle sloupského kronikáře Eduarda Gerthnera je název Kleis odvozen od německého glänzen, lesknoucích se věží viditelných z vrchu v okolí.[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Pod vlivem starší tradice popsal František Alexandr Heber na vrcholu kopce fragmenty opevnění, které mělo být pozůstatkem hradu.[6] August Sedláček předpokládal, že na vrcholu nestál hrad ale pouhá strážní věž.[7] Povrchový průzkum vrcholové části kopce neprokázal žádné stopy po opevněném sídle a na místě nebyly nalezeny ani žádné archeologické artefakty.[6]
Na úpatí kopce při silnici na Rumburk byl v roce 1886 postaven pomníček nad hrobem pruského vojáka. Text na dosud zachovalém pomníku byl příčinou sporů Němců s Čechy.[8]
Vrcholové partie poškodil dne 26. dubna 1992 požár od nedopalku pohozeného turistou. Následně provedli zdejší Junáci ve spolupráci v lesní správou osetí ploch březovými semeny.
Od roku 1962 probíhá akce Zimní stanování na Klíči pořádaná Oddílem turistiky SK Nový Bor. Samotné stanování z důvodů ochrany přírody se koná v okolí této hory, od roku 2015 ve Svoru.[zdroj?] Dětský oddíl Kamarádi Lužických hor prováděl opakovaně úklid všech tří studánek (Zaječí, Kamzičí a Lesní) před slavnostním jarním otevíráním.[9] V červenci 2015 se konal desátý a zároveň poslední noční výstup, který s pomocí města pořádal tým SKI Polevsko.[10]
Vyhlášení rezervace[editovat | editovat zdroj]
Do soupisu chráněných území byla lokalita jako rezervace o rozloze 9 ha poprvé zapsána 18. listopadu 1967 výnosem ministerstva kultury a informací. Lokalita byla znovu vyhlášena ministerstvem kultury 21. prosince 1987 v kategorii státní přírodní rezervace.[11] K poslednímu vyhlášení s rozlohou 39,98 hektarů, zahrnující celou horu Klíč, byla rezervace vyhlášena nařízením Správy Chráněné krajinné oblasti Lužické hory dne 21. března 2005.[2]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Hora Klíč se nachází pět kilometrů severně od Nového Boru v okrese Česká Lípa, přičemž tvoří přirozenou dominantu tohoto města. Nachází se v katastrálním území obce Svor a městské části Nového Boru Arnultovice.
Geologie a geomorfologie[editovat | editovat zdroj]
Z geologického hlediska lze Klíč charakterizovat jako pravidelný znělcový kužel, který je uložen na tektonicky vyzdvižené kře kaolinických pískovců coniacu, náležejících svrchní křídě.[12] Součástí jižního svahu hory je nápadná, 45 až 60 metrů vysoká skalní stěna. Z geomorfologického hlediska se jedná o mrazový srub s vodorovně uspořádanými sloupci, na jehož úpatí se rozkládají suťová a balvanová pole. V zimním a zejména v předjarním období se na této stěně vytvářejí impozantní ledopády. Horolezectví je v přírodní rezervaci celoročně zakázané.[13]
Geomorfologicky je vrchol řazen do oblasti Krkonošské oblasti, celku Lužické hory, podcelku Kytlická hornatina a okrsku Klíčská hornatina.[14] V oblasti Lužických hor jsou vyšší už jen vrcholy Luž s výškou 793 metrů, Pěnkavčí vrch s výškou 792 metrů a Jedlová s výškou 774 metrů nad mořem.
Podnebí[editovat | editovat zdroj]
Teploty se pohybují průměrně okolo 15–16 °C v létě a −3 až −4 °C v zimě.[zdroj?] V letech 1990–1993 sněhová pokrývka v meteorologické stanici Kytlice dosahovala mocnosti průměrně okolo 70 cm.[14]
Vodstvo[editovat | editovat zdroj]
Od severovýchodu Klíč obtéká Svorský potok, který se po soutoku s Rousínovským potokem přejmenovává na Boberský potok (někdy zvaný Bobří). Ten se stává přítokem Svitávky. Na západě a jihozápadně svahy odvodňuje potok Šporka, který se vlévá do Ploučnice u České Lípy.[15]
Flora[editovat | editovat zdroj]
Mezi hlavní chráněné druhy rostlin patří glaciální relikty hvězdnice alpská a kapradinka skalní.[2] Dále zde roste konvalinka vonná, mařinka vonná, bažanka vytrvalá, kyčelnice devítilistá a kyčelnice cibulkonosná, Lilie zlatohlavá, orlíček obecný nebo pažitka pobřežní horská, lýkovec jedovatý, tolita lékařská či plavuň vranec jedlový. Z mechorostů se zde vyskytuje například játrovka skulinatka ladná.
