Bitva u Zborova

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o bitvě 1. světové války. Možná hledáte: Bitva u Zborova (1649).
Bitva u Zborova
Konflikt: první světová válka
Příslušníci 7. roty ve zborovských zákopech
Příslušníci 7. roty ve zborovských zákopech
Trvání: 1.2. července 1917
Naplánováno: {{{plánováno}}}
Cíl: {{{cíl}}}
Místo: Zborov, dnešní Ukrajina
Casus belli: {{{příčina}}}
Výsledek: Československé vítězství
Změny území: {{{území}}}
Strany
Bohemia Československé legie Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Německé císařstvíNěmecké císařství Německé císařství[zdroj?]
Velitelé
Plk. Vjačeslav Platonovič Trojanov Genplk. Eduard von Böhm-Ermolli
Gen. Winkler
Síla
3500 mužů 5500 mužů
Ztráty
167 mrtvých, 17 raněných později zemřelo, 11 pohřešovaných, 700 raněných 3300 zajatých (z toho 62 důstojníků), 20 děl
{{{poznámky}}}
Památník „Hrdinům od Zborova“ v Blansku. V den výročí 2. července se zde konává vzpomínkový akt.

Bitva u Zborova (1.2. července 1917) představovala součást tzv. Kerenského ofenzívy a představovala první významné vystoupení Československých legií na východní frontě. Úspěch československých jednotek byl natolik výrazný, že ruská prozatímní vláda poté zrušila veškerá omezení na formování nových jednotek z českých a slovenských zajatců.

Průběh bitvy[editovat | editovat zdroj]

Ještě před bitvou byli v průběhu dělostřelecké přípravy těžce zraněni dva pozdější významní českoslovenští generálové Jan Syrový (přišel o oko) a Otakar Husák.

Československá střelecká brigáda o síle asi 3500 mužů (1. střelecký pluk „Mistra Jana Husa“, 2. střelecký pluk „Jiřího z Poděbrad“, 3. střelecký pluk „Jana Žižky z Trocnova“) dosáhla úspěchu na vedlejším směru v rámci Kerenského ofenzívy, když prorazila přes čtyři linie rakousko-uherské armády až do hloubky asi 5 km a získala velký počet zajatců a válečného materiálu. Proti Československé střelecké brigádě zde stály část 86. pěšího pluku a 6. pěšího pluku 32. uherské pěší divize a rakouské pěší pluky č. 35 (plzeňský) a č. 75 (jindřichohradecký) z 19. pěší divize o síle asi 5500 mužů, dobře vystrojených a výborně vyzbrojených. Oproti tomu Čs. střelecká brigáda měla velmi slabou výzbroj, nedostatek kulometů a zcela nedostatečná byla i výstroj. Ztráty Čs. střelecké brigády byly 185 padlých a zemřelých následkem zranění a asi 700 zraněných. Krvavý byl i polední boj o Mogilu, opevněné návrší držené maďarským plukem. Tam padla většina českých a slovenských legionářů.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

S bitvou jsou spojování hned tři budoucí českoslovenští prezidenti. Zatímco T. G. Masaryk bitvu sledoval z Petrohradu pomocí telegramů a válečných vývěsek, Ludvík Svoboda se jí účastnil v poli jako legionář, kde proti němu podle legendy stál na straně Rakouska-Uherska Klement Gottwald. Přítomnost Klementa Gottwalda však nelze podle dobových pramenů potvrdit; podle historika Aleše Knížka je jeho účast teoreticky možná,[1] podle historika Tomáše Jakla je vyloučená, protože Gottwald byl v době bitvy v nemocnici ve Vídni.[2]

U Zborova bojoval 1. střelecký pluk ještě pod názvem pluk „Svatého Václava“. Po zborovské bitvě, když profesor Masaryk československé legionáře navštívil, dovolil si jako předseda Československé národní rady tento pluk přejmenovat na pluk „Mistra Jana Husa“. Souhrnně byly výše uvedené pluky označeny ruským velením čestným názvem „pluky 18. června“ (na tento den přišlo dle ruského kalendáře zahájení Kerenského ofenzívy, den před zborovskou bitvou) a mohly si na své prapory a korouhve připevnit čestné svatojiřské stuhy. Vrchní velitel ruských vojsk generál Alexej Brusilov ocenil československé legionáře tím, že se před jejich velitelem T. G. Masarykem poklonil po mužicku, až po pás.[zdroj?]

Významní účastníci bitvy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KUPKA, Martin. Ministr obrany odhalil na Ukrajině památník padlým u Zborova. iDNES.cz [online]. 2012-07-03 [cit. 2014-07-27]. Dostupné online.  
  2. BAROCH, Pavel. Lži o českých legionářích: Gottwald bojoval u Zborova. Echo24.cz [online]. 2014-08-18 [cit. 2014-08-18]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GALANDAUER, Jan. 2. 7. 1917: Bitva u Zborova: Česká legenda. Praha : Havran, 2002. 153 s. ISBN 80-86515-16-8.  
  • LEIN, Richard. The Battle of Zborow and Its Reflection in History. Prague Papers on the History of International Relations. 2007, roč. 11, s. 213- 225. Dostupné online [PDF]. ISBN 978-80-7308-208-6. 
  • Preclík, Vratislav: Bitva u Zborova ovlivnila jednání T.G. Masaryka o naší republice, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 77, str.3-7, ročník XV.,červen 2007, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648
  • Preclík, Vratislav: Dobytí Kazaně a Masarykova cesta k demokratickému státu, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 88, str.35-42, ročník XVII., říjen-prosinec 2009, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648
  • Preclík Vratislav: Zborov a T.G. Masaryk, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 53, str.9-11, ročník XI.,červenec 2003, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648
  • Preclík Vratislav: T.G. Masaryk a "Kyjevské tažení" jeho legionářů, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 100, str.21-27, ročník XX.,říjen-prosinec 2012, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648
  • Preclík Vratislav: T.G. Masaryk - vznik Československa a jeho legionáři, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 104, str.4-11, ročník XXI., září-prosinec 2013, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648
  • SIDORIN, Vladimir Il'jič. Ruské armádní velitelství a Zborov. Praha : Svaz ruských válečných invalidů v ČSR, 1937. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]