Klíč (Lužické hory)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Klíč
Letecký pohled na vrchol Klíče, v pozadí Svor
Letecký pohled na vrchol Klíče, v pozadí Svor

Vrchol 759,4 m n. m.
Prominence 208 m ↓ Nová Huť
Izolace 6,9 km → Pěnkavčí vrch
Poznámka výhled
Poloha
Světadíl Evropa
Státy Česko Česko
Pohoří Lužické hory / Kytlická hornatina / Klíčská hornatina / Bukovská hornatina
Souřadnice 50°47′19″ s. š., 14°34′22″ v. d.
Klíč
Fire.svg
Klíč
Hornina znělec
Povodí Ploučnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klíč, (německy Kleis), je čtvrtá nejvyšší hora Lužických hor. Jedná se o výrazný znělcový kužel, jehož výška činí 759,4 metrů.[1] V oblasti Lužických hor jsou vyšší už jen vrcholy Luž s výškou 793 metrů, Pěnkavčí vrch s výškou 792 metrů a Jedlová s výškou 774 metrů nad mořem. Jihozápadní část hory je zařazena do soupisu přírodních rezervací.[2]

Jméno hory[editovat | editovat zdroj]

Název je odvozen pravděpodobně od staroslovanského slova kljuš, kterým se pojmenovávalo místo vyvěrající vodu.[3] Ve starších mapách se vyskytuje německé jméno Kleis.[4] Podle sloupského kronikáře Eduarda Gerthnera je název Kleis odvozen od německého glänzen, lesknoucích se věží viditelných z vrchu v okolí.[5]

Poloha a přístup[editovat | editovat zdroj]

Hora Klíč se nachází 5 km severně od Nového Boru v okrese Česká Lípa, přičemž tvoří přirozenou dominantu tohoto severočeského sklářského města. Nachází se na katastrálním území obce Svor a městské části Nového Boru Arnultovice.

Geomorfologicky je vrchol řazen do oblasti Krkonošské podsoustavy, celku Lužické hory, podcelku Kytlická hornatina, okrsku Klíčská hornatina.[6]

K úpatí Klíče vede od severu modrá turistická trasa a přímo k horním partiím vrcholu vede od Nového Boru červeně značená turistická cesta s převýšením zhruba 400 metrů. Z sedla pod Klíčem je cesta k vrcholu značena jako vrcholová odbočka. Po severním úbočí pak od Svoru je trasa značená žlutě, nahoru všem nevede.[7] Stezku na vrchol upravili alpinisté z Nového Boru už roku 1893.[8] Na hoře postavil cvikovský Horský spolek v roce 1908 malou turistickou chatu[9], která v době II. světové války zanikla.[10] Dnes na samotném vrcholku hory ční holá skála s vynikajícími podmínkami pro rozhled. Návštěvník zde má k dispozici dobrý výhled jak na blízký Nový Bor, za ním Českou Lípu, tak i na vzdálený Ještěd na východě. Za dobrého počasí lze zahlédnout horu Říp na jihu, vzdálenou zhruba 50 km či Krkonoše. Uprostřed trasy z Nového Boru na vrchol se nachází Kamzičí studánka s pitnou vodou. Při cestě na vrchol mohou turisté spatřit kamenné moře, které vzniklo postupnou erozí a zvětráváním skalního masívu na vrcholku.

V roce 2007 byla na sever od hory vytvořena Naučná stezka Údolí pod Klíčem.

Vrcholová skála na Klíči

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Jižní strana hory s úpatím má téměř stejný ráz počasí během léta (kromě větru, který na vrcholu dosahuje vysokých hodnot). Teploty se pohybují průměrně okolo 15–16 stupňů v létě a −3 až –4 °C v zimě. Vrcholek Klíče má, a to i přes svoji nízkou nadmořskou výšku, horské klima; jedná se o velmi zajímavý přírodní jev, respektive velmi zvláštní klimatický úkaz. Také proto se jedná o státem přísně chráněné přírodní území – přírodní rezervaci, navíc v CHKO Lužické hory.

Sněhové podmínky[editovat | editovat zdroj]

V letech 19901993 se sněhová pokrývka pohybovala v meteorologické stanici Kytlice průměrně okolo 70 cm[6] a na severní straně vrcholu okolo 100 cm. Severní strana hory v zimě udrží sníh běžně až do května.

