Voroněž

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o městě v Rusku. O řece v Rusku pojednává článek Voroněž (řeka).
Voroněž
Воронеж
Pomník Petra Velikého
Pomník Petra Velikého
Voroněž – znak
znak
Voroněž – vlajka
vlajka
Poloha
Zeměpisné souřadnice
Nadmořská výška 154 m n. m.
Časové pásmo UTC+3[1]
Stát Rusko Rusko
federální okruh Centrální federální okruh
oblast Flag of Voronezh Oblast Voroněžská oblast
Administrativní dělení 6 okresů
Voroněž na mapě
Voroněžská oblast na mapě Ruska
Voroněž
Red pog.png
Voroněž
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 596,51[2] km²
Počet obyvatel 1 023 957 (2015)
Hustota zalidnění 1700.91 obyv./km²
Etnické složení Ruská 96%. Ukrajinci 3%
Náboženské složení Ortodoxní 94%. Katolíci, Baptisté, Lutherans 6%
Správa
Status město
Starosta Gusev Alexander
Oficiální web http://www.voronezh-city.ru/
Telefonní předvolba (+7) 473
PSČ 394000-394095
Označení vozidel 36, 136

Voroněž (rusky Воро́неж (mužský rod) s výslovností zvuk [vɐˈronʲɪʂ] IPA) je město na jihozápadě evropské části Ruska. Leží nedaleko hranic s Ukrajinou 530 km jižně od Moskvy na pravém břehu řeky Voroněž, těsně před jejím ústím do Donu. Město má přibližně 1 023 957 obyvatel (odhad 2015) a je správním střediskem Voroněžské oblasti.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o Voroněži, dochovaná v Ipaťjevském letopise, se vztahuje již k roku 1177. Pevnost na ochranu proti útočícím krymským a nogajským Tatarům tu byla založena ale až za cara Fjodora I. koncem roku 1585. V 17. století už byla Voroněž profitujícím obchodním městem. Roku 1648 zde proběhlo protifeudální povstání. Car Petr Veliký ve Voroněži roku 1696 nechal vybudovat loděnice, v nichž postavil slavnou Azovskou flotilu. Petr zde často pobýval a během jeho vlády se stala Voroněž nejvýznamnějším městem na jihu Ruska; třebaže Voroněž musela přepustit pozici nově budovanému Petrohradu, byla roku 1711 ustavena sídlem Azovské gubernie, v roce 1725 přejmenované na voroněžskou. 10. srpna 1773 město postihl velký požár, po němž bylo výrazně přebudováno. V 19. století se rozvíjel průmysl, v této oblasti ale hlavně potravinářský. Voroněž byla totiž centrem úrodné černozemě; byly vybudovány mlýny a závody zpracovávající potraviny. V 70. letech předminulého století bylo město propojeno železnicí s Moskvou a Rostovem na Donu. Roku 1934 byla ustavena nynější Voroněžská oblast. Za druhé světové války byly po 212 dnů od června 1942 do ledna 1943 o město a okolí sváděny těžké boje.

Současná Voroněž[editovat | editovat zdroj]

Voroněž

Dnes je město hlavním ekonomickým i administrativním centrem celé „černozemě“; nachází se tu 7 divadel, 12 kin a 38 institucí vyššího vzdělávání; sídlí tu i Voroněžská státní univerzita. Na ni často prodělávají jazykovou přípravu i zahraniční studenti z mnoha zemí.

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Voroněž je jedním z největších hospodářských center v Rusku, vyrábí se zde raketové motory pro kosmický průmysl, letadla Iljušin, Antonov An-148 nebo Suchoj Superjet 100, byl zde vyráběn i nadzvukový Tupolev Tu-144, obdoba západoevropského Concorde. Nachází se zde mnoho velkých a středně velkých podniků. Je zde i přibližně 40 vědeckých institucí vyššího vzdělávání. Proto se Voroněž někdy nazývá Město studentů.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Známí rodáci[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21, [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. База данных показателей муниципальных образований.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]