Plovdiv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Plovdiv
Пловдив
Pohled na střed města
Pohled na střed města
Plovdiv – znak
znak
Plovdiv – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 164 m n. m.
Časové pásmo východoevropský čas (UTC+2), východoevropský letní čas (UTC+3)
Stát Bulharsko BG
oblast Plovdivská oblast
opština Plovdiv
Plovdiv
Red pog.svg
Plovdiv
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 101,98 km²
Počet obyvatel 347 600 (4000 př. n. l.)
Hustota zalidnění 3 316 obyv./km²
Etnické složení Bulhaři
Náboženské složení pravoslaví, islám
Správa
Starosta Ivan Totev
Oficiální web www.plovdiv.bg/en/
Telefonní předvolba (+359) 032
PSČ 4000
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plovdiv (bulharsky Пловдив) je druhým největším městem v Bulharsku a hlavním městem Plovdivské oblasti. Podle sčítání obyvatel v únoru 2011 má město 338 153 obyvatel.[1] Je administrativním centrem plovdivského kraje a důležitým ekonomickým, dopravním, kulturním a vzdělávacím centrem[2] a po Istanbulu také druhým největším městem v historickém mezinárodním regionu Thrákie.

Rozkládá se na obou březích řeky Marica, v západní části Hornothrácké nížiny.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Antický stadion

Původní osídlení se datuje dávno před náš letopočet. Nejstarší známky osídlení, které archeologové objevili, jsou jemné keramické zboží a další předměty každodenního života z neolitu, na konci 5. tisíciletí před naším letopočtem. Plovdiv je na seznamu nejstarších měst na světě. Během své šestitisícileté existence nesl Plovdiv mnoho názvů: Kendros, Eumolpia, Philipopolis, Pulpudeva, Trimontium, Pulden, Filibe. Současný název se poprvé objevil v písemnostech z 15. století a zůstal městu dodnes.

V roce 342 před n. l. město ovládl Filip II. Makedonský. Během jeho vlády byly přestavěny staré thrácké pevnosti a věže. Filip II. dal městu své jméno - dnešnímu Plovdivu se začalo říkat Philipopolis. Během 1. století n. l. si město podmanili Římané. Nazývali ho Trimontium (ležící na třech kopcích) a bylo hlavním městem jejich provincie Thrákie. Thrákové město nazývali Pulpudeva, což je doloženo zápisem z roku 552.

Římský amfiteátr

V prvních stoletích našeho letopočtu bylo město několikrát vypleněno: v roce 250 ho vypálili Gótové, v roce 441 ho zničili Hunové a o třicet let později (471) znovu Gótové. V polovině šestého století se na Balkánském poloostrově usadili Slované, změnili etnické poměry v regionu a město nazývali Pulden a Plundiv.

V roce 815 si pevnost podmanil chán Krum. V následujících pěti stoletích město střídavě ovládali Bulhaři a Byzantinci. Poblíž města se v roce 1208 odehrála bitva u Phlipopolisu mezi bulharským carem Kalojanem a Latinským císařstvím.

Římský stadión

V roce 1365 se město dostalo pod tureckou nadvládu. Později bylo přejmenováno na Philibe a stalo se důležitým správním, vojenským a řemeslným centrem. Philibe byl sídlem správce okresu Rumelia. Od osamostatnění Bulharska (1878) se stal hlavním městem turecké autonomní oblasti Východní Rumélie. 6. září 1885 proběhl ve městě Plovdivský převrat, po němž se Východní Rumélie stala součástí Bulharska, i když mezinárodně byla tato anexe uznána až v roce 1908. Během 70. let 19. století se Plovdiv stal hlavním obchodním centrem Bulharska. První mezinárodní plovdivský veletrh se konal roku 1872 a byl spíše prostou událostí, kde byli předváděni honáčtí psi a Češi například vystavovali včelí úly. Od roku 1933 se z něj stala významná událost a dnes je považován za největší svého druhu na Balkáně.

Poté, co byli 9. září 1944 nacisté vyhnáni z Bulharska, dostali se k vládě komunisté a na počest SSSR bylo postaveno mnoho památek. Jedna z nich, pomník ruského vojáka Aljoši, zůstal na vrcholu kopce v Plovdivu. Konec komunismu v Bulharsku nastal 10. listopadu 1989. V té době byl Plovdiv místem významných demonstrací místních demokratických sil. Někdy se městu říká „bulharské modré (demokratické) hlavní město“.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Brána Chisar kapia

Ve městě se nacházejí starověké, středověké i moderní památky. V dávné minulosti Plovdiv stál na sedmi kopcích: Taxim, Nebet, Džambaz, Sachat, Džendem a Bunardžik. Sedmá hora, Markovo Tepe, v současnosti leží pod chodníky moderního Plovdivu. Ve starém městě se zachovaly křivolaké uličky s domky obchodníků.

