Chabarovský kraj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Chabarovský kraj
Хабаровский край
Krajina mezi Vaninem a Lidogou
Chabarovský kraj – znak
znak
Chabarovský kraj – vlajka
vlajka
Geografie
Chabarovský kraj na mapě Ruska
Chabarovský kraj na mapě Ruska
Hlavní město Chabarovsk
Souřadnice
Rozloha 787 600[1] km²
Časové pásmo UTC+10[2]
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 1 343 869[3] (X/2010)
Hustota zalidnění 1,71 obyv./km²
Jazyk ruština
Národnostní složení Rusové 91,8 %, Ukrajinci 2,1 %, Nanajci 0,8 %, Tataři a další[4]
Náboženství Pravoslavné křesťanství, tradiční animistická náboženství
Správa regionu
Nadřazený celek Ruská federace
Druh celku kraj
Podřízené celky 17 rajónů, 2 městské okruhy
Vznik 1938
gubernátor Vjačeslav Ivanovič Šport
Sídlo Chabarovsk
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba
Označení vozidel 27
Oficiální web www.khabkrai.ru
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chabarovský kraj (rusky Хаба́ровский край) je federální subjekt Ruské federace, jenž se rozkládá především podél pobřeží Ochotského moře a nejsevernější části Japonského moře. Kraj je součástí Dálněvýchodního federálního okruhu.

Chabarovský kraj vznikl 18. října 1938 rozdělením Dálněvýchodního kraje. Hlavní městem je Chabarovsk, který je druhým největším městem ruského dálného východu po Vladivostoku. V kraji žilo k roku 2010 1 343 869 obyvatel.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Kraj sousedí na severu s Magadanskou oblastí, na západě s Republikou Sacha a Amurskou oblastí, na jihu s s Židovskou autonomní oblastí, Čínou a Přímořským krajem. Na východě od něj, za Tatarským průlivem, leží ostrov Sachalin. Ke kraji patří i některé ostrovy, z nichž největší jsou Šantarské ostrovy.

Na jihu Chabarovského kraje se nachází pohoří Sichote Aliň, které vybíhá z Přímořského kraje. Severně od něj se rozkládá rozsáhlá Dolnoamurská nížina. Leží v ní množství jezer, většinou propojených průtoky s Amurem. Sever kraje je hornatý a je zde v pohoří Suntar Chajata i jeho nejvyšší hora Berill (2933 m).

Kraj se nachází ve Vladivostocké časové zóně UTC+11, která je oproti moskevskému času předsunuta o 7 hodin. Místní střední sluneční čas se oproti úřednímu času předbíhá zhruba o 2 hodiny.

Sídla[editovat | editovat zdroj]

Tabulka níže uvádí největší sídla v Chabarovském kraji podle sčítání v r. 2010[5] a vzestup nebo pokles v porovnání s předchozím sčítáním.

Sídlo počet obyvatel
Chabarovsk 577 668
Komsomolsk na Amuru 263 906
Amursk 42 977
Sovětskaja Gavaň 27 712
Nikolajevsk na Amuru 22 772

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Průmysl loďařský, hutnictví železných kovů, těžba uhlí a barevných kovů, průmysl chemický a biochemický, rybný. Hlavními průmyslovými centry jsou velká města.

Pěstují se především obilniny (oves, ječmen, pšenice), dále sója a brambory.

Dopravní tepnou je Transsibiřská magistrála na jihu a Bajkalsko-amurská magistrála v centrální části kraje. Významná je námořní doprava (přístavy Vanino, Nikolejevsk na Amuru a Amursk) a říční doprava po Amuru. V Chabarovsku je celostátně významné letiště a ve velkých městech jsou letiště místního významu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Административно-территориальное деление по субъектам Российской Федерации на 1 января 2010 года (xls). [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2010-07-14 [cit. 2012-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-18. (rusky) 
  2. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  3. Городскoe и сeльcкoe населениe пo субъектам Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-03-18]. (xls) Dostupné online. (rusky) 
  4. Национальный состав населения пo субъектам Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-05-19]. (xls) Dostupné online. (rusky) 
  5. Численность населения районов и городских населённых пунктов субъектов Российской Федерации [online]. Moskva: Федеральная служба государственной статистики, 2011 [cit. 2012-05-14]. (xls) Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]