Lesní porost na Klíči je tvořen převážně bukovým a dubovým lesem, ve středních partiích roste smrk s bukem a v nižších partiích smrk, javor. líska a jeřáb. Mizení lesa má příčinu v působení škodlivin, přinášených větrem z pohraničních továren blízkého Německa.[16]
Fauna[editovat | editovat zdroj]
V suťových polích se vyskytuje řada druhů brouků a pavouků, mezi nimž jsou i chladnomilné horské druhy, známé z Krkonoš nebo Vysokých Tater. Žijí zde též chráněné druhy ptáků, jako je tetřev hlušec, lejsek černohlavý, hýl obecný nebo čížek lesní. V roce 2007, po více než polovině století od posledního výskytu, bylo na Klíči zaznamenáno zahnízdění sokola stěhovavého.[17] Určitou raritou je výskyt kamzíků, kteří byli v Lužických horách vysazeni Kinskými, majiteli Sloupského panství.
Žijí zde mnohé druhy hmyzu, známé výskytem jen v Krkonoších a Vysokých Tatrách.[18]
Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]
Klíč je součástí stejnojmenné přírodní rezervace, která zaujímá plochu 39,98 ha. Původním důvodem vyhlášení byla existence vysoko položené tolitové doubravy na jižním svahu, zahrnující i vzácnou květenu na západní straně.[18] Předmětem ochrany při vyhlášení v roce 2005 se stala suťová společenstva se vzácnými a zvláště chráněnými druhy, vysoko položená teplomilná doubrava a lesní porost s přírodě odpovídajícím druhovým složením.[2]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
K úpatí Klíče vede od severu modrá turistická trasa a přímo k horním partiím vrcholu vede od Nového Boru červeně značená turistická cesta s převýšením zhruba 400 metrů. Ze sedla pod Klíčem je cesta k vrcholu značena jako vrcholová odbočka. Po severním úbočí od Svoru je pak trasa značená žlutě, nahoru ovšem nevede.[19] Stezku na vrchol upravili alpinisté z Nového Boru už roku 1893.[16] Na hoře postavil cvikovský Horský spolek v roce 1908 malou turistickou chatu,[20] která v době druhé světové války zanikla.[21] Na vrcholku hory se nachází holá skála s výhledem na Nový Bor, Českou Lípu a Ještěd. Za dobrého počasí lze zahlédnout horu Říp či Krkonoše. Uprostřed trasy z Nového Boru na vrchol se nachází Kamzičí studánka s pitnou vodou.
V roce 2007 byla na sever od hory vyznačena Naučná stezka Údolí pod Klíčem.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Mapa ZABAGED [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2020-08-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Klíč [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-08-21]. Dostupné online.
- ↑ PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 23.
- ↑ PLÁNSKÁ, Marta. Bezděz 2000. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, 2000. ISBN 80-86319-00-8. Kapitola Inventarizační průzkum PR Klíč, s. 350. Dále jen Bezděz (2000).
- ↑ SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj – Českolipsko. Praha 6: Regia, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Na Klíči, s. 6.
- ↑ a b GABRIEL, František; PANÁČEK, Jaroslav. Hrady okresu Česká Lípa. Praha: Argo, 2000. ISBN 80-7203-295-X. Kapitola Svor, s. 164.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek X. Boleslavsko. Praha: František Šimáček, 1895. 462 s. Dostupné online. S. 323.
- ↑ Máchův kraj, str. 7
- ↑ Bezděz (2000), str. 371
- ↑ Adéla Vachtová. Desetkrát a dost. Klíč vítal noční turisty letos naposledy. Českolipský deník [online]. 2015-07-23 [cit. 2015-07-23].
- ↑ Chráněná území v České republice. Příprava vydání Karel Friedl. Praha 3: Informatorium, 1991. 274 s. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola Okres Česká Lípa, s. 229.
- ↑ KÜHN, Petr. Geologické zajímavosti Libereckého kraje. 1. vyd. Liberec: Liberecký kraj, 2006. 120 s. ISBN 80-239-6366-X. S. 51.
- ↑ Sdělení Správy CHKO Lužické hory z 25. 1. 2006
- ↑ a b Bezděz (2000), str. 351
- ↑ Bezděz (2000), str. 352
- ↑ a b Českolipsko do kapsy, str. 77
- ↑ KÜHN, Jiří. Klíč [online]. Lužické a Žitavské hory [cit. 2020-08-21]. Dostupné online.
- ↑ a b Liberecký kraj – Klíč, str. 23
- ↑ Mapa Lužické hory. Praha: Kartografie, 2009. ISBN 978-80-7393-002-8.
- ↑ Máchův kraj, str. 6
- ↑ RŮŽIČKA, Jiří; JORDÁKOVÁ, Jana; POZLOVSKÁ, Zuzana. Lužické hory do kapsy. Praha 1: KMa, 2006. ISBN 80-7309-328-6. Kapitola Klíč, s. 87.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. Praha: Levné knihy, 2007. 206 s. ISBN 978-80-7309-488-1. S. 76.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Seznam hor a kopců v okrese Česká Lípa
- Seznam chráněných území v okrese Česká Lípa
- Seznam památných stromů v okrese Česká Lípa
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie Klíč na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Klíč na Wikimedia Commons
