Ťumeň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ťumeň
Тюмень

Pohled na centrum města
Ťumeň – znak
znak
Ťumeň – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 102 m n. m.
Časové pásmo UTC+5[1]
Stát Rusko Rusko
federální okruh Uralský federální okruh
oblast Coat of arms of Tyumen Oblast.png Ťumeňská oblast
Administrativní dělení 4 administrativní okruhy: Centrální, Leninský, Kalininský, Východní
Ťumeň na mapě
Ťumeňská oblast na mapě Ruska
Ťumeň
Red pog.svg
Ťumeň
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 698,48 km²
Počet obyvatel 720 575 (2016)
Hustota zalidnění 1031,63 obyv./km²
Etnické složení Rusové 80 %, Tataři 6,1 %, Ukrajinci 1,7 %, Azerové 1,1 %
Náboženské složení pravoslaví, islám, katolicismus, judaismus
Správa
Starosta Alexndr Moor
Vznik 1586
Oficiální web www.tyumen-city.ru
Telefonní předvolba (+7)3452
PSČ 6250xx
Označení vozidel 72
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ťumeň (rusky Тюмень) je město v Rusku, hlavní město Ťumeňské oblasti, nejstarší ruské město na Sibiři.[2] Leží na řece Tura, 2144 km východně od Moskvy. Jeho rozvoj je spojen jednak s těžbou ropy a plynu v oblasti, jednak se jedná o důležitý železniční uzel Transsibiřské magistrály. Ťumeň je významným centrem zimních sportů, především biatlonu.

Název[editovat | editovat zdroj]

Svůj název získala Ťumeň v souvislosti s tím, že v oblasti středního toku řeky Tobol a mezi řekami Tura a Tavda existoval v 14. až 16. století státní útvar, který tehdejší ruští kronikáři nazývali Ťumeňský chanát (později anektován Sibiřským chanátem).

Samotné slovo Ťumeň pochází pravděpodobně z turkického slova tumen, které označuje jednak dolní tok řeky, jednak vojsko čítající 10 000 mužů. Jednalo se o termín běžně užívaný ve vojsku Zlaté hordy, mohl tak snadno proniknout do ruštiny.[3][4]

Symbolika[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o znaku Ťumeně pochází z roku 1635, byl na něm zobrazený bobr a liška. Současný znak pochází z roku 1785, nepoužíval se pouze v sovětském období.

Znak Ťumeně je tvořen modrým štítem, kde na stříbrných vlnách pluje zlatá loď. Štít ověnčený hradební korunou drží bobr a lišák se stříbrnými zuby a očima, kteří stojí na zlatých vojenských trofejích. Na modré stužce dole stojí heslo: „От сего града начинается“, tedy „Od tohoto města se začíná“. Je tím míněno, že od tohoto města se začíná říční plavba na Sibiři.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší pozůstatky lidského osídlení na území současné Ťumeně pochází z období neolitu a mladší doby železné. V 13. - 16. století se nedaleko současné Ťumeně nacházelo hlavní město Ťumenského chanátu Čingi-Tura.

Výstavba ruské Ťumeňské pevnosti začala 29. června 1586 na příkaz cara Fjodora I. Ivanoviče poblíž Čingy-Tura. Pro stavbu pevnosti byl vybrán výběžek, chráněný ze západu řekou Ťumenkou a strží, z východu Turou.

Ťumeň byla postavena na staré obchodní cestě ze střední Asie do Povolží, na místě, o které po staletí bojovali kočovníci jižní Sibiře. Velkou výhodou byly splavné řeky, po kterých se dalo doplout velmi daleko. První osadníci sem přicházeli z měst jako Perm, Solvyčegodsk či Velikij Usťug. Čelné místo mezi obyvateli Ťumeně zaujímali bojaři, střelci a kozáci. Roku 1605 zde byla zřízena jedna z prvních poštovních stanic na Sibiři. V roce 1618 byl založen Klášter svaté Trojice.

V prvních letech město trpělo nájezdy Tatarů a Kalmiků. 1640-1642 za vlády vévody Grigorije Barjatinského byla centrální část města opevněna a okolní osady obehnány hradbami. Postupem času však ohrožení sláblo a začala se rozvíjet řemesla, jako například kovářství, zvonařství, mýdlařství a koželužství.

Roku 1695 vypuknul ve městě požár, který zachvátil celé dřevěné město. Po tomto požáru se začalo s výstavbou kamenných budov.

V 19. století přichází současně s úpadem Tobolsku rozkvět města, za kterým stálo především vedení trasy Transsibiřské magistrály přes město (1885). Tahounem výroby byl v 19. století kožedělný průmysl - v 2. polovině 19. století fungovalo ve městě až 70 závodů na zpracování kůže. Ťumeň byla také důležitým obchodním centrem a fungovalo zde 10 škol.

Nová bytová zástavba

V období občanské války se o město sváděly boje. 20. června 1918 obsadili Ťumeň bělogvardějci, 8. srpna 1919 vstoupily do města oddíly 51. divize Vasilije Bljuchera.

