Mordvinsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Mordvinsko
Saransk from Ferris wheel.JPG
Vlajka
Vlajka
Znak
Znak
Geografie
Mordovia in Russia.svg
Hlavní město Saransk
Souřadnice
Rozloha 26 200 km²
Časové pásmo UTC+3[1]
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 888 766
Hustota zalidnění 33,9 obyv./km²
Jazyk Ruština
Národnostní složení Rusové, Mordvinci, Tataři
Správa regionu
Nadřazený celek RuskoRusko Rusko
Druh celku republika Ruské federace
hlava Vladimir Volkov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mordvinsko je jedna z republik Ruské federace. Leží na východě evropské části země na řekách Suře a Mokši. Má rozlohu 26 200 km² a podle posledního sčítání lidu zde žije 888 766 obyvatel. Nejvíce zastoupenou etnickou skupinou jsou Rusové tvořící 60,8 % populace (540 717 obyvatel), zatímco Mordvinci tvoří pouze 31,9 % (283 861). Třetí významnou skupinou jsou Tataři (46 261, 5,2 %). Ostatní etnické skupiny mají již jen nepatrné zastoupení. Hlavním městem je Saransk.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Mordovia03.png

Republika se nachází ve východní části Východoevropské roviny, přibližně v půli cesty mezi Moskvou a Volhou, a geograficky lze její území rozdělit na dvě části: západní část se nachází na Oksko-donské rovině, střední a východní části na Povolžské vrchovině. Nejvyšší bod republiky má 324 m.

Na severu hraničí s Nižněnovgorodskou oblastí, na severovýchodě s Čuvašskem, na východě s Uljanovskou oblastí, na jihu s Penzenskou oblastí a na západě s Rjazaňskou oblastí. Mordvinská republika je ruskou republikou, která se nachází nejblíže k Moskvě: vzdálenost po silnici z Moskvy od Moskevského dálničního okruhu k západní hranici Mordvinské republiky je 398 km a vzdušnou čarou 330 km. Nicméně administrativně Mordvinsko nepatří k Centrálnímu federálnímu okruhu, ale k Povolžskému federálnímu okruhu.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Podnebí je kontinentální. Průměrná teplota v lednu je −10 °C a v červenci + 20 °C. Kvůli nedostatku reliéfních překážek je území Mordvinska otevřené pro severní i jižní vzdušné masy, proto se může průměrná teplota pohybovat v lednu od –1 °C do – 18 °C, a v červenci od + 16 °C do +26 °C. Průměrný roční úhrn srážek činí 350-700 mm.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Hydrologicky se území Mordvinska dělí na dvě části: západní (53 % území republiky) patří k povodí řeky Mokši, východní (47 % území republiky) patří k povodí řeky Sury. Celkový počet řek, který protéká územím republiky (spolu s velmi malými řekami) je 1525. Pouze 10 řek je delší než 100 km: je to Sura a její přítoky Alatyr, Insar, Pjana, a také Mokša se svými přítoky Siviní, Issou, Vadem, Parcou (přítok Vadu) a Vyšou (přítok Cny).

V Mordvinsku je několik tisíc jezer, rybníků a nádrží. Celková vodní plocha je 21 000 ha, bažiny tvoří 14 500 ha území. Většina jezer se nachází v údolí řek a má erozivní původ (mrtvá ramena). Největší z nich je Vjačkiševo (u Těmnikova) a Inerka. Krasových jezer není mnoho, největší z nich jsou Pijavskoje a Endovišče.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Etnická mapa Mordvinska

Počet obyvatel republiky dle údajů Rosstatu (ruský statistický úřad) je 807 453 (2016). Hustota zalidnění 30,90 obyv./km² (2016), 61,85% obyvatel žije ve městech (2016).

