Svízel vonný
 Svízel vonný | |
|---|---|
 Svízel vonný (Galium odoratum) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hořcotvaré (Gentianales) |
| Čeleď | mořenovité (Rubiaceae) |
| Rod | svízel (Galium) |
| Binomické jméno | |
| Galium odoratum (L.) Scop., 1771 | |
| Synonyma | |
Asperula odorata | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svízel vonný (Galium odoratum, dříve mařinka vonná - Asperula odorata) je lesní bylina, dříve využívaná hojně v lékařství a léčitelství.
Popis a výskyt[editovat | editovat zdroj]
Má přeslenité a po okraji drsné listy (odtud bývalé latinské rodové jméno Asperula = drsňoučká), a poněvadž příjemně voní po kumarinu, i odorata (latinsky: vonná). Svízel vonný je vytrvalá bylina s plazivým oddenkem a drobnými bílými květy, které kvetou v květnu a červnu. Je hojně rozšířená téměř po celé Evropě a často tvoří husté porosty v listnatých lesích. Roste také v západní Asii a Severní Americe.
Pěstování[editovat | editovat zdroj]
Komu neroste planě v dosahu, může si ji snadno vypěstovat buď ze semen nebo vegetativních výhonků, které se přesazují v době, kdy tento svízel kvete.
Zpracování[editovat | editovat zdroj]
Používanou částí rostliny je čerstvá nebo sušená nať, sbíraná v době květu. Sušit musíme pomalu při teplotě nepřesahující 35 °C.
Použití[editovat | editovat zdroj]
V lékařství se využívá především zevně (na drobná poranění i hnisavé rány apod.), v lidovém léčitelství se pak nejčastěji používala na zklidnění a dobré usínání. Neměla by se však používat dlouhodobě, jedná se totiž o mírně jedovatou drogu s vedlejšími účinky (zejména bolestmi hlavy).
Čerstvá i sušená si dlouho uchovává krásnou vůni, pro kterou je též velmi oblíbená. Její aroma se používá i při výrobě alkoholických nápojů.
Gastronomie[editovat | editovat zdroj]
Němci mařinku používali do německé májové bowle (májového vína) a do piva typu Berliner Weisse, Francouzi do šampaňského, ve Švýcarsku do koňaku i benediktinky. Na severu Evropy jí byla ochucována řada uzenin.[1]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Mařinka vonná, s. 66.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu svízel vonný na Wikimedia Commons
