Zikmund Báthory
| Zikmund Báthory | |
|---|---|
 | |
| Narození | 20. března 1572 Oradea |
| Úmrtí | 27. března 1613 (ve věku 41 let) Praha |
| Místo pohřbení | katedrála svatého Víta |
| Povolání | aristokrat a politik |
| Choť | Marie Kristýna Rakouská (od 1595)[1] |
| Rodiče | Kryštof Báthory a Isabel Bocskai |
| Rod | Báthoryové |
| Příbuzní | Gryzelda Bathoryová (sestra) |
| Funkce | sedmihradský kníže (1586–1599) Seznam opolských knížat (1597–1598) ratibořský kníže (1597–1598) sedmihradský kníže (1601–1602) |
| Podpis |  |
| Znak |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zikmund Báthory (maďarsky Báthory Zsigmond, maďarsky Sigismund Báthory) (20. března 1572 Oradea – 27. března 1613 Praha) byl vévoda sedmihradský. Vnuk Štěpána VIII. Báthoryho, syn Kryštofa Báthoryho a Isabely Kristýny Bocskaiové.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Po svém otci nastoupil jako vévoda sedmihradský, od roku 1599 však tuto zemi vyměnil s Rudolfem II. za Knížectví opolské a ratibořské.
Jiné zdroje uvádějí, že Zikmund Báthory se vzdal Sedmihradska za 50 tisíc dukátů a za doživotní užívání libochovického panství (Libochovice a vesnice: Černiv, Dubany, Horka, Chotěšov, Klapý, Křesín, Levousy, Lkáň, Lukohořany, Poplze, Radovesice, Sedlec, Slatina, Vojnice, Vojničky, Želevice a Solany s tvrzí).[2]
Roku 1604 obdržel inkolát v Čechách. Dne 22. srpna 1606 dostal od císaře Rudolfa k doživotnímu užívání libochovické panství. Od té doby sídlil na tamním zámku. Dále byl vyznamenán Řádem Zlatého rouna. Svůj statut zasloužilého válečníka a dvořana reprezentoval mimo jiné grafickým portrétem, objednaným u Aegidia II. Sadelera. Dal se zpodobit s alegorickými postavami Slávy (která jej věnčí) a Bohatství, (s rohem hojnosti).
V roce 1610 byl za spiknutí proti císaři zatčen a na 14 měsíců uvězněn v Praze.[3] Po propuštění žil v Libochovicích, kde byl stižen mozkovou mrtvicí a zemřel[4].
Jiné zdroje uvádějí, že mozkovou příhodou, při které mu ochrnula jedna ruka a obě nohy byl postižen na libochovickém zámku před jeho uvězněním a že k jeho vyléčení byl povolán lékař ze Sedmihradska, který jej vyléčil. V roce 1610 pak byl podle těchto zdrojů za spiknutí proti císaři zatčen a uvězněn v Praze, kde byl údajně stižen mozkovou mrtvicí a zemřel.[2][5]
Byl pohřben v katedrále svatého Víta na Pražském hradě v Černínské kapli pod náhrobní deskou s latinským nápisem.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ a b Historie. zamek-libochovice.czhttps [online]. [cit. 2025-09-21]. Dostupné online.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Libochovice zámek, s. 10–11.
- ↑ SZABÓ 2012, s. 185
- ↑ KOROUS, Karel. Střípky z historie Libochovic. 5. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2020. 34 s. Dostupné online. S. 9.
- ↑ AMBROS, August. Der Dom zu Prag. Praha: K. André, 1858. 375 s. S. 160–161. (německy)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SZABÓ, Péter Károly, heslo "Báthory Zsigmond", in Gujdár, Noémi; Szatmáry, Nóra (eds.). Magyar királyok nagykönyve: Uralkodóink, kormányzóink és az erdélyi fejedelmek életének és tetteinek képes története [Encyklopedie králů Maďarska: Ilustrované dějiny života a smrti našich králů, regentů a knížat Transylvánie]. Reader's Digest 2012, s. 184–187. ISBN 978-963-289-214-6 (maďarsky).
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zikmund Báthory na Wikimedia Commons - BRÁDLOVÁ, Stanislava; HERTL, David. Kníže Zikmund Báthory a Libochovice. Český rozhlas Sever [online]. 2008-04-01 [cit. 2021-07-14]. Dostupné online.
- Seznam děl, jejichž předmětem je Zikmund Báthory
| Předchůdce: Kryštof Báthory |
.svg){kind=spacer}
|
Kníže sedmihradský 1581 ... 1602 |
|
Nástupce: Ondřej Báthory Michal Chrabrý Štěpán Bočkaj |
