Krasnodar
| Krasnodar Краснодар | |
|---|---|
 Šuchovova věž | |
.png) znak _(2006).png) vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°2′ s. š., 38°59′ v. d. |
| Nadmořská výška | 25 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+3[1] |
| Stát |  Rusko |
| Federální okruh | Jižní |
| Kraj | Krasnodarský |
.svg) Krasnodarský kraj na mapě Ruska | |
  Krasnodar Město na mapě Krasnodarského kraje | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 339,3 km² |
| Počet obyvatel | 948 827 (2021)[2] |
| Hustota zalidnění | 2 796,3 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Evgeniy Pervyshov (2016–2021) |
| Vznik | 1793 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | (+7)861 |
| PSČ | 350000–350921 |
| Označení vozidel | 23, 93 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krasnodar (rusky Краснодар; ukrajinsky Краснодар) je město v Ruské federaci; leží na jihu její evropské části mezi Rostovem na Donu a pobřežím Černého moře. Městem protéká řeka Kubáň; stejný název má i širší historický region. Je administrativním centrem stejnojmenného kraje. Žije zde přibližně 949 tisíc[2] obyvatel.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kozáky založeno v roce 1793 jako vojenský tábor „Nova Sič“, který vedl atamana Kucharenko a později přejmenována na pevnost Černomořských kozáků. Černomořští kozáci přesídlili na Kubáň po připojení západního Kavkazu k carskému Rusku. Krasnodar byl přejmenován roku 1794 na název Jekatěrinodar (rusky Екатеринодар) – jako „dar Kateřiny Veliké“ černomořským Kozákům na Kubáni. Od roku 1860 byl střediskem Kubáňské oblasti. Status města získalo v roce 1867. Po Říjnové bolševické revoluci byl střediskem procarských sil, právě o toto město probíhaly těžké boje. Město se stalo hlavním městem pro nový stát nazvaný Kubáňská lidová republika (1917–1920), která se v rámci federativního uspořádání přičlenila k nově vzniklé Ukrajině. Ještě v březnu 1920 tu drželi moc bělogvardějci, po jejich pádu a ustavení sovětské moci bylo přejmenováno na Krasnodar (česky „rudý dar“).
Až v 2. polovině 20. století začal růst města do dnešní podoby.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Obyvatelstvo činilo podle sčítání lidu v roce 1897 – 1 472 548 obyvatel v celé Kubáni, z toho byli majoritní Ukrajinci 915 450 a minoritní Rusové 498 102. Mezi menšiny se dále k Rusům řadily už jen menší uskupení, jako Arméni (21 023) a Němci (7255), Řeci (5747) ale i například Poláci (2611) a Židé (2000). Zajímavostí je, že zde žilo 212 lidí hlásící se k české a slovenské národnosti.[3][4] Ve městě samotném převládala ruská národnost (52 %), oproti tomu k ukrajinské se hlásilo 40 %, město dle sčítání v roce 1897 měl 65 606 obyvatel.
Krasnodar je jedním z mála ruských měst, jejichž obyvatelstvo se zvýšilo od rozpadu SSSR, zatímco celkově městské obyvatelstvo Ruska během postsovětského období klesalo. Krasnodarská aglomerace je jednou z mála miliontých v Rusku s nemilionářským městem. Jeho počet se odhaduje na 1,05 až (včetně příměstské oblasti) 1,34 milionu lidí. Charakteristickým rysem aglomerace je výhradně venkovský charakter příměstské oblasti, protože kolem Krasnodaru ve vzdálenosti 70–80 km nejsou žádná další města.
Slavní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Alexandr Tamanjan (1878–1936), arménský neoklasicistní architekt
- Gennadij Padalka (* 1958), sovětský vojenský letec, kosmonaut
- Anna Netrebko (* 1971), ruská operní pěvkyně, sopranistka
- Sergej Tivjakov (* 1973), rusko-nizozemský šachový velmistr
- Taťjana Černovová (* 1988), bývalý ruská atletka, sedmibojařka
- Alexandra Panovová (* 1989), ruská profesionální tenistka
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2022-09-27]
- ↑ https://cyberleninka.ru/article/n/de-fakto-gosudarstva-postsovetskogo-prostranstva-vybory-i-demokratizatsiya
- ↑ http://www.demoscope.ru/weekly/ssp/rus_nac_26.php?reg=862
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krasnodar na Wikimedia Commons
