Trianonská smlouva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nové hranice určené Pařížskými smlouvami na mapě Rakouska-Uherska
Rozdělení Rakouska-Uherska potvrzené v Saintgermainské a Trianonské smlouvě

Trianonská mírová smlouva, Trianonská smlouva (též „Trianonský mír“) je jedna z pařížských mírových smluv a byla podepsána 4. června 1920 v paláci Velký Trianon v zámku Versailles poblíž Paříže. Smlouva stanovila hranice maďarského státu jakožto nástupce Uherska po skončené první světové válce.

Signatáři[editovat | editovat zdroj]

Signatáři ze strany vítězných mocností byly Spojené státy americké, Spojené království, Francie a Itálie a jejich spojenci: Rumunsko, pozdější Jugoslávie a Československo. Hranice Maďarska už byly vymezeny usnesením Nejvyšší rady spojenců z 12. června 1919, Trianonská smlouva proto byla jen deklaratorní povahy. Za Československo podepsal Trianonskou smlouvu ministr zahraničí Edvard Beneš a velvyslanec v Londýně Štefan Osuský.

Význam smlouvy pro Československo[editovat | editovat zdroj]

Maďarsko jako nástupce poraženého Rakouska-Uherska uznalo úplnou nezávislost Československa včetně Podkarpatské Rusi, zavázalo se uhradit Československu válečné reparace a vzdalo se dalších územních nároků. Naproti tomu Československo se zřeklo výstavby vojenských objektů na pravém břehu Dunaje (na území dnešní Petržalky). To prakticky dodržováno nebylo; Maďarsko v okamžiku, kdy vycítilo svoji příležitost získat alespoň část ztracených jihoslovenských území tuto možnost využilo a československá vláda v Petržalce opevnění vybudovala.

Důsledky pro Maďarsko[editovat | editovat zdroj]

Smlouva byla spojena s velkými územními ztrátami předválečného Uherska. Uhersko ztratilo celých 71,5 % svého území. To bylo rozděleno mezi státy sousedící s tehdejším Maďarským královstvím:

Podpisem smlouvy se Maďarské království také zavázalo k platbě válečných reparací, k zachování vlastní suverenity (nesmělo se již nikdy spojit s Rakouskem) a velikosti armády nepřekračující počet 35 000 mužů.

Ztráta území a obyvatel, (každý čtvrtý Maďar se ocitl na území cizího státu) vedla ke zhoršení hospodářské situace. Maďarské království přišlo o všechny solné doly, o všechny doly těžící drahé kovy a o 90 % veškerých lesů v bývalých Uhrách.

Maďaři považovali smlouvu za nespravedlivou a snažili se o její revizi. Tento faktor značně určoval zahraniční politiku Maďarska po celé meziválečné období; snaha najít spojence, kteří by dokázali prosadit maďarský pohled na věc a postavit se za něj na evropském politickém poli. Kromě toho se však také obávali, že pokusí-li se o obnovení Uherska, či byť jen naznačí kurz, vedoucí k němu, vyvolají ozbrojený střet se zeměmi Malé dohody, který by země nemusela vyhrát. Silný pocit nespravedlnosti a ztráty historicky uherských zemí je nakonec vehnaly do náruče fašistické Itálie a Německa; jakmile bylo zřejmé, že se politická situace ve střední Evropě změnila a Německo se rozhodně postavilo proti uspořádání po první světové válce, měli Maďaři jasného spojence. Na počátku druhé světové války (v letech 1938 a 1940) tak Maďarské království získalo významnou část svého dřívějšího území přechodně zpět.

S územní ztrátou se Maďaři nevyrovnali dodnes. Maďarský parlament v roce 2010 schválil 4. červen jako státní svátek a pravicová strana Jobbik usiluje o zrušení Trianonské smlouvy.[1] Podle průzkumu z roku 2020 považovalo 90 % Maďarů Trianonskou smlouvu za nespravedlivou.[2][3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. PAPUCSEK, Gregor Martin. Maďarský parlament schválil nový kontroverzní státní svátek. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2010-05-10 [cit. 2021-03-18]. Dostupné online. 
  2. Památník Trianonské smlouvy. Studio ČT24 [online]. Česká televize, 2020-08-20 [cit. 2021-03-18]. Dostupné online. 
  3. Maďarský prezident: Ignorovat trianonské trauma je nemorální. ČT24 [online]. Česká televize, 2013-06-05 [cit. 2021-03-18]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DEJMEK, Jindřich, a kol. Zrod nové Evropy : Versailles, St.-Germain, Trianon a dotváření poválečného mírového systému. Praha: Historický ústav AV ČR, 2011. 518 s. ISBN 978-80-7286-188-0. 
  • TÓTH, Andrej. Trianonská mírová smlouva a politika Budapešti (prosinec 1919 – červen 1920). Historický obzor, 2010, 21 (9/10), s. 208-218. ISSN 1210-6097.
  • PRECLÍK, Vratislav: "Profesor Masaryk a Podkarpatská Rus právě před sto lety", in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, leden–březen 2019, roč.XXVII. čís. 125. ISSN 1210-1648, str.18 – 23

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • HOSENSEIDLOVÁ, Petra. „Mírový diktát“ letos zastínila pandemie. Trianon však i po sto letech jitří představivost Maďarů. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-06-04 [cit. 2021-03-18]. Dostupné online. 
  • IRMANOVÁ, Eva. Historička: Trauma Trianonu spočívá ve vytržení třetiny Maďarů z centrálního bloku národa. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-06-03. Dostupné online.