Maďarsko-rumunská válka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Maďarsko-československá válka
konflikt: první světová válka
trvání: 19181919
místo: Sedmihradsko a Maďarsko (území bývalého Uherska)
casus belli: Maďarská snaha získat zpět ztracená území, které Maďaři ovládali jako součást Uherska
výsledek: Vítězství malé dohody; vznik Maďarského království
změny území: Maďarsko ztratilo 71,5 % území, které si nárokovalo jako nástupce Uherska, včetně území s maďarskou většinou obyvatelstva
strany
Malá dohoda:
Rumunsko Rumunské království
Flag of Bohemia.svg Československá vlajka (1918–1920) Československo
Flag of the Kingdom of Yugoslavia.svg Království Srbů, Chorvatů a Slovinců[1][2]
Podpora:
Flag of France.svg Francie
Civil Ensign of Hungary.svg Maďarská demokratická republika
Red flag.svg Maďarská republika rad
Civil Ensign of Hungary.svg Slovenská ľudová republika
Red flag.svg Slovenská republika rad
Podpora:
Flag of Russian SFSR.svg RSFSR[3]
velitelé
Rumunsko Ferdinand I. Rumunský
Rumunsko Traian Moșoiu
Rumunsko George Mărdărescu
Rumunsko Constantin Prezan
Flag of Bohemia.svg Československá vlajka (1918–1920) Tomáš Garrigue Masaryk
Flag of Bohemia.svg Československá vlajka (1918–1920) Josef Šnejdárek
Flag of the Kingdom of Yugoslavia.svg Petr I. Karađorđević
Red flag.svg Béla Kun

síla
10 000-96 000 mužů 10 000-80 000 mužů
ztráty
3000 mrtvých 3000 mrtvých, 41 000 zajatých

Maďarsko-rumunská válka byla ozbrojený konflikt mezi Rumunským královstvím a Maďarskem (1919 Maďarskou republikou rad). Skončila vítězstvím Rumunska a svržením komunistické diktatury v Maďarsku. Konflikt byl silně spjatý s Maďarsko-československou válkou.

Rumunská invaze do Sedmihradska[editovat | editovat zdroj]

10. listopadu 1918 Rumunsko vstoupilo do první světvé války na straně Dohody. 1., 7. a 8. divize Vânători de Munte byly zmobilizovány, 8. byla vyslána do Bukoviny, ostatní do Sedmihradska. 13. listopadu 7. diivize vstoupila do Sedmihradska u řeky Prisăcani ve Východních Karpatech a 1. u Palanca u Bacău. Německo podepsalo mírovou smlouvu již 11. listopadu a první světová válka tím skončila, pro Maďary a Rumuny však pokračovala. 1. prosince byla zvolena Unie Transylvánie s Rumunskem, později podpořená Němci. 7. prosince rumunská vojska okupovala Brašov, 24. prosince rumunská 7. divize obsadila Kluž, 1. divize postupovala k Alba Julia, 22. ledna 1919 byla v držení Rumunů všechna území po řeku Mures. 28. února byla dohodnuta hranice Rumunska a pětikilometrové demilitarizované pásmo. Rumuni však nedokázali území ovládnout. Maďaři se pod nátlakem západních mocností začali z území stahovat 22. března.

Reference[editovat | editovat zdroj]