Národ Rok 2010
Rusové 443 737 (53,4%)
Mordvinci (mokša + erzja) 333 112 (40,0%)
Tataři 43 392 (5,2%)

Oblasti, ve kterých žije mordvinské etnikum, jsou rozděleny geograficky následujícím způsobem: mokšané žijí v západní a střední části republiky, erzjané ve východní. Přibližně kolem 3-4 % obyvatel republiky tvoří vězni, kteří si odpykávají v republice svůj trest, ale pocházejí z jiných regionů evropské a dokonce i asijské části Ruska a také mimo Ruskou federaci. Mordvinsko je na prvním místě v RF v počtu pracovně nápravných zařízení, je jich zde více než 30. Pro srovnání, v Petrohradu, ve kterém žije 5,2 milionů obyvatel, jsou 4 vyšetřovací vazby a 6 nápravně pracovních zařízení. V sousední Leningradské oblasti s 1,8 miliony obyvatel jsou 2 vyšetřovací vazby a 4 trestanecké kolonie.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší muzeum Mordvinska bylo otevřeno v Těmnikově za podpory šlechticů (mezi mecenáši byli potomci admirála Ušakova, prarodiče spisovatele Kuprina, potomci metalurgů Děmidů a jiní). V muzeu bylo více než 3000 exponátů. V roce 1956 bylo muzeum uzavřeno (přibližně v tomto období bylo zbouráno vše, kromě těmnikovského kostela), exponáty byly předány do Regionálního muzea republiky.

Současná největší muzea: Mordvinské republikové regionální muzeum s 9 objekty v různých oblastech republiky, Mordvinské republikové muzeum výtvarných umění S. D. Erzji se 3 budovami, Regionální muzeum admirála F. F. Ušakova v Těmnikově, Muzeum válečného hrdinství s budovou muzea A. I. Poležajeva. Kromě státních je v republice více než 100 menších dobrovolnických muzeí, včetně těch, která vznikla při vzdělávacích institucích a některých podnicích.

Největší knihovnou v republice je Národní knihovna Puškina. Součástí Federální státní rozpočtové vzdělávací instituce vyššího odborného vzdělání je Mordvinská státní univerzita N. P. Ogarjova s největší vědeckou knihovnou M. M. Bachtina. M. M. Bachtin byl ruský filosof a myslitel, teoretik evropské kultury a umění. Žil a pracoval v Saransku.

Na počátku 20. století se stal známým sochařem Stěpan Dmitrijevič Erzja, který svůj pseudonym vytvořil od názvu mordvinské národnosti erzja. Význam jeho práce se v republice propaguje, protože ve svých pracích se mimo jiné věnoval mordvinské kultuře.

Významným se v Mordvinsku stal Leonid Ivanovič Voinov. Jsou po něm pojmenovány ulice a hudební školy v Saransku a Těmnikově, orchestr ruských lidových nástrojů. V Rusku je velmi známé Státní loutkové divadlo Mordvinské republiky. Hlavním repertoárem divadla jsou lidové pohádky.

Lidová erzjanská a mokšanská kultura je představena několika umělci, kteří vystupují s moderními písněmi v mokšanském a erzjanském jazyce a také několika moderními hudebními kolektivy. Mezi nimi vyniká skupina Torama založená roku 1990 Vladimirem Romaškinem. Interpreti mokšanských a erzjanských písní představují svůj repertoár v republice a také na kulturních událostech věnovaných ugrofinské kultuře v Rusku a v zahraničí.

Centrum ugrofinského světa[editovat | editovat zdroj]

Mordvinská republika je jedním z uznávaných center ugrofinského světa. Od července roku 2002 se v Saransku nachází hlavní kancelář Asociace ugrofinských národů v Rusku. V roce 2006 bylo v Mordvinské republice vytvořeno Centrum kultur ugrofinských národů v Povolží. Patří pod něj Meziregionální vědecké centrum ugrofinských studií Mordvinské státní univerzity N. P. Ogarjova, ve které funguje oddělení kultury při Ústavu národní kultury Mordvinské státní univerzity N. P. Ogarjova. V Saransku se publikuje vědecký časopis Ugrofinský svět a Ugrofinské noviny, které se tisknou jak v Rusku tak v zahraničí.

V červenci roku 2007 se v Saransku konal mezinárodní Festival Šumbrat, Fino-Ugrija!, kterého se zúčastnilo kolem 3000 představitelů ugrofinských národů z celého Ruska a zahraničí. V roce 2009 v republice proběhl IV. kongres ugrofinských národů v Ruské federaci.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Мордовия na ruské Wikipedii.

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21, [cit. 2014-11-05]. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]