Dolnooharská tabule

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Dolnooharská tabule
Říp v Krabčické plošině

Nejvyšší bod 456 m n. m. (Říp)
Délka 63 km
Rozloha 1136,6 km²
Střední výška 229,2 m n. m.

Nadřazená jednotka Středočeská tabule
Sousední
jednotky
Jizerská tabule
Středolabská tabule
Pražská plošina
Džbán
Rakovnická pahorkatina
Mostecká pánev
České středohoří
Ralská pahorkatina
Podřazené
jednotky
Hazmburská tabule
Řipská tabule
Terezínská kotlina.

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Dolnooharská tabule na mapě Česka
Dolnooharská tabule na mapě Česka
Horniny slínovec, prachovec, pískovec, sedimenty, neovulkanity
Povodí Labe, Ohře, Vltava
Souřadnice

Dolnooharská tabule je geomorfologický celek ležící v západní části oblasti Středočeská tabule. Zaujímá jižní polovinu okresu Litoměřice, východ okresu Louny, severní třetinu okresu Kladno a západní pomezí okresu Mělník. Nejvyšším bodem je legendami opředená hora Říp (456 m n. m.).

Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]

Území celku se rozkládá zhruba mezi sídly Litoměřice (na severu), Hoštka a Mělník (na severovýchodě), Kralupy nad Vltavou na jihovýchodě, Slaný (na jihu), Měcholupy na jihozápadě, Postoloprty (na západě) a Libčeves (na severozápadě). Zcela uvnitř celku se z větších měst nacházejí Louny, Lovosice, Roudnice nad Labem a převážná část Štětí a Kralup nad Vltavou. Z dalších menších sídel pak např. Libochovice, Terezín, Velvary či Zlonice.

Charakter území[editovat | editovat zdroj]

Dolnooharská tabule má ráz členité pahorkatiny s výškovou členitostí 50–150 m tvořená svrchnokřídovými slínovci a písčitými slínovci, prachovci, pískovci, permokarbonskými sedimentárními horninami a třetihorními vulkanity. Vyznačuje se převážně destrukčním reliéfem, postiženým různě intenzivními neotektonickými pohyby ker, s rozsáhlými strukturně denudačními plošinami, svahy při zlomových liniích a vzácnými neovulkanickými suky. Ve východních a severovýchodních částech se uplatňuje akumulační reliéf pleistocenních říčních teras.[1]

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Celek Dolnooharská tabule (dle značení Jaromíra Demka VIB-1) se geomorfologicky člení na tři podcelky: Hazmburská tabule (VIB-1A) na severozápadě, Řipská tabule (VIB-1B) na východě a jihovýchodě a Terezínská kotlina (VIB-1C) na severovýchodě.

Tabule sousedí s celky Středolabská tabule a Jizerská tabule na východě, Ralská pahorkatina na severovýchodě, Pražská plošina a Džbán na jihu, Rakovnická pahorkatina na jihozápadě, České středohoří na severu a severovýchodě a Mostecká pánev na západě.[1]

Kompletní geomorfologické členění Dolnooharské tabule uvádí následující tabulka:

Významné vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]