Velký rozvoj průmyslu ve městě nastal v souvislosti s evakuací evropské části Ruska po napadení SSSR Německem roku 1941. Kromě průmyslových podniků sem bylo přesunuto i balzamované tělo Lenina, které bylo dočasně uloženo v prostorách místní zemědělské univerzity. Roku 1944 byla zřízena Ťumeňská oblast, jejímž centrem se stala Ťumeň.

K největšímu rozvoji města v historii však došlo až v 60. letech, kdy se v okolí města začala využívat veliká ložiska ropy a zemního plynu. Expandující těžařský průmysl si vyžádal velké množství lidí zajišťujících dobývání a dopravu těchto surovin. V letech 1979-2016 se tak počet obyvatel Ťumeně zdvojnásobil.

Klima[editovat | editovat zdroj]

Zdejší klima má blízko k silně kontinentálnímu. Srážek není mnoho, průměrně 480 mm za rok, a to převážně v létě. Charakteristické jsou velmi náhlé změny počasí. Nejnižší teplota -49,2 °C byla zaznamenána roku 1958.

Ťumeň – podnebí
Měsíc leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec
Nejvyšší teplota [°C] 5,6 7,3 17,1 30,7 34,9 36,2 37,5 37,4 31,2 24,1 12,8 6,7
Průměrné maximum [°C] -10,7 -8,1 0,1 9,4 17,7 23,3 24,5 21,2 14,7 7,3 -3,5 -9,1
Průměrná teplota [°C] -15 -13,3 -5,3 3,7 11,3 17,1 18,8 15,8 9,6 3,1 -7 -13
Průměrné minimum [°C] -19,2 -18,1 -10,4 -1,3 5,4 11,3 13,6 11,1 5,4 0,4 -10,4 -16,9
Nejnižší teplota [°C] -46,2 -43,7 -38,4 -29,5 -10,2 -1,9 0,7 -2,7 -8,6 -26,7 -41 -49,2
Srážky [mm] 25 15 17 23 45 55 89 60 57 38 34 27
Maximální srážky [mm] 84 40 54 80 132 154 191 160 175 97 71 52
Deštivé dny 0,1 0 1 6 14 17 17 19 17 9 1 0,1
Sníh [mm] 32 40 37 8 0 0 0 0 0 1 9 22
Zdroj: http://www.pogodaiklimat.ru/climate/28367.htm 07. 12. 2016

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

K 1. lednu 2016 byla Ťumeň 18. největším městem Ruska, 4. největším městem Sibiře a 3. největším městem Uralského federálního okruhu.

Podle posledního sčítání lidu roku 2010 jsou nejpočetněji zastoupenými národnostmi Rusové (84,4 %), Tataři (6,1 %), Ukrajinci (1,7 %), Azerové (1,1 %), Arméni (0,9 %), Němci (0,6 %), Kazaši (0,5 %), Čuvaši (0,5 %), Bělorusové (0,4 %) a Tádžikové (0,4 %).

Nejrozšířenějším náboženstvím je pravoslaví, ve městě jsou ale v provozu i 4 mešity, katolický kostel a synagoga.

Vývoj počtu obyvatel
1856 1897 1913 1923 1926 1931 1939 1956 1959 1962 1967 1970
11 200 29 500 39 200 42 400 50 300 58 000 79 200 125 000 150 195 174 000 240 000 268 526
1973 1975 1976 1979 1982 1985 1986 1987 1989 1990 1991 1992
299 000 330 000 330 000 358 992 387 000 430 000 432 000 456 000 476 869 486 000 494 000 496 000
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004
493 000 491 000 492 000 495 000 499 000 500 000 503 800 503 400 500 200 510 719 510 700 510 300
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
538 300 542 500 549 900 560 000 570 349 581 907 581 800 609 650 634 171 679 861 697 037 720 575

