Libochovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Libochovice
Libochovický zámek

Libochovický zámek

znak obce Libochovicevlajka obce Libochoviceznakvlajka

status: město
LAU 2 (obec): CZ0423 565164
kraj (NUTS 3): Ústecký (CZ042)
okres (LAU 1): Litoměřice (CZ0423)
obec s rozšířenou působností: Lovosice
pověřená obec: Libochovice
historická země: Čechy
katastrální výměra: 15,64 km²
počet obyvatel: 3 535 (1. 1. 2014)
nadmořská výška: 166 m n. m.
PSČ: 411 17
zákl. sídelní jednotky: 3
části obce: 3
katastrální území: 3
adresa městského úřadu: náměstí 5. května 48
411 17 Libochovice
starosta / starostka: Ing. Jana Holá
Oficiální web: http://www.libochovice.cz
E-mail: mesto@libochovice.cz
Libochovice na mapě
Libochovice
Red pog.png
Libochovice
Zdroje k infoboxu a částem obce

Libochovice jsou město ležící převážně na levém břehu řeky Ohře v okrese Litoměřice. Kromě samotného města k nim patří také vesnice Dubany a Poplze.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Podle starožitností nalezených ve městě bylo prokázáno, že Libochovice byly osídleny již v dávných dobách Markomany a Boji. První ověřená zmínky o Libochovicích pochází z roku 1292, kdy městečku Jindřich z Lichtenburka udělil magdeburské právo.[1] Roku 1272 patřilo městečko klášteru tepelskému a počátkem 14. století Hynkovi ze Žlebu a Lichtenburka.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů místní části Libochovice[2][3]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 1 962 2 051 2 125 2 171 2 280 2 639 2 790 2 619 2 770 2 807 2 975 3 094 3 109 2 965
Domy 257 297 313 328 358 477 559 657 597 609 653 730 740 748

Památky a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Libochovicích.

Nejznámější památkou je renesanční zámek Libochovice. Narodil se zde významný český vědec a představitel národního obrození Jan Evangelista Purkyně, jehož otec byl na zámku správcem.

Nedaleko města jeho dřívější vlastníci Zajícové vystavěli hrad Hazmburk, jehož zřícenina je dnes dominantním krajinným prvkem.

Zámek[editovat | editovat zdroj]

Postaven na sklonku 17. století na místě předchozí renesanční stavby. Kromě východního křídla, vyhořelého na začátku 20. století, má dodnes raněbarokní podobu.

Kostel Všech svatých[editovat | editovat zdroj]

Postaven v letech 1700 až 1705 na místě předchozího, zničeného požárem roku 1661.

Kaple sv. Vavřince[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Vavřince (Libochovice)

barokní hřbitovní kostel postavený v rozmezí let 1720–1722 roudnickým stavitelem Petrem Pavlem Columbani. Na jeho místě stál původně kostel z roku 1601. Barokní stavba prošla roku 1868 rozsáhlou opravou. Zchátralá budova byla uvedena do dnešního stavu na počátku devadesátých let 20.století.

Boží muka[editovat | editovat zdroj]

Boží muka (Libochovice)

Boží muka byla postavena za jihozápadním koncem Libochovic v roce 1589 jako vděk za navrácení se obyvatel Libochovic ke katolické víře.

  • Boží muka[4] - u hřbitova. Původně na druhé straně silnice. Vznik Božích muk inicioval libochovický duchovní Jan z Vinoře a libochovický měšťan Václav Kunatka. Sloup na krychlovém podstavci nese kapličku se čtyřmi reliéfy: Ukřižování, Salvátor, nástroje umučení a monogram IHS. Na boční a zadní straně nápis: Léta páně 1589 tato Boží muka ke cti a chvále Boží od ctihodného kněze Jana z Vinoře, faráře v městečku Libochovicích, a slovutného muže Vácslava Kunatky, měšťana a primase téhož města, nákladem společným postavena byla.
  • Boží muka (tzv. prostřední Boží muka) - u hřbitova, rozcestí silnice od Klapého a cesty k vrchu Jiřetínu. Vznik Božích muk inicioval libochovický měšťan Melichara Tkadlece. Sloup na krychlovém podstavci s nápisem: Léta 1589 tato Boží muka od slovutného muže Melichara Tkadlece, obyvatele města Libochovic, ke cti a chvále Boží jsou postavena byla.

