Burgas
| Burgas Бургас | |
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
|---|---|
| Souřadnice | 42°30′ s. š., 27°28′ v. d. |
| Nadmořská výška | 30 m n. m. |
| Stát |
 Bulharsko |
| Oblast | Burgaská oblast |
| Obština | Burgaská obština |
  Burgas | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 202 766 ([1]2016) |
| Správa | |
| Starosta | Dimitar Nikolov |
| Oficiální web |
www |
| Telefonní předvolba | 056 |
| PSČ | 8000 |
| Označení vozidel | А |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Burgas (bulharsky Бургас) je město ve východním Bulharsku, na břehu Černého moře. Žije zde 202 766 obyvatel[1] a jedná se tedy o čtvrté největší město v zemi. Burgas je nejdůležitější ekonomické, dopravní, administrativní a kulturní centrum v jihovýchodním Bulharsku, zároveň je správním střediskem stejnojmenné obce a okresu, stejně jako sídlem regionálních a národních institucí. Ve městě se nachází největší chemická a ropná rafinérie v jihovýchodní Evropě, která je největším zaměstnavatelem v Bulharsku. K dispozici je druhé největší mezinárodní letiště v Bulharsku, největší přístav a jediný přístav pro tankery v zemi. V Burgasu sídlí černomořská rybářská flotila, bulharské vojenské námořnictvo a pobřežní stráž.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší osídlení na území dnešního Burgasu je z období pozdního neolitu a chalkolitu – cca 6000–4000 let př. n. l. – v jižní části města. Jednalo se o zemědělskou a rybářskou vesnici. Byla dokumentována též produkce mořské soli. Jednalo se o předindoevropské kmeny.
Ze 7. stol. př. n. l. pochází opevněný thrácký přistav s tržištěm v jižní části města, později známý jako Poros/Foros, který fungoval do konce antiky. Na vrcholku kopce Šiloto (tj. Šídlo – 208 m) je ze stejného období zdokumentovaná thrácká pevnost, která střežila nedaleký mědění důl a zanikla asi ve 2. stol. př. n. l. V oblasti dnešního centra města vznikla další pevnost s přístavem – Pirgos. Slovo je řeckého původu a znamená věž či maják, který se ve městě také nacházel. Na severu města, v místě kde vyvěrá léčivé bahno, se kolem chrámu nymf a lázní, které fungují dodnes, vytvořilo městečko Thermopolis, latinsky Aquae Calidae (tj. Teplé Vody).
V římské době (1.– 4. stol.) v Pirgosu sídlila vojenská posádka, byl zde významný přístav a též fungovala loděnice. Region těžce utrpěl za gótských a hunských nájezdů v druhé polovině 4. a v 5. století. Východořímský (byzantský) císař Justinián I (527–565) opevnil též Thermopolis. V období let 705–969 cela oblast několik krát přecházela mezi Byzanci a 1. Bulharskou říší (681–1014), než jí císař Jan I Tsimiskes (963–976) roku 969 trvalé navrátil Byzanci.
V období 2. Bulharské říše (1185–1396) se oblast Burgasu opět často stala jablkem sváru mezi Bulharském a Byzanci. Za 4. kruciáty byla zničena Thermopolis a její léčebné lázně. Lázně byly později obnovené, město již ne. Okolo roku 1361 Burgas a jeho okolí nakrátko ovládli Turci, ale již 1363 ho Amedeo Savojský ovládl a navrátil Byzanci. Turci se vrátili, tentokrát na více než 430 let, až v letě 1453, v měsících po pádu Konstantinopole (29. května).
Zde Osmané zřídili vojenskou pevnost; v 17. století už tu žilo 3000 lidí a město dostalo konečně svůj dnešní název. Moderní přístav vznikl v letech 1894–1903, díky němu rozkvetl obchod a město se stalo centrem celé oblasti. V roce 1903 sem také dorazila železnice, vznikly nové závody na zpracování ropy a později i výrobu chemických látek. V minulém století tu bylo založeno i několik univerzit a zóna volného obchodu. Po pádu socialismu se v Burgasu začala výrazněji rozvíjet i turistika, město je dnes díky mezinárodnímu letišti přímořským letoviskem.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Město se nachází ve východní části Burgaské pláně, který se nachází na východ od Hornothrácké nížiny. Nachází se v nejzápadnějším bodě na pobřeží Černého moře, v zálivu, který je největším a nejvíce zasahujícím do pevniny na bulharském pobřeží Černého moře. Město je obklopeno jezery Burgas, Atanasovsko a Mandra na západě, severozápadě a jihozápadě, a na východě Černým mořem. Mezi Burgasem a hladinou jezera Mandra se tyčí 209 m vysoký vrchol Varly Bryag. To je také nejvyšší bod Burgasu.
Sport[editovat | editovat zdroj]
- PSFK Černomorec Burgas – fotbalový klub[2]
Teroristický útok v roce 2012[editovat | editovat zdroj]
Na burgaském letišti se ve středu 18. července 2012 v 17:30 místního času odehrál teroristický útok, při kterém zemřelo nejméně šest lidí a třicet dva lidí se zranilo. Stalo se tak v autobuse s izraelskými turisty, který vybuchl.[3] Izraelský premiér Benjamin Netanjahu okamžitě (ještě ten samý den a dříve, než byli vyslechnuti všichni svědci a policie začala vyšetřování) z činu obvinil Írán a řekl: „Na íránský teror tvrdě odpovíme“.[4]
Partnerská města[editovat | editovat zdroj]
Alexandrupoli, Řecko
Homel, Bělorusko
Hamburk, Německo
Krasnodar, Rusko
Batumi, Gruzie
Miskolc, Maďarsko
Rotterdam, Nizozemsko
Gdaňsk, Polsko
Yalova, Turecko
San Francisco, Kalifornie, USA
Jen–tchaj, Čínská lidová republika[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Burgas ve Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- https://web.archive.org/web/20080820130044/http://www.bulgariancoast.com/bourgas
- Fotoalbum sbírek Archeologického muzea v Burgasu
