Bitva u Zborova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o bitvě 1. světové války. Možná hledáte: Bitva u Zborova (1649).
Bitva u Zborova
Konflikt: první světová válka, Kerenského ofenzíva
Příslušníci 7. roty ve zborovských zákopech
Příslušníci 7. roty ve zborovských zákopech
Trvání: 1.2. července 1917
Místo: Zborov, dnešní Ukrajina
Výsledek: Československé vítězství
Strany
Čechy Československé legie Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Německé císařstvíNěmecké císařství Německé císařství[zdroj?]
Velitelé
Plk. Vjačeslav Platonovič Trojanov Genplk. Eduard von Böhm-Ermolli
Gen. Winkler

Síla
3500 mužů 5500 mužů
Ztráty
167 mrtvých, 17 raněných později zemřelo, 11 pohřešovaných, 700 raněných 3300 zajatých (z toho 62 důstojníků), 20 děl
Památník „Hrdinům od Zborova“ v Blansku. V den výročí 2. července se zde konává vzpomínkový akt.

Bitva u Zborova (1.2. července 1917) představovala součást tzv. Kerenského ofenzívy a představovala první významné vystoupení Československých legií na východní frontě. Úspěch československých jednotek byl natolik výrazný, že ruská prozatímní vláda poté zrušila veškerá omezení na formování nových jednotek z českých a slovenských zajatců.

Průběh bitvy[editovat | editovat zdroj]

Ještě před bitvou, která byla vedena v blízkosti ukrajinské obce Zborova, byli v průběhu dělostřelecké přípravy těžce zraněni dva pozdější významní českoslovenští generálové Jan Syrový (přišel o oko) a Otakar Husák.

Československá střelecká brigáda o síle asi 3500 mužů (1. střelecký pluk „Mistra Jana Husa“, 2. střelecký pluk „Jiřího z Poděbrad“, 3. střelecký pluk „Jana Žižky z Trocnova“) dosáhla úspěchu na vedlejším směru v rámci Kerenského ofenzívy, když prorazila přes čtyři linie rakousko-uherské armády až do hloubky asi 5 km a získala velký počet zajatců a válečného materiálu. Proti Československé střelecké brigádě zde stály část 86. pěšího pluku a 6. pěšího pluku 32. uherské pěší divize a rakouské pěší pluky č. 35 (Plzeňský) a č. 75 (Jindřichohradecký) z 19. pěší divize o síle asi 5500 mužů, dobře vystrojených a výborně vyzbrojených.

Oproti tomu měla Čs. střelecká brigáda velmi slabou výzbroj, nedostatek kulometů a zcela nedostatečná byla i výstroj vojáků. Ztráty Čs. střelecké brigády při této bitvě byly 185 padlých a zemřelých následkem zranění a asi 700 zraněných. Krvavý byl zvláště polední boj o Mogilu, opevněné návrší držené maďarským plukem. Tam padla většina českých a slovenských legionářů.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

S bitvou jsou spojování hned tři budoucí českoslovenští prezidenti. Zatímco T. G. Masaryk bitvu sledoval z Petrohradu pomocí telegramů a válečných vývěsek, Ludvík Svoboda se jí účastnil v poli jako legionář, kde proti němu podle legendy stál na straně Rakouska-Uherska Klement Gottwald. Přítomnost Klementa Gottwalda však nelze podle dobových pramenů potvrdit. Podle historičky Lenky Bobíkové byl v červnu 1917 na východní frontě zraněn a z nemocnice v Marmaros-Sighetu se vrátil až v srpnu téhož roku.

U Zborova bojoval 1. střelecký pluk ještě pod názvem pluk „Svatého Václava“. Po zborovské bitvě, když profesor Masaryk navštívil československé legionáře, dovolil si jako předseda Československé národní rady tento pluk přejmenovat na pluk „Mistra Jana Husa“. Souhrnně byly výše uvedené pluky označeny ruským velením čestným názvem „pluky 18. června“ (na tento den přišlo dle ruského kalendáře zahájení Kerenského ofenzívy, den před zborovskou bitvou) a mohly si na své prapory a korouhve připevnit čestné svatojiřské stuhy. Vrchní velitel ruských vojsk generál Alexej Alexejevič Brusilov ocenil československé legionáře tím, že se před jejich velitelem T. G. Masarykem poklonil po mužicku, až po pás.[zdroj?]

Odrazy v kultuře[editovat | editovat zdroj]

Bitva u Zborova se v meziválečném období stala symbolem příkladného hrdinství československých vojáků. Na počest jejích účastníků byly postaveny pomníky, napsány knihy, natočen film. Neúplný výčet:

  • film Zborov (1938)
  • pomník v Praze - Spořilově
  • pomník v Blansku
  • pomník v Českých Budějovicích
  • pomnik v Kalynivce

Významní účastníci bitvy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]


Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BOBÍKOVÁ, Lenka. O vojenských letech Klementa Gottwalda jinak. Historie a vojenství. 1991, roč. 40, č. 6, s. 118–129.
  • GALANDAUER, Jan. 2. 7. 1917: Bitva u Zborova: Česká legenda. Praha : Havran, 2002. 153 s. ISBN 80-86515-16-8.  
  • LEIN, Richard. The Battle of Zborow and Its Reflection in History. Prague Papers on the History of International Relations. 2007, roč. 11, s. 213- 225. Dostupné online [PDF]. ISBN 978-80-7308-208-6. 
  • Preclík, Vratislav: Bitva u Zborova ovlivnila jednání T.G. Masaryka o naší republice, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 77, str.3-7, ročník XV.,červen 2007, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648
  • Preclík, Vratislav: Dobytí Kazaně a Masarykova cesta k demokratickému státu, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 88, str.35-42, ročník XVII., říjen-prosinec 2009, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648
  • Preclík Vratislav: Zborov a T.G. Masaryk, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 53, str.9-11, ročník XI.,červenec 2003, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648
  • Preclík Vratislav: T.G. Masaryk a "Kyjevské tažení" jeho legionářů, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 100, str.21-27, ročník XX.,říjen-prosinec 2012, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648
  • Preclík Vratislav: T.G. Masaryk - vznik Československa a jeho legionáři, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 104, str.4-11, ročník XXI., září-prosinec 2013, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648
  • SIDORIN, Vladimir Il'jič. Ruské armádní velitelství a Zborov. Praha : Svaz ruských válečných invalidů v ČSR, 1937. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]