Sochy a sousoší[editovat | editovat zdroj]

  • sloup se sochou P. Marie[5] -
    Sloup P. Marie
    na náměstí 5. května. Stavbu sousoší iniciovala roku 1709 Anna Tayzíková, vdova po Jakubovi Tayzlíkovi, primasovi města. Na prostředním vysokém sloupu je osazena socha P. Marie. Po odvodu na nižších podstavcích sochy Ježíše (v dětském věku), sv. Anny, sv. Jáchyma. Roku 2007 sloup prošel rozsáhlou rekonstrukcí a po opravě byl 4. srpna vysvěcen[6]. V současnosti je originál sochy P. Marie umístěn do interiéru kaple sv. Vavřince a na sloupu je kopie.
  • sv. Václav[7] - na severním okraji města, u silnice na Slatinu. Postavena v roce 1761 nákladem Václava Hnědce. V roce 1880 opravena díky Maxmiliánu Rzihovy, libochovickému měšťanu.
  • sv. Jan Nepomucký[8] - u kruhové křižovatky ulic Revoluční, Havlíčkova a Riegrova. Dílo sochaře Bartoloměje Edera z roku 1761, postavena nákladem Jana Františka Švarce.

Sochy a sousoší nad zátokou řeky Ohře[editovat | editovat zdroj]

V 18. století vznikla pod zámkem, díky majitelům libochovického zámku a libochovických duchovních, galerie šesti soch. Tehdy kolem soch, nad řečištěm řeky Ohře, vedla příjezdová cesta do města. Ve 20. století, po regulaci řeky, z řečiště zůstalo jen slepé rameno řeky a cesta vedoucí do města byla, díky stavbě nového mostu, přeložena jinam. Sochy zůstaly na svých místech a postupně se dočkaly restaurátorských zásahů.

  • sv. Václav -
    sv. Václav
    postavena roku 1715 nákladem libochovického duchovního P. Václava Hennigera ze Seebergu[9]. V roce 1929 zničena povodní. Její obnovu provedl akademický sochař Karel Zentner nákladem duchovního Václava Oplta.
  • Kristus na kříži - postavena roku 1719 nákladem Anny Tayzíkové. V letech 1993 až 1995 byla nákladem města, značně poničená socha, opravena akademickým sochařem Miroslavem Zentnerem a 17. května 1995 posvěcena.
  • sv. Josef - postavena roku 1724 nákladem hejtmana Václava Josef Tvrzníka[10].
  • sv. Jan Nepomucký - postavena roku 1729 nákladem majitele libochovického panství Waltera Františka Xavera Dietrichsteina a jeho manželky Karoliny Maxmiliány rozené hraběnky z Pruskova[11].
  • Pana Marie Bolestná - postavena roku 1740 nákladem majitele libochovického panství Karla Dietrichsteina a jeho manželky rozené hraběnky z Khevenhülleru. Autorem sochy byl Antonín Braun
  • sv. Jan Evangelista - postavena roku 1740 nákladem majitele libochovického panství Karla Dietrichsteina a jeho manželky rozené hraběnky z Khevenhülleru. Autorem sochy byl Antonín Braun

Sochy a sousoší u kostela Všech svatých[editovat | editovat zdroj]

Před polovinou 20. století byly do východního konce areálu kostela postupně přeneseny sochy z různých míst v Libochovicích.

  • sv. Roch - roku 1722 umístěna na východní okraj náměstí a to zásluhou stavitelského mistra Martina Suchého. Ke kostelu přenesena roku 1937[12].
  • P. Marie - vytvořena roku 1756 sochařem Bartolomějem Ederem na zakázku libochovického děkana P. Josefa Jana Gallasa. Původně stála u tehdejší cesty z Libochovic do Koštic na západním okraji města. Přenesena ke kostelu roku 1947.
  • sv. Barbora - vytvořena roku 1760 sochařem Bartolomějem Ederem na zakázku Václava Hnědce. Původně stála na východním okraji města, u cesty do Radovesic, v místech popraviště. Přenesena ke kostelu roku 1943[13][14].

Pomníky[editovat | editovat zdroj]

  • Jan Evangelista Purkyně - busta libochovického rodáka, osazená na vysokém podstavci, je dílem sochaře Josefa Strachovského a byla odhalena roku 1887 na východním konci náměstí, u vchodu do zámeckého parku[15].
  • Pomník padlých v l. světové válce - stojící od roku 1921 v městském parku.
  • M. Jan Hus - socha stojící od roku 1930 v městském parku je dílem sochaře Karla Zentnera.

Židovská komunita[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší zmínka o židovském osídlení Libochovic pochází z počátku 16. století. Židé měli podle tradice do města přijít z nedalekých Radovesic. V druhé polovině 16. století vznikla náboženská obec a v polovině století následujícího je poprvé zmíněn židovský sídelní okrsek, který se nacházel jižně od náměstí ve východní části dnešní Koželužské ulice. Odtud se později rozšiřovala židovská čtvrť, a to zejména podél Koželužské ulice a v části ulic Vrchlického, Kožešnické a Nerudovy. V roce 1809 postihl čtvrť požár.[16] V roce 1846 ji tvořilo již 27 židovských domů. Dalších 16 domů bylo rozptýleno po celém městě. Většina z nich se nedochovala či prošla zásadní přestavbou. Z někdejších židovských domů je památkově chráněn dům v Koželužské ulici čp. 319, který je kulturní památkou ČR.[17][18]

