Oradea

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Velký Varadín
Oradea
Piata Unirii Oradea.jpg
Velký Varadín – znak
znak
Velký Varadín – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 142 m n. m.
Časové pásmo UTC+2
Stát RumunskoRumunsko Rumunsko
Velký Varadín
Velký Varadín
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 115,56 km²
Počet obyvatel 222 736 (2016[1])
Hustota zalidnění 1 927,4 obyv./km²
Správa
Starosta Ilie Gavril Bolojan
Oficiální web www.oradea.ro
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oradea [oˈrade̯a]IPA (česky Velký Varadín nebo také Velké Varadino a Velký Varaždín, maďarsky Nagyvárad, německy Großwardein) je město v Rumunsku, v župě Bihor (BH) v Transylvánii, ležící na řece Sebes-Körös. Ve městě žije 222 736 obyvatel (2016).[1]

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie
Radnice Velkého Varadína

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Město se nachází poblíž maďarských hranic na řece Crișul Repede.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o Velkém Varadíně pod latinským názvem Varadinum pochází z roku 1113. První záznam o zdejší pevnosti, jejíž trosky přetrvaly dodnes, je z roku 1241 v souvislosti se začátkem rychlých oprav a posílení opevnění na obranu proti mongolsko-tatarskému útoku proti městu. Zastavěné území města se však nerozšiřovalo až do začátku 16. století. V prvním desetiletí 18. století naplánoval vídeňský inženýr Franz Anton Hillebrandt přestavbu města do barokního stylu a od té doby počínaje rokem 1752 bylo dle jeho projektu postaveno mnoho pamětihodností jako římskokatolická katedrála Nanebevzetí Panny Marie, Biskupský palác a Muzeul Țării Crișurilor (Muzeum země Criș).

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Velký Varadín už dlouhou dobu patří mezi nejbohatší města Rumunska, především díky svému umístění na maďarských hranicích, které z něj dělá bránu do západní Evropy. Po roce 1989 prošel rozsáhlou ekonomickou obnovou, nikoliv v oblasti průmyslu, ale spíše v sektoru služeb, jehož zákaznická základna je nejširší.

Úroveň nezaměstnanosti ve Velkém Varadíně je 6,0 %, což je méně než je rumunský průměr, ale výrazně více než průměr v župě Bihor, který činí přibližně 2 %. Velký Varadín v současné době vytváří asi 63 % průmyslové produkce župy Bihor, i když tvoří jen 34,5 % obyvatel okresu. Mezi hlavní odvětví patří nábytkářský, textilní a oděvní, obuvní a potravinářský průmysl.

V roce 2003 bylo ve Velkém Varadíně otevřeno komerční centrum Lotus Market, první velké obchodní centrum ve městě.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Národnostní složení[editovat | editovat zdroj]

Dříve[editovat | editovat zdroj]

  • 1910: 69 000 (Rumuni: 5,6 %, Maďaři: 91,10 %)
  • 1920: 72 000 (R: 5 %, M: 92 %)
  • 1930: 90 000 (R: 25 %, M: 67 %)
  • 1966: 122 634 (R: 46 %, M: 52 %)
  • 1977: 170 531 (R: 53 %, M: 45 %)
  • 1992: 222 741 (R: 64 %, M: 34 %)

Nyní[editovat | editovat zdroj]

Sčítání lidu z roku 2002 poskytuje následující přehled národnostního složení populace Velkého Varadína:

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Čtvrti[editovat | editovat zdroj]

Město je rozděleno na následující čtvrti (rumunsky cartiere):

Česká tramvaj ve městě Velký Varadín

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Síť hromadné dopravy je provozována společností OTL. Tvoří ji 3 tramvajové linky (1R, 1N, 2, 3R, 3N) a několik autobusových linek. Město má tři vlaková nádraží: centrální (central), západní (Vest) a východní (Est). Nádraží Vest je umístěno ve čtvrti Ioșia a centrální (zvané též jednoduše Oradea) se nachází v centru města, poblíž čtvrti Vie.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Architektura Velkého Varadína je směsí budov z období socialismu, především v okrajových čtvrtích, a krásných historických budov, převážně v novobarokním nebo eklektickém stylu, které pocházejí z období, kdy bylo město součástí Rakousko-Uherska.

V době socialismu a v prvních letech rumunské postkomunistické transformace mnoho z těchto historických budov zpustlo nebo zůstalo v zanedbaném stavu. Po roce 2002, kdy se rumunská ekonomika dostala do fáze konjunktury, byly některé z historických budov centra restaurovány do původního stavu. Město nyní působí jako dobře udržované sídlo se stopami historie.

Turistické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Státní divadlo
Hotel „Černý orel“ s pasáží
Synagoga

Centrum města je navštěvováno mimo jiné proto, že z Velkého Varadína vede vlaková trať do léčebných lázní Băile Felix, které se nacházejí za okrajem města. Často navštěvovanými místy jsou:

  • Catedrala barocă – římskokatolická katedrála Nanebevzetí Panny Marie, trojlodní bazilika z let 1752–1780, největší barokní katedrála v Rumunsku
  • Cetatea Oradea – pevnost Velký Varadín s hradbou ve tvaru pětiúhelníku
  • Biserica cu Lună – kostel s orlojem, hodinový mechanismus ukazuje fáze měsíce.
  • Radnice – komplex staveb s věží z konce 19. století
  • Muzeul Țării Crișurilor – barokní biskupský palác s 365 okny, postaven v letech 1762–1777, nyní muzeum
  • Muzeul „Ady Endre“ – muzeum Andy Endreho, zřízené v domě maďarského básníka
  • Teatrul de Stat – Státní divadlo, eklektická stavba ateliéru rakouských architektů Fellner a Helmer z konce 19. století, z jejich 43leté spolupráce vyšlo kolem 200 staveb, především na území Rakouska-Uherska.
  • Hotel Vulturul Negrul (Černý orel) - v eklektickém v novobarokním stylu, se stejnojmennou pasáží
  • tři synagogy, z nich jediná ortoxní je dosud v provozu
  • Kostel sv. Ducha - pozdně barokní stavba
  • Kostel premonstrátů - barokní stavba
  • Kostel sv. Ladislava
  • Baptistický kostel, válcová stavba z konce 20. století, pravděpodobně největší této konfese ve východní Evropě
  • téměř sto chrámů různých náboženství, včetně chrámu Svědků Jehovových a mešity

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Populaţia României pe localitati la 1 ianuarie 2016 [online]. INSSE, 2016-06-06 [cit. 2018-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-27. (rumunsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]