Banka československých legií

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Banka československých legií
Budova banky československých legií v Praze Na Poříčí od Josefa Gočára, dnes ČSOB
Budova banky československých legií v Praze Na Poříčí od Josefa Gočára, dnes ČSOB
Datum založení 1919
Datum zániku 1955
Identifikátory
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Banka československých legií (též Legiobanka) byla banka působící na území Československa v letech 1919 až 1955.[1]

Je dodnes připomínána díky své budově v Praze, Na Poříčí 1046/24, navržené ve slohu rondokubismu Josefem Gočárem („styl Legiobanky“). Budova nazývaná běžně Legiobanka byla v letech 1991–1994 rekonstruována a v současné době je známa pod názvem Palác Archa.

Banka[editovat | editovat zdroj]

Banka československých legií vznikla na podzim roku 1919 v ruském Irkutsku rozhodnutím velení československých legií založit finanční a hospodářské centrum legií. Za předchůdce banky lze považovat starší Vojenskou spořitelnu, která také vznikla v Rusku. Za první republiky byla banka známa pak především jako Legiobanka. Tehdy patřila mezi střední vrstvu československých bank. Roku 1940 bylo nařízeno okupačními úřady změnit název na Českomoravská banka v Praze. Název nepřipomínající legionáře totiž Němcům vyhovoval lépe. Po roce 1943 měla pak být banka spojena s ústavem Kreditanstalt der Deutschen. Roku 1945, tedy již po válce, bylo rozhodnutí o spojení zrušeno. Zároveň byla banka přejmenována na ústav Legiobanka, akciová společnost. Již v říjnu 1945 byla ale banka znárodněna a o tři roky později v rámci slučování československých peněžních ústavů sloučena se Zemědělskou bankou a později se Živnostenskou bankou v Praze. Za přímého nástupce banky lze tak dnes považovat UniCredit Bank ČR (dříve Živnostenská banka).

Pensijní spolek[editovat | editovat zdroj]

V Praze existoval také Pensijní spolek zaměstnanců Legiobanky, podle vyhlášky ze dne 20. listopadu 1946 byl na seznamu třiceti soukromých pojišťoven, které byly vyjmuté z dekretu o jejich znárodnění.

Pobočky a zaměstnanci[editovat | editovat zdroj]

  • dozorčí rada – jejím členem byl před druhou světovou válkou také spisovatel Josef Kudela
  • Bratislava – v roce 1925 zde jako účetní úředník pracoval např. Ján Oliva
  • Brno – budova Legiobanky byla v Běhounské ulici, na konci druhé světové války se stala sídlem KV KSČ Brno
  • Liberec – v letech 1945–1947 zde jako úředník a později zástupce ředitele pracoval spisovatel Karel Fabián
  • Praha – budova Legiobanky byla vystavěna v letech 1921–23, je kulturní památkou, po rekonstrukci v letech 1991–94 nese areál název Palác Archa

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ČNB. Banka československých legií (Legiobanka) v Praze [online]. ČNB.cz, 2003 [cit. 2010-07-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]