V západní části Židovského rybníka u Kerkova nábřeží existovala mikve, z níž se do dnešní doby zachovala zasypaná nádrž s několika schody. V její blízkosti se dochoval obecní dům čp. 310, v němž sídlil rabínský soud.[19]

V roce 1570 žilo v Libochovicích 11 židovských rodin, jejichž počet se do roku 1724 více než ztrojnásobil na 35 rodin (209 osob). V polovině 19. století tvořilo 63 rodin (260 osob) již 14 % obyvatel města. Později však docházelo k poklesu židovského obyvatelstva – v roce 1910 žilo v Libochovicích již jen 150 židů a v roce 1930 dokonce pouze 48. Po druhé světové válce a holocaustu již zdejší náboženská obec nebyla obnovena.[16]

Synagogy v Libochovicích existovaly postupně dvě. Nejstarší zmínka o staré synagoze pochází z roku 1651. Na jejím místě pak byla v roce 1761 postavena barokní synagoga, která byla v průběhu své existence několikrát přestavována. K náboženským účelům sloužila do druhé světové války, po níž byla využívána jako sklad a chlév. Budova postupně chátrala až byla v roce 1985 zbořena.[18] Do dnešní doby se dochoval židovský hřbitov z roku 1583, nacházející se severozápadně od města. Ten čítá na 550 náhrobků různého stáří a slohů (barokní, renesanční i novodobé).[20] Od roku 2002 probíhala rekonstrukce hřbitova, která již zdárně proběhla. Hřbitov je chráněn jako kulturní památka.[21]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. URBAN, Jan. Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2003. S. 39.  
  2. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha : Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 386, 387.  
  3. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha : Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 297.  
  4. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2015-01-08]. Záznam IdReg 125437: Boží muka. Dostupné online. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [1].  
  5. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2015-01-08]. Záznam IdReg 154150: Boží muka. Dostupné online. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  6. Posvěcení mariánského sloupu. Libochovické noviny [online]. 2007-09-02 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online.  
  7. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2015-01-08]. Záznam IdReg 144134: Boží muka. Dostupné online. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [3].  
  8. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2015-01-08]. Záznam IdReg 133710: Boží muka. Dostupné online. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [4].  
  9. Slovutný Václav Vojtěch Henninger, rytíř ze Seebergu. Libochovické noviny [online]. 2003-03-09 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online.  
  10. Socha sv. Josefa s Ježíškem. Libochovické noviny [online]. 2002-02-01 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online.  
  11. Libochovické památky. Libochovické noviny [online]. 2004-12-31 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online.  
  12. Libochovické památky - Socha sv. Rocha u kostela Všech svatých. Libochovické noviny [online]. 2005-02-27 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online.  
  13. Libochovické památky - Socha sv. Barbory. Libochovické noviny [online]. 2002-03-30 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online.  
  14. Libochovice včera a dnes - aneb jak panna Barbora v Libochovicích trpěla. Libochovické noviny [online]. 2002-03-30 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online.  
  15. Pomník J. E. Purkyně. Libochovické noviny [online]. 2002-04-03 [cit. 2015-01-09]. Dostupné online.  
  16. a b FIEDLER, Jiří. Židovské památky v Čechách a na Moravě. Praha : Sefer, 1992. 200 s. ISBN 80-900895-1-8. S. 95.  
  17. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2012-07-21]. Záznam IdReg 157729: Židovský dům. Dostupné online. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [5].  
  18. a b VEČEŘOVÁ, Petra. Židovské památky v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Praha : Olympia, 2009. 293 s. ISBN 978-80-7376-142-4. S. 141-142.  
  19. ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech. Brno : Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0. S. 225.  
  20. EHL, Petr; PAŘÍK, Arno; FIEDLER, Jiří. Staré židovské hřbitovy Čech a Moravy. Praha : Paseka, 1991. 173 s. ISBN 80-85192-10-1. S. 160.  
  21. MonumNet : Nemovité památky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2012-03-19]. Záznam IdReg 135465: Židovský hřbitov. Dostupné online. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [6].  
  22. Osobnosti Libochovic - Prof. Dr. Ing. Antonín Jílek. Libochovické noviny [online]. 2014-10-06 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online.  
  23. Osobnosti Libochovic - Jan Jirásek. Libochovické noviny [online]. 2014-07-01 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online.  
  24. Osobnosti Libochovic - Jiří Kozák. Libochovické noviny [online]. 2014-10-06 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online.  
  25. Osobnosti Libochovic - Bohuslav Lhotský. Libochovické noviny [online]. 2013-07-01 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online.  
  26. Osobnosti Libochovic - Antonín Nykl. Libochovické noviny [online]. 2013-02-01 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online.  
  27. Osobnosti Libochovic - Vladimír Šrámek. Libochovické noviny [online]. 2014-05-10 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online.  
  28. Osobnosti Libochovic - Ladislav Zgusta. Libochovické noviny [online]. 2014-05-10 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online.  
  29. Karel Zentner [online]. Informační systém abART, [cit. 2015-01-08]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]