Silistra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Silistra
Силистра
Silistra-art-gallery-Svik.jpg
Silistra – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 6 m n. m.
Stát BulharskoBulharsko Bulharsko
oblast Silisterská
obština Silistra
Silistra
Silistra
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 27 159 km²
Počet obyvatel 34 453[1] (2018)
Etnické složení Bulhaři, Turci
Náboženské složení pravoslaví, islám
Správa
Oficiální web www.silistra.bg
Telefonní předvolba 086
PSČ 7500
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Silistra (bulharsky Силистра) je přístavní město na severovýchodě Bulharska, které leží na jižním břehu řeky Dunaj při hranici s Rumunskem. Také je administrativním centrem stejnojmenné oblasti a obštiny a je důležitým městem v jižní Dobrudži. Žije tu necelých čtyřicet tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Antika[editovat | editovat zdroj]

Místo bylo osídleno od 5. tisíciletí př. n. l. Thráky. Město bylo založeno Římany v roce 29 př. n. l. pod jménem Durostorum a byla významným vojenským centrem, přístavištěm a silniční stanice provincie Moesie. Po skončení dáckých válek, které vedl císař Traján zde byla umístěna Legio XI Claudia kvůli ochraně dunajských hranic. Za císaře Gordiána III. se v okolí města Durostorum válčilo. Za císaře Diokleciána se stalo Durostorum hlavním místem provincie Scythia Minor. V roce 388 se město stalo sídlem biskupství. Jedním z prvních biskupů byl Auxentius z Dorostoma. Po rozdělení říše patřilo město k Východořímské říši a později Byzantské říši.

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Příchodem Slovanů se jméno pozměnilo na Dorostol a později na Drăstăr (Дръстър). Za první bulharské říše zde nechal chán Omurtag postavit palác a v roce 927 ho zvolil za sídlo první bulharský patriarcha Damián. V 10. století bylo území severovýchodního Bulharska zpustošeno válkami s Byzantskou říší a Kyjevskou Rusí. Nakonec město dobyl císař Jan Cimiskes, přejmenoval ho na Theodoropolis na počest sv. Theodora Stratelatese a určil ho sídlem provincie Paristrion. V roce 1032[p 1] město dobyli Pečeňhové. V době druhé bulharské říše zde sídlil car Teodor Svjatoslav.

Osmanská nadvláda[editovat | editovat zdroj]

Město padlo pod nadvládu Osmanské říše v roce 1388 a následně bylo silně opevněno. Stalo se sídlem Silisterského vilájetu, který se rozkládal na jižním břehu Dunaje a podél pobřeží Černého moře od Istanbulu ke Krymu. V oné době město těžilo ze svého postavení a velmi prosperovalo.

Během rusko-turecké války bylo v roce 1828 dobyto ruskou armádou a zůstalo obsazeno až do roku 1833. V té době zde rozestavěli pravoslavný chrám. Po znovuzískání města Turci zesílil zdejší opevnění. V době bulharského obrození se sem začali ve větší míře stěhovat Bulhaři, kteří si vystavěli na předměstí vlastní čtvrť a v ní i bulharskou školu. Čtvrť Turci vypálili v roce 1853. Do ruské moci se město dostalo znovu v průběhu Krymské války.[p 2] V roce 1858 ho navštívili američtí misionáři a popsali jako město s 20 tisíci obyvateli, ohrazené valy a zdmi vysokými 4,5 až 6 m. V roce 1872 město navštívil a popsal rakouský cestovatel Felix Kanitz.

Novodobá historie[editovat | editovat zdroj]

Z osmanského područí bylo město osvobozeno na začátku rusko-turecké války a v roce 1878 se stalo součástí Bulharského knížectví. K prudkému hospodářskému rozvoji města došlo v letech 1902 – 1912, kdy zde vzniklo vícero průmyslových podniků, především strojírenských a potravinářských. V důsledku druhé balkánské války ji podle bukurešťského míru muselo Bulharsko odstoupit Rumunsku jako součást celé jižní Dobrudži. Pod bulharskou pravomoc se navrátilo v roce 1940 v souladu s Craiovskou smlouvou.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Panorama
Panorama

Můžeme tu najít hrobku po Římanech, zbytky středověké pevnosti, tureckou tvrz a galerii umění.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Ve městě žije 34 453 stálých obyvatel a je zde trvale hlášeno 43 463 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[2][p 3]

BulhařiTurciRomovéostatní: 370 (1.1 %)Circle frame.svg
  •   Bulhaři: 29 677 (88.3 %)
  •   Turci: 3 458 (10.3 %)
  •   Romové: 123 (0.4 %)
  •   ostatní: 370 (1.1 %)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Uvádí se též rok 1036.
  2. Obsazení města se tehdy zúčastnil Lev Nikolajevič Tolstoj.
  3. Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Тримесечни таблици на населението по постоянен и настоящ адрес (по общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2018-12-15 [cit. 2018-12-25]. Dostupné online. (bulharsky) 
  2. НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2018-12-25]. (bulharsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]