Báthoryové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Báthoryové
znak rodu
ZeměUhersko
Sedmihradské knížectví
Polsko-litevská unie
ZakladatelBriccius Báthory
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pečeť Mikuláše Báthoryho z roku 1569

Báthoryové (maďarsky Báthory, polsky Batory) byli uherský šlechtický rod pocházející z klanu Gutkeledů. Rod měl velký vliv v období pozdního středověku a v Uhrách jeho členové zastávali vysoké vojenské, administrativní a církevní hodnosti, mimo jiné mezi nimi bylo několik sedmihradských knížat a v osobě Štěpána Báthoryho i jeden polsko-litevský panovník. V 16. a 17. století proběhl mocenský boj mezi Báthoryi a Habsburky, při němž byly používány politické i vojenské metody a v němž rod Báthoryů nakonec podlehl. V kontextu tohoto boje je třeba chápat i zatčení a odsouzení Alžběty Báthoryové, kolem níž pak vznikaly legendy o jejích údajných vraždách.

Rod Báthoryů vznikl ve 13. století poté, co v roce 1279 obdaroval král Ladislav IV. Kumán čtveřici příbuzných mužů za jejich vojenské služby panstvím Bátor (dnes Nyírbátor) v kraji Szabolcs. Po vzájemném vypořádání panství zůstalo jednomu z nich, Bricciovi (zemřel 1322), který se stal zakladatelem rodu Báthoryů.[1]

Rod se pak rozdělil na dvě hlavní větve. Starší byli Báthoryové ze Somlyó, potomci Jana hraběte ze Szatmáru, prvorozeného syna Bricciova, a jeho nejstaršího syna Ladislava (zemřel 1373). Ladislav, hrabě ze Szabolcsu, se oženil s Annou Meggyesiovou a získal Somlyó jako věno. Ladislavův mladší bratr Jiří II. je zakladatelem rodiny Simolinů, později nazývané Báthoryové ze Simolinu.[2] K dalšímu dělení došlo za Ladislavových pravnuků ve druhé polovině 15. století: Jan a Štěpán opustili jméno Báthory a založili rod Szaniszlófiů, zatímco Mikuláš pokračoval v somlyóské dynastii.[1]

Mladší větev rodu, Báthoryové z Ecsedu, založil Lukáš, nejmladší Bricciův syn. Lukáš vlastnil rozsáhlé panství v Szatmáru a král Karel I. Robert mu ještě udělil Ecsed, kde Lukáš postavil hrad zvaný Hűség (věrnost).[1][2] Tato větev, protože si zachovala majetek Bátoru, se někdy nazývá Bátorové nebo, jakožto mladší linie, Nyírbátorové (Noví Báthoryové).

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Báthory family na anglické Wikipedii.

  1. a b c Moritz Wertner, "Urgeschlechter in Siebenbürgen.", in Archiv des Vereins für siebenbürgische Landeskunde. Neue Folge, Bd. 29, Heft 1 (1899), Hermannstadt 1899, pp. 156-235 - also excerpted in Farin, Heroine des Grauens, p. 356-358.
  2. a b Stammtafel nach Alexander von Simolin - printed in Farin, Heroine des Grauens, p. 357, 361.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]