Naděje (přírodní památka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Naděje
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Vstup
Vstup
Základní informace
Vyhlášení4. srpna 1966
Nadm. výška580 m n. m.
Rozloha0,75 ha[1]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresČeská Lípa
UmístěníNaděje
Souřadnice
Naděje
Naděje
Další informace
Kód272
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Naděje je přírodní památka vyhlášená k ochraně puklinové pseudokrasové jeskyně v suťovém poli s výskytem podlahového ledu na severní návětrné straně Suchého vrchu v Lužických horách. Nachází se v katastrálním území Naděje,[2] části města Cvikov v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji.

Bližší popis[editovat | editovat zdroj]

Jeskyně vznikla postupným zvětráváním znělcové skály a působením mrazu. Později byla zčásti zasynána suťovým polem.[3] Vchod jeskyně je v nadmořské výšce 580 m mezi velkými skalními bloky. Vlastní jeskyně je 30 metrů dlouhá a 6 metrů hluboká puklina orientovaná ve směru východ–západ. Vchod je umístěn v polovině jeskyně, asi šest metrů vysoko nad jejím dnem. V prostorách jeskyně se celoročně hromadí chladný vzduch, který umožňuje tvorbu a přetrvání ledové výzdoby. Nejrozsáhlejší je na jaře v době tání sněhu, kdy puklinami proniká nejvíce povrchové vody a vzduch v jeskyni je dostatečně chladný. Na podzim je v nejnižších polohách jeskyně již většinou jen podlahový led.

Přírodní památka[editovat | editovat zdroj]

Jeskyně byla zařazena mezi chráněné přírodní výtvory rozhodnutím okresního národního výboru Česká Lípa dne 29. července 1966 s rozlohou 0,26 hektaru.[4] Později byla rozloha chráněného území zvětšena na 0,7485 hektaru. Přírodní památka se nachází v nadmořské výšce 560–600 metrů.[5] Mimo vlastní jeskyně tak území zahrnuje i vyšší partie se sutěmi a mechorosty.[6] Správcem chráněného území je Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – regionální pracoviště Liberecko.[5]

Netopýři[editovat | editovat zdroj]

Jeskyně je významným sociálním místem pro některé druhy netopýrů. Na podzim, po rozpadu kolonií, seznamují samice mláďata s okolními přechodnými úkryty a vhodnými zimovišti. V jeskyni je hojně zastoupen netopýr velkouchý, který je vázán na okolní bukové lesy. Byl zaznamenán i výskyt netopýra velkého, netopýra severního, netopýra vousatého a netopýra řasnatého.

Turistika[editovat | editovat zdroj]

Rozcestník 500 metrů pod jeskyní

Jeskyně Naděje byla dlouhá léta zdrojem ledu. Místní obyvatelé ji pojmenovali Ledová díra (něm. Eisloch). Turistům ji zpřístupnil v sedmdesátých letech 19. století Německý horský spolek ze Cvikova. Její vchod do konce 19. století chránily mříže. Po druhé světové válce se stala volné přístupnou. Odlamování krápníků a zakládání ohňů mělo za následek poškozování ledové výzdoby. Od roku 1988 je proto uzamčena kovovou mříží, aby se zabránilo dalšímu poškozování jeskyně. Klíč lze zapůjčit na Správě CHKO Lužické hory v Jablonném v Podještědí.[3]

K Suchému vrchu vedou turisticky značené cesty, žlutá od Mařenic a dálková červená E10 od Nového Boru. Pod Suchým vrchem prochází také cyklotrasa č. 3061. Z rozcestí pod Suchým vrchem k jeskyni nahoru svahem směřuje značená odbočka (500 metrů).[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Chráněná území v České republice. Praha 3: Informatorium, 1991. ISBN 80-85368-13-7. Kapitola okres Česká Lípa, s. 151. 
  3. a b PODHORSKÝ, Marek. Liberecký kraj. Praha 7: freytag&berndt, 2002. ISBN 80-7316-032-3. Kapitola Českolipsko, s. 24. 
  4. Chráněná území, s. 240.
  5. a b Naděje [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-08-21]. Dostupné online. 
  6. Autorský kolektiv. Chráněná území ČR. Svazek III. Liberecko. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2002. ISBN 80-86064-43-3. Kapitola Okres Česká Lípa, s. 282. 
  7. Mapa Lužické hory. Praha: Kartografie, 2009. ISBN 978-80-7393-002-8. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]