Terezínská kotlina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Terezínská kotlina
Lovosice a Labe z vrchu Lovoš
Lovosice a Labe z vrchu Lovoš

Nejvyšší bod 211 m n. m. (Mrchový kopec)
Rozloha 210 km²
Střední výška 169 m n. m.

Nadřazená jednotka Dolnooharská tabule
Sousední
jednotky
Řipská tabule
Hazmburská tabule
Ralská pahorkatina
Jizerská tabule
Středolabská tabule
České středohoří
Podřazené
jednotky
Bohušovická rovina
Budyňská pahorkatina
Polepská rovina
Oharská niva
Roudnická brána

Světadíl Evropa
Stát ČeskoČesko Česko
Horniny slínovec, jílovec, pískovec, sediment
Povodí Labe
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky VIB-1C
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Terezínská kotlina je geomorfologický podcelek na severovýchodě Dolnooharské tabule, ležící v okresech Litoměřice v Ústeckém kraji a Mělník ve Středočeském kraji.

Poloha a sídla[editovat | editovat zdroj]

Most přes Ohři u Budyně nad Ohří
Vrch Klouček od jihu

Podcelek se rozkládá zhruba mezi okresním městem Litoměřice (na severu) a sídly Štětí (na severovýchodě), Dolní Beřkovice (na jihovýchodě), Roudnice nad Labem a Libochovice (na jihu) a Brozany nad Ohří (na jihozápadě). Zcela uvnitř podcelku jsou z větších sídel Lovosice, Terezín, Bohušovice nad Ohří, Budyně nad Ohří a Horní Počaply.[1]

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Podcelek Terezínská kotlina (dle značení Jaromíra Demka VIB-1C) náleží do celku Dolnooharská tabule. Dále se člení na okrsky Bohušovická rovina (VIB-1C–1) na severozápadě, Budyňská pahorkatina (VIB-1C–2) v centru a na jihozápadě, Polepská rovina (VIB-1C–3) na severu, Oharská niva (VIB-1C–4) na jihozápadě a Roudnická brána (VIB-1C–5) na východě.[2]

Podle členění Balatky a Kalvody[3] má Terezínská kotlina pouze dva okrsky: Lovosická kotlina (ta užívá některé Demkovy okrsky jako podokrsky) a Roudnická brána.

Kotlina sousedí s dalšími podcelky Dolnooharské tabule (Řipská tabule a Hazmburská tabule na jihozápadě) a s celky Ralská pahorkatina na severovýchodě, Jizerská tabule a Středolabská tabule na jihovýchodě a České středohoří na severozápadě.[2]

Kompletní geomorfologické členění celé Dolnooharské tabule uvádí následující tabulka:

Nejvyšší vrcholy[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším vrcholem Terezínské kotliny je Mrchový kopec (211 m n. m.). Jiné dva vrcholy zde jsou však pravděpodobně vyšší.[pozn. 1]

název vrcholu výška (m n. m.) podřazená jednotka
Mrchový kopec 211 Budyňská pahorkatina
Na Průhonu 212 Roudnická brána
Klouček 212 Roudnická brána
Skála 210 Budyňská pahorkatina

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Různé zdroje, např. Zeměpisný lexikon ČR[2], uvádějí výšku kopce Na Průhonu 218 m a kopce Klouček 214 m. Na mapách mají oba kopce výšku 212 m, u Kloučku se někdy uvádí 209 m. Odečtením vrstevnic z mapy ČÚZK[4] vychází u obou 214 m. Oba kopce by pak byly vyšší než lexikonem a dalšími zdroji uváděný nejvyšší bod Terezínské kotliny, Mrchový kopec (211 m).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Terezínská kotlina na Mapy.cz
  2. a b c DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. 
  3. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6. 
  4. Základní mapy ČR ČÚZK [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2014-08-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]