Přírodní rezervace[editovat | editovat zdroj]

Klíč je součástí stejnojmenné přírodní rezervace, která zaujímá plochu 39,98 ha. Původním důvodem vyhlášení byla existence vysoko položené tolitové doubravy na jižním svahu, zahrnující i vzácnou květenu na západní straně.[11]

Rozcestník v sedle pod Klíčem

Lesní porost na Klíči je tvořen převážně bukovým a dubovým lesem, ve středních partiích roste smrk s bukem a v nižších partiích smrk, javor. líska a jeřáb. Mizení lesa má příčinu v působení škodlivin, přinášených větrem z pohraničních továren blízkého Německa[8]. Před sto lety byli na Děčínsko vysazeni kamzíci, kteří se rozšířili do Lužických hor a žijí zde i na okolních úbočích dodnes. Žijí zde mnohé druhy hmyzu, známé výskytem jen v Krkonoších a Vysokých Tatrách.[11] Na severní straně Klíče v oblasti suťového pole (kamenné moře) vzniká při vhodných klimatických podmínkách nebezpečí vzniku sněhových převisů a uvolnění laviny. V zimě se zde tvoří mohutné rampouchy a ledopády. Na západní straně pod sedlem vyvěrají silné prameny, jejichž voda stéká do Kamzičí studánky.

Potoky[editovat | editovat zdroj]

Od SV Klíč obtéká Svorský potok, který se po soutoku s Rousínovským potokem přejmenovává na Boberský potok (někdy zvaný Bobří). Ten se stává přítokem Svitávky. Na západě a JZ svahy odvodňuje potok Šporka, což je přítok Ploučnice u České Lípy.[12]

Pohled na Klíč od jihu

Lesní plody[editovat | editovat zdroj]

Houby rostou kromě vrcholku hory takřka na celém území rezervace. V nižších partiích na jižní straně u železniční trasy rostou kozáci, křemenáče a hřib kovář. Ve středních partiích jižní strany roste zvláštní odrůda bílého klouzka a hřib smrkový.

V této lokalitě je také velice oblíben sběr borůvek.[zdroj?] Rostou v hojném množství na jižní straně hory od úpatí až po vrchol. Nejvíce se borůvkám daří na dříve vykácených pasekách kde rostou v tzv. plantážích.

Zásahy lidí[editovat | editovat zdroj]

Na úpatí kopce při silnici na Rumburk byl v roce 1886 postaven pomníček nad hrobem pruského vojáka. Text na dosud zachovalém pomníku byl příčinou sporů Němců s Čechy.[13]

Vrcholové partie poškodil požár od nedopalku turisty dne 26. dubna 1992. Následně provedli zdejší Junáci ve spolupráci v lesní správou osetí ploch březovými semeny.

Pohled z Klíče na Nový Bor

Akce pro veřejnost[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1961 existuje akce Zimní stanování na Klíči pořádaná Oddílem turistiky SK Nový Bor. Samotné stanování z důvodů ochrany přírody se koná v okolí, nejčastěji v Polevsku.

Dětský oddíl Kamarádi Lužických hor prováděl opakovaně úklid všech tří studánek (Zaječí, Kamzičí a Lesní) před slavnostním jarním otevíráním.[14]

V červenci 2015 se konal desátý a zároveň poslední noční výstup, který s pomocí města pořádal tým SKI Polevsko.[15]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Základní mapy ČR
  2. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území ČR, Liberecko, svazek III. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. ISBN 80-86064-43-3. Kapitola CHKO Lužické hory, s. 280.  
  3. PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7 : freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 23.  
  4. PLÁNSKÁ, Marta. Bezděz 2000. Česká Lípa : Vlastivědný spolek Českolipska, 2000. ISBN 80-86319-00-8. Kapitola Inventarizační průzkum PR Klíč, s. 350.  
  5. SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6 : REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola Na Klíči, s. 6.  
  6. a b Bezděz 2000, str. 351
  7. Mapa Lužické hory. Praha : Kartografie a.s., 2009. ISBN 978-80-7393-002-8.  
  8. a b Českolipsko do kapsy, str. 77
  9. Máchův kraj, str. 6
  10. RŮŽIČKA, Jiří; JORDÁKOVÁ, Jana; POZLOVSKÁ, Zuzana. Lužické hory do kapsy. Praha 1 : KMa s. r. o.,, 2006. ISBN 80-7309-328-6. Kapitola Klíč, s. 87.  
  11. a b Liberecký kraj – Klíč, str. 23
  12. Bezděz 2000, str. 352
  13. Máchův kraj, str. 7
  14. Bezděz 2000, str. 371
  15. Adéla Vachtová. Desetkrát a dost. Klíč vítal noční turisty letos naposledy. Českolipský deník [online]. 2015-07-23 [cit. 2015-07-23].  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.] : KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Klíč, s. 76.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]