K nejstarším památkám patří starověké thrácké opevnění. Dalšími zachovanými antickými památkami jsou nedávno zrekonstruovaný starověký stadion a antické fórum s odeonem ve středu města. Dále je zde skvostný a velkolepý římský amfiteátr, který je v současnosti zrekonstruován a kde lze pod širým nebem zhlédnout klasické drama, operu i koncert. K památkám, které mají původ v římském období, se řadí i pevnostní brána Chisar kapia, jejíž současný vzhled se datuje mezi 11. a 14. století.

Radnice

Ze středověku, z období turecké nadvlády pochází mešita Džumaja ze 14. století, která stojí ve starém městě. Mešita je považována za nejstarší evropskou mešitu (vyjma maurské architektury ve Španělsku) a byla dvakrát renovována. Z tureckého období pocházejí i lázně Čifte baňa. Na vrchu Sachat stojí od 16. století věž s hodinami. Jedná se o jedny z nejstarších věžních hodin ve východní Evropě. Nynější stroj byl instalován v roce 1812 a pracuje dodnes.

Z dob bulharského obrození pochází kostel panny Marie (1844), kostel sv. Mariny (1853), římskokatolický kostel sv. Ludvíka (1861), archeologické muzeum s panagjurským pokladem, etnografické muzeum, Národní divadlo a opera, pomník ruského cara Alexandra II. na pahorku Osvoboditelů s výhledem na město.

Z blízkého okolí je oblíbenou památkou klášter Bachkovo, který se nachází 30 km jižně od města. Jedná se o zděný komplex se dvěma arkádovými dvory a pár extravagantně zdobené kostelů.

Vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

Střední obchodní škola

Plovdiv má 78 škol, včetně základních, vysokých, cizojazyčných, matematických, technických a uměleckých. K dispozici je také 10 soukromých škol a seminář. Počet žáků od poloviny roku 1990 v důsledku nižší porodnosti neustále klesá a v roce 2005 představoval 36 964. Mezi nejprestižnější školy patří Jazykové gymnázium Ivan Vazov, Francouzské jazykové gymnázium Antoine de Saint-Exupéry, Gymnázium užité matematiky, Státní obchodní gymnázium, Státní škola hudebního a tanečního umění.

Pokud jde o vysoké školy, nalézá se zde šest univerzit a několik státních i soukromých vysokých škol. Mezi ně patří Plovdivská univerzita Paisij Chilendarski s 900 lektory a zaměstnanci a 13 000 studenty; Lékařská fakulta s 2600 studenty; Technická univerzita Sofie - pobočka Plovdiv; Zemědělská univerzita; Univerzita potravinářských technologií, Akademie hudby, tance a výtvarného umění a další.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Okolím města procházejí tři z deseti panevropských silničních koridorů: Koridor IV (Drážďany-Bukurešť-Sofie-Plovdiv-Istanbul), koridor VIII (Drač-Sofie-Plovdiv-Varna / Burgas) a koridor X (Salzburg-Bělehrad-Plovdiv-Istanbul). Dálnice Trakia (A1, ze Sofie do Burgasu přes Starou Zagoru) vede pouhých 5 km severně od města.

Pokud jde o hromadnou dopravu, jsou tu 3 autobusová nádraží: Jižní, Rodopi a Severní a 3 železniční stanice - Plovdiv Central, Trakia a Filipovo. Plovdiv má rozvinutý systém veřejné dopravy, zajišťovaný autobusy, které mají 29 hlavních a 10 doplňkových linek. Ve městě je trolejová síť délky 55km, po níž byly do roku 2012 provozovány trolejbusy. Mezinárodní letiště Plovdiv (kód IATA: PDV, kód ICAO: LBPD) se nachází 5 km jihovýchodně od města. Pravidelné lety provozuje Ryanair do Londýna a Frankfurtu. V okolí města je mnoho malých letišť a také vojenská letecká základna Graf Ignatievo.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Plovdivský sportovní komplex

Plovdivský sportovní komplex je největší v Bulharsku. Skládá se z 2km veslařského kanálu, stadionu Plovdiv a několika dalších fotbalových hřišť, tenisových kurtů, bazénů, restaurací a kaváren v prostorném parku v západní části města, jižně od řeky Marica. K dispozici tu je také hřiště pro děti. Komplex je využíván občany a hosty Plovdivu, kteří ho používají pro jogging, procházky a relaxaci.

Ve městě se nacházejí i jiné stadiony, například PFK Lokomotiv Plovdiv (11000 míst), Stadion FK Marica (5000 míst) a Stadion Todor Diev. K dispozici je šest krytých sportovních hal: Lokomotiv, Dunav, Stroitel, Čajka, Akademik, Total Sport. V roce 2006 byl otevřen v blízkosti centra města vodní park Aqualand.

Nejpopulárnějším sportem ve městě je fotbal. V Plovdivu jsou čtyři významné fotbalové kluby: PFK Botev Plovdiv založený v roce 1912, PFK Lokomotiv založený v roce 1926 (oba týmy jsou účastníky nejvyšší bulharské ligy); Marica FK založený v roce v roce 1921 a Spartak Plovdiv založený v roce 1947.

Životní prostředí[editovat | editovat zdroj]

Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí o stavu ovzduší v Evropě zveřejněné v říjnu 2013