Turistické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Most zamilovaných
  • Most zamilovaných – zavěšený most pro pěší přes řeku Turu v centru města. Vystavěn byl roku 1987 na místě staršího dřevěného mostu. Původně se jmenoval prostě Pěší, roku 2003 se však na mostě pořádala soutěž o nejneobyčejnější polibek, načež bylo starostovi města navrženo dát mostu současný název. S novým jménem se stal most rychle místním symbolem lásky, na který zamilovaní věší zámky lásky, ťumenští svatebčané se sem chodí fotografovat, zamilovaní si zde sjednávají schůzky, v den sv. Valentýna je na most zavěšováno veliké srdce. Je zde také dostupný Wi-Fi signál.
    Květinový bulvár
  • Nábřeží Tury a Ťumeňky – 4 km dlouhé čtyřúrovňové nábřeží s parkovou úpravou, zahrnující lavičky, besídky, sochy, fontány, kavárny, stezku pro cyklisty a bruslaře aj.[5]
  • Znamenský chrám
    Květinový bulvár – pěší zóna mezi ulicemi Lenina a Prvomájovou v centru města. Byl otevřen roku 2004 u výročí 60 let Ťumeňské oblasti a nahradil starý park kultury a oddechu se stadionem. Nachází se zde cirk, množství restaurací, sportovní komplex, různé zábavné atrakce a obchodní centra.
  • Termální prameny – přímo v Ťumeni i v nejbližším okolí se nachází řada termálních pramenů a lázní, které nabízejí horké koupele ve venkovních bazénech. Zdejší léčivé vody jsou blahodárné zejména pro podporu látkové výměny, používají se také k výrobě kosmetiky.
  • Klášter svaté Trojice – pravoslavný mužský klášter založený roku 1616, jeden z nejstarších na Sibiři. Mezi nejvýznamnější stavby areálu patří Chrám svaté Trojice a Chrám svatého Petra a Pavla ve stylu ukrajinského baroka.
  • Znamenský chrám – pravoslavný katedrální chrám ve stylu sibiřského baroka, vystavěný v letech 1768-1786.
  • Spasský chrám – jeden z nejvýraznějších chrámů ve městě, kombinující v sobě prvky sibiřského baroka konce 18. století a staroruský styl počátku 20. století. Vystavěn byl v letech 1796-1819.
  • Muzeum geologie, ropy a plynu – muzeum zaměřené na těžbu ropy a plynu v Ťumeňské oblasti.
  • Parčík sibiřských koček – pomník události z konce války. V období blokády Leningradu snědli zoufalí obyvatelé prakticky všechny kočky ve městě. To s sebou neslo nepříjemné důsledky v podobě přemnožení krys. Proto poslali ťumenští na pomoc zbídačenému městu vagón 238 koček, které zamířily především do Ermitáže, chránit před hlodavci obrazy. V parčíku se nachází tři kamenné objekty, na kterých si hraje celkem 12 pozlacených litinových koček.[6]
  • Pomník V. I. Lenina – monumentální pomník z roku 1979 na Centrálním náměstí.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Železniční uzel v Ťumeni

Ťumeň je důležitým železničním uzlem na Transsibiřské magistrále, ze které zde vybíhají tratě na Novyj Urengoj a Nižněvartovsk.

Kříží se zde federální dálnice R351 Jekatěrinburg — Ťumeň, pokračující dále na východ jako R402 do Omsku, s dálnicí R404 vedoucí na sever do Chanty-Mansijsku.

Leteckou dopravu zajišťuje mezinárodní letiště Roščino (IATA: TJM), kterým roku 2015 prošlo přibližně 1,4 mil. pasažérů.

Veřejnou dopravu ve městě zajišťují autobusy a maršrutky ve vlastnictví města i soukromníků, jezdící na 87 městských a 47 příměstských linkách. V letech 1970-2009 ve městě fungovala též trolejbusová doprava.

Kultura a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Vysoké školy

  • Ťumeňská státní univerzita
  • Ťumeňská státní zdravotnická univerzita
  • Ťumeňská státní průmyslová univerzita
  • Státní zemědělská univerzita Severního Zauralska
  • Ťumeňské vyšší vojensko-inženýrské posádkové učiliště
  • Ťumeňský institut Ministerstva vnitra RF
  • Ťumeňský státní institut kultury
  • pobočka Uralské státní dopravní univerzity

Divadla

  • Ťumeňské dramatické divadlo
  • Ťumeňské loutkové divadlo
  • Divadlo mládeže
  • Divadlo Evropa
  • Divadlo Preobraženije
  • Divadlo Mimikra
  • Cirkus Ikarus
  • Experimentální shakespearovské divadlo EST
  • Ťumeňská filharmonie

Sport[editovat | editovat zdroj]

Ťumeň je významným střediskem zimních sportů, zejména díky modernímu lyžařskému areálu Perla Sibiře (rusky Жемчужина Сибири), nabízejícímu 50 km běžkařských tras a tribuny pro až 8 tisíc diváků. Roku 2016 zde proběhlo mistrovství Evropy v biatlonu, v roce 2017 se zde bude konat světový pohár, roku 2021 je plánováno mistrovství světa.

Kromě toho se v Ťumeni daří fotbalu (FK Ťumeň, stadion Geolog) a funguje zde 7 škol pro přípravu olympijských kádrů.

Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Тюмень na ruské Wikipedii, Мост влюблённых (Тюмень) na ruské Wikipedii a Цветной бульвар (Тюмень) na ruské Wikipedii.

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21, [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. Tyumen | Russia. Encyclopedia Britannica. . Dostupné online [cit. 2016-12-06].  
  3. HTTP://WWW.CURAL.RU/. История города - Тюмень: портал. www.tyumen-city.ru [online].  [cit. 2016-12-06]. Dostupné online.  
  4. Тюменское ханство. www.booksite.ru [online].  [cit. 2016-12-06]. Dostupné online.  
  5. Набережная Туры в Тюмени - самая необходимая и подробная информация о достопримечательности: фото места, описание, контакты – адрес, телефон, официальный сайт. www.rutraveller.ru [online].  [cit. 2016-12-08]. Dostupné online.  
  6. Сквер сибирских кошек: описание, история, экскурсии, точный адрес. Тонкости туризма [online].  [cit. 2016-12-08]. Dostupné online.  (ru-RU) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]