Kokořínský důl (přírodní rezervace)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní rezervace
Kokořínský důl
Pískovcové útvary v údolí Pšovky (2012)
Základní informace
Vyhlášení 7. listopadu 1953[1]
Vyhlásil Ministerstvo kultury
Nadm. výška 220 - 398 m n. m.
Rozloha 2097,00 ha[1]
Poloha
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
Okres Česká Lípa, Mělník
Umístění okres Mělník, okres Česká Lípa
Souřadnice
Kokořínský důl
Kokořínský důl
Další informace
Kód 179
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videaCommons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní rezervace v Česku

Přírodní rezervace Kokořínský důl, vyhlášená roku 1953 a zaujímající rozlohu 20,97 km² (z toho většina spadá do okresu Mělník a pouze 0,20 km² je v okrese Česká Lípa[2]), je jádrem CHKO Kokořínsko. Jsou zde nejlépe v Evropě doložena počáteční stadia rozpadu kvádrových pískovců. Tyto poměrně měkké horniny byly uloženy na dně dávného moře, které sem zasahovalo na konci druhohor. Působením vnějších geomorfologických činitelů dochází k tzv. zvětrávání, jehož důsledkem jsou různé zajímavé tvary jako tzv. pokličky, voštiny, skalní okna, skalní brány, římsy, výklenky a pseudoškrapy. Významné jsou též mokřady podél toku potoka Pšovky. Mokřady v rezervaci jsou součástí chráněného komplexu Mokřady Liběchovky a Pšovky, který patří mezi mezinárodně významná území Ramsaraské úmluvy. Přírodní rezervaci Kokořínský důl spravuje Správa CHKO Kokořínsko.[2]

Území rezervace[editovat | editovat zdroj]

Kaňonovité údolí Kokořínský důl, jímž teče potok Pšovka a prochází silnice III/25931, se táhne v délce 14 km mezi křižovatkou Ráj a železniční stanicí Lhotka u Mělníka.[3] Rezervace zahrnuje i navazující údolí a také zalesněné plošiny spadající do území města Mšeno. Patří k ní například:

