Bezdězská vrchovina
| Bezdězská vrchovina | |
|---|---|
 Bezděz s hradem | |
| Nejvyšší bod | 606 m n. m. (Bezděz) |
| Rozloha | 36,3 km² |
| Nadřazená jednotka | Dokeská pahorkatina |
| Sousední jednotky | Jestřebská kotlina Polomené hory Českolipská kotlina Kotelská vrchovina Jizerská tabule |
| Podřazené jednotky | Slatinská pahorkatina Velkobukovská pahorkatina[1] |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Horniny | pískovec, neovulkanity |
| Povodí | Robečský potok, Hradčanský potok, Bělá |
| Souřadnice | 50°33′41″ s. š., 14°44′44″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bezdězská vrchovina je geomorfologický okrsek v severovýchodní části Dokeské pahorkatiny, ležící v okrese Česká Lípa Libereckého kraje a částečně v okrese Mladá Boleslav Středočeského kraje. Rozkládá se mezi sídly Kuřívody, Hradčany, Doksy a Bezdědice.
Charakter území
[editovat | editovat zdroj]
Území okrsku zahrnuje chráněné území PR Velký a Malý Bezděz.[2]
Geomorfologické členění
[editovat | editovat zdroj]Okrsek Bezdězská vrchovina náleží do celku Ralská pahorkatina a podcelku Dokeská pahorkatina. Dále se člení na podokrsky Slatinská pahorkatina na jihu a Velkobukovská pahorkatina na severu. Vrchovina sousedí s dalšími okrsky Ralské pahorkatiny (Jestřebská kotlina na západě, Polomené hory na jihu, Českolipská kotlina na severu, Kotelská vrchovina na severovýchodě) a s Jizerskou tabulí na východě.[1]
Významné vrcholy
[editovat | editovat zdroj]Nejvyšším vrcholem Bezdězské vrchoviny je Bezděz (606 m n. m.) se známým gotickým hradem na vrcholu.[3]
- Bezděz (606 m), Slatinská pahorkatina
- Malý Bezděz (577 m), Slatinská pahorkatina
- Velká Buková (474 m), Velkobukovská pahorkatina
- Malá Buková (432 m), Velkobukovská pahorkatina
- Slatinné vrchy (429 m), Slatinská pahorkatina
- Horka (386 m), Slatinská pahorkatina
- Zlatý vrch (323 m), Velkobukovská pahorkatina
- Královský kámen (315 m), Slatinská pahorkatina
- Víšek (308 m), Velkobukovská pahorkatina
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- ↑ Geoprohlížeč: Základní topografické mapy ČR [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-11-15]. Dostupné online.
