Svízel vonný
 Svízel vonný | |
|---|---|
 Svízel vonný (Galium odoratum) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hořcotvaré (Gentianales) |
| Čeleď | mořenovité (Rubiaceae) |
| Rod | svízel (Galium) |
| Binomické jméno | |
| Galium odoratum (L.) Scop., 1771 | |
| Synonyma | |
Asperula odorata | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svízel vonný (Galium odoratum, dříve mařinka vonná – Asperula odorata) je lesní bylina, dříve využívaná hojně v lékařství a léčitelství.
Popis a výskyt
[editovat | editovat zdroj]Má přeslenité a po okraji drsné listy (odtud bývalé latinské rodové jméno Asperula = drsňoučká), a poněvadž příjemně voní po kumarinu, i odorata (latinsky: vonná). Svízel vonný je vytrvalá bylina s plazivým oddenkem a drobnými bílými květy, které kvetou v květnu a červnu. Je hojně rozšířen téměř po celé Evropě a často tvoří husté porosty v listnatých lesích. Roste také v západní Asii a Severní Americe.
Pěstování
[editovat | editovat zdroj]Pokud neroste planě, lze ji snadno vypěstovat buď ze semen nebo z vegetativních výhonků, které se přesazují v době, kdy svízel vonný kvete.
Zpracování
[editovat | editovat zdroj]Používanou částí rostliny je čerstvá nebo sušená nať, sbíraná v době květu. Sušit se musí pomalu při teplotě nepřesahující 35 °C.
Použití
[editovat | editovat zdroj]V lékařství se využívá především zevně (na drobná poranění i hnisavé rány apod.). V lidovém léčitelství se pak nejčastěji používal na zklidnění a dobré usínání. Neměl by se však používat dlouhodobě, jedná se totiž o mírně jedovatou drogu s vedlejšími účinky (zejména bolestmi hlavy).
Čerstvý i sušený si dlouho uchovává krásnou vůni, pro kterou je též velmi oblíben. Jeho aroma se používá i při výrobě alkoholických nápojů.
Gastronomie
[editovat | editovat zdroj]Němci svízel vonný používali do německé májové bowle (májového vína) a do piva typu Berliner Weisse, Francouzi do šampaňského, ve Švýcarsku do koňaku i benediktinky. Na severu Evropy jím byla ochucována řada uzenin.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KYBAL, Jan; KAPLICKÁ, Jiřina. Naše a cizí koření. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1988. Kapitola Mařinka vonná, s. 66.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu svízel vonný na Wikimedia Commons
