Vjačeslav Platonovič Trojanov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vjačeslav Platonovič Trojanov
Vjačeslav Platonovič Trojanov
Vjačeslav Platonovič Trojanov
Narození18. října 1875
?
Ruské impériumRuské impérium Ruské impérium
Úmrtí1918 (ve věku 42–43 let)
Ruská sovětská federativní socialistická republika
Povolánívoják
OceněníŘád sv. Anny 4. třídy
Řád sv. Vladimíra 4. třídy
Řád sv. Vladimíra 3. třídy
Řád sv. Stanislava 3. třídy
Řád sv. Anny 3. třídy
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vjačeslav Platonovič Trojanov (18. říjen 1875 – jaro 1918) byl ruský generál, který se proslavil hlavně velením československým legiím u Zborova.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Vjačeslav (Václav) se narodil roku 1875 v Charkovské gubernii do šlechtické rodiny. Vystudoval reálku v Izjumi. Roku 1894 se stal členem 124. Voroněžského pěšího pluku carské armády. O dva roky později se stal žákem Čugujevského junkerského učiliště. Studium zde ukončil 29. března 1899 a byl přidělen k 34. pěšímu Sevskému pluku. V řadách tohoto pluku se účastnil války s Japonskem (tehdy v hodnosti poručíka) a nastoupil, už jako major, do první světové války. Projevil se jako statečný a schopný důstojník. Brzy byl povýšen na podplukovníka.

20. května 1915 se stal Trojanov, díky svým bohatým zkušenostem s průzkumem, velitelem České družiny. Brzy poté byl povýšen na plukovníka. Družina těsně před tím prodělala těžké boje a utrpěla vážné ztráty. Její nový velitel ji však dokázal vrátit bojeschopnost a získal si tím u Čechoslováků velkou oblibu.

Pod Trojanovovým velením se na konci roku 1915 Česká družina přetvořila na první střelecký pluk sv. Václava. Na jaře 1916 se zformoval druhý československý pluk Krále Jiřího z Poděbrad a vznikla tak Československá střelecká brigáda. Ta 1.2. července 1917 vyhrála slavnou bitvu u Zborova. Trojanov byl za toto vítězství povýšen na generálmajora a pověřen velením 1. finské střelecké divize.

Se svou divizí byl Trojanov vyslán na rumunskou frontu. Tam byla zastižena říjnovou revolucí a sám Trojanov padl při střetu s rudoarmějci.

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TATAROV, Boris. Plukovník Trojanov. Military revue. 2010, čís. 7, s. 8–10. 
  • PRECLÍK, Vratislav. T. G. Masaryk a jeho legionáři. ČAS : Časopis Masarykova demokratického hnutí. Leden-březen 2012, roč. XX, čís. 97, s. 4–8. ISSN 1210-1648. 
  • PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str. 17, str. 32 - 38, str. 69, 76 - 85,

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]