  • zalesněná skalnaté jižní a západní úbočí vrchu Komorsko (východní úbočí tvoří pravou stranu Kokořínskému dolu)
  • vodní nádrž Lhotka na Pšovce
  • na pravé straně Pšovky odbočka silnice III/27313 od nádrže Lhotka směrem na Vysokou
  • Kravský důl na levé straně Pšovky směrem k vesnici Střemy, včetně železniční tratě, která jím opouští údolí Pšovky
  • Nebuželský důl na levé straně Pšovky, sbíhající se ze dvou roklí po obou stranách Nebužel
  • Babí rokle a skupina dalších, bezejmenných roklí na pravé straně Pšovky u Štampachu a Kroužku
  • na levé straně bezejmenné údolí se silnicí III/27316 z Nebužel, zprava do něj ústí Rážkova rokle
  • Provazní rokle na levé straně Pšovky
  • Cikánská rokle na levé straně Pšovky
  • zprava rozvětvená rokle u Harasova, severně od Bosyně, v severní větvi ostroh Kazatelna
  • vodní nádrž Harasov na Pšovce
  • Jánošíkova rokle na levé straně Pšovky
  • zleva údolí s cestou u hájovny Černínov
  • bezejmenné rokle a údolí po obou stranách Pšovky u Mlčení a Kokořínku
  • na pravé straně údolí pod vsí Kokořín u Kokořínského Dolu
  • na levé straně údolí Kočičina se silnicí III/27319 z Kaniny. Údolí Kočičina se stáčí od severu od Sedlce, jižní větev údolí nese název Vrbodol.
  • na levé straně skupina roklí: první pod Hradskem, druhá bezejmenný kaňon s autokempem Kokořín, třetí se starou vozovou Podhradskou cestou od osady Kaninský Důl
  • na pravé straně údolí se serpentinou silnice III/2733 z Podhradí ke vsi Kokořín, nad serpentinou ostroh s hradem Kokořín
  • na pravé straně široké skalní údolí Oklik
  • na pravé straně jeskyně skalní hrad Nedamy a u nich dvě menší údolí
  • na pravé straně pásmo několika bezejmenných údolí směrem k Jestřebici; jedno z nich nese v horní části, kde je obklopeno vesnicí, pomístní název Černá díra. V Jestřebici rezervace nepřesahuje silnici III/25932, která vede po převážně bezlesé pláni na hřebeni mezi Kokořínským a Šemanovickým dolem. Do něj toto ani žádné jiné maloplošné chráněné území nezasahuje.
  • na levé strany Pšovky širší pásmo skal, pomístní název V palouku, údolí s cestou se táhne od osady Hlučov téměř k jihu, od Cikánského plácku vede k jihojihovýchodu po hřebínku Kostelní cesta, za ním je údolí Močidla, mezi Kostelní cestou a Močidly je skupina příčných ostrohů Březový, Apatyka a Vrtořez, údolí Močidla se rozděluje na Náckovu a Pastuší rokli, přičemž mapy se liší v údaji, která z nich je severnější a která jižnější. Na ně navazuje údolí Debř svažující se do města Mšena k počátku Košáteckého potoka.
  • za údolím Močidla se nachází (rovněž na levé straně Pšovky) hřeben Droužkov, na jehož začátku jsou Mšenské pokličky a dále po něm vede úvozová, místy tesaná Droužkovská cesta přes Průsečnou skálu do Mšena.
  • Boudecká rokle leží za hřebenem Droužkov.
  • v oblasti severně od Boudecké rokle a jižně od Vojtěchova a Ráje se nachází lesnatá a skalnatá oblast, v níž se nachází poblíž silnice II/259 osada Víno a skalní komplex Bludiště. Jižně od Bludiště se nachází hájovna Rovina. Silnice II/259 překonává oblast mezi Mšenem a Rájem severojižním směrem po náhorní planině.
  • v lesnaté a skalnaté oblasti východně od silnice II/259 se nachází například údolí Kačina, skalní komplex Prolezovačky, lokalita Vyhlídky s vyhlídkami směrem na severovýchod, Studánecká rokle. Hranice rezervace na východě sleduje okraj lesa, na severu kopíruje hranici města Mšena, která vede zčásti po silnici III/25929. Na sever od ní pak výběžek města i rezervace zasahuje západní svah údolí s osadou Brusné (Brusné 2. díl) a severní svah údolí silnice 25929, který plynule přechází v levý (východní) svah údolí Pšovky. Rezervace je na severu ohraničena údolím silničky k farmě Laka.
  • na pravé straně Pšovky vede k Jestřebici další údolí severní stranou od Vojtěchova. Ve skalním komplexu při jižní straně údolí jsou i Jestřebické pokličky.
  • od Vojtěchova na sever se od pravé strany Pšovky táhne Planý důl s potokem Žebrák. Údolím Žebrák se rezervace táhne až k Dobřeni. V Planém dole rezervace končí v úrovni kopců Zbrázděný vrch a Ovčácký vrch, jejichž vrcholy ještě patří k rezervaci.

Rezervace zasahuje do těchto obcí a katastrálních území: Vysoká (k. ú. Vysoká u Mělníka a Bosyně), Střemy, Nebužely, Kanina, Kokořín (k. ú. Kokořín a Janova Ves), město Mšeno (k. ú. Sedlec u Mšena, Mšeno, Olešno), Dobřeň (k. ú. Dobřeň a Jestřebice u Kokořína) a Blatce (jen k. ú. Tubož v okolí Ovčáckého vrchu a Planého dolu). Většina rezervace (cca 99 % rozlohy) patří do okresu Mělník. Jedinou obcí okresu Česká Lípa, do níž rezervace zasahuje, jsou Blatce (k. ú. Tubož). Tato tubožská část leží v nadmořské výšce 260 - 366 m.

Do rezervace patří převážně přírodní části obcí – zalesněná údolí, stráně či hřebeny, ale i některé sídelní části, například osady Vojtěchov, Ráj, Brusné 2. díl, Kokořínský Důl a samoty Štampach, Kroužek, Harasov, Černínov, Mlčení, Hlučov, Rovina, Víno, Klučno. Na území přírodní rezervace se nalézá i hrad Kokořín a některé rekreační osady (Podhradí, Kaninský Důl, Rapín).

Oblast rezervace je chudá na pojmenované stálé vodní toky. Pšovka zde má v celé délce jen jeden pojmenovaný přítok, a to Žebrák zprava ve Vojtěchově.

Značené turistické trasy[editovat | editovat zdroj]

Po celé délce Kokořínského dolu prochází červeně značená Máchova cesta 0004, po níž je vedena i evropská dálková trasa E10. V Harasově k ní vede ze západní strany žlutá značka 6090 od Vysoké a Bosyně. U Kokořínského Dolu odbočuje další červená značka (0053) na Sedlec a Mšeno a rovněž je zde žlutě značený okruh 6110 přes Hradsko a vyhlídku na Kokořín. U kokořínského Podhradí je křižovatka více značených cest: zelená 3027 vede východním směrem přes Sedlec na Mšeno (a potkává se s červeným místním značením okruhu 0095 kolem autokempu) a severozápadním směrem přes Nedamy do Jestřebice; modrá 1070 vede na západ na hrad i obec Kokořín a do Truskavenského dolu. Pod Mšenskými pokličkami křižuje údolí červená modrou značku 1082, která vede na západ do Jestřebice a na východ přes Mšenské pokličky a hřeben Droužkov do Mšena. Druhá modrá (1081), sjízdná i pro cyklisty, vede do Mšena údolím Močidla. Ve Vojtěchově červená značka křižuje zelenou 3027. Ta vede opět na západ do Jestřebice (přes Jestřebské pokličky) a na východ na Rovinu a Brusné. Z Vojtěchova vede rovněž modrá 1083 na sever údolím Žebrák do Planého dolu. Z Ráje vede žlutá 6095 na sever přes Olešno a Ovčácký a Zbrázděný vrch a na jih k Cinibulkově okruhu na Rovinách.

V okolí Mšena kdysi vyznačil řadu stezek místní propagátor turistiky Josef Bedřich Cinibulk. Toto značení již zaniklo, avšak v roce 1946 byla v severním okolí Mšena zřízena okružní stezka 6093, značená žlutým místním značením, která se nazývá Mšenský okruh nebo též Cinibulkova stezka. Ta prochází nejatraktivnější místa a provádí turisty i po velmi úzkých či krkolomných stezkách. V Cikánské rokli je doplněna krátkou zelenou spojkou 3122 na modrou značku 1081 v Močidlech.

Vedení cyklistických tras je podobné. Po délce Kokořínského dolu prochází cyklotrasa 142, která do oblasti přichází proti toku Pšovky. Hned u Lhotky u Mělníka se k ní od pravého břehu Pšovky připojují cyklotrasy 203 od Mělníka přes Střednici po zpevněné lesní cestě a 0169 po silnici od Dolní Zimoře přes Vysokou. Trasa 0170 přichází k levému břehu u Kroužku po silnici od Nebužel, trasa O146 u Hradska po silnici od Kaniny. Po kokořínské serpentině sestupuje k pravém břehu trasa 0010. Po lesní cestě Močidly vede k levému břehu trasa 0009 ze Mšena. Z Jestřebice spadá do údolí k pravému břehu cestou pod Jestřebskými pokličkami trasa 0012. V Ráji odbočuje po silnici k západu trasa 143, zatímco na sever proti toku Pšovky pokračuje po silnici II/259 trasa 211.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PR Kokořínský důl [online]. Biolib.cz [cit. 2010-10-30]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b MODRÝ, Martin; SÝKOROVÁ, Jarmila. Maloplošná chráněná území Libereckého kraje. Liberec: Liberecký kraj, referát ŽP a zemědělství, 2004. S. 21. 
  3. NOVOTNÁ, Daniela. Kokořínsko. Praha 1: Olympia a.s., 2004. ISBN 80-7033-843-1. Kapitola Místopisná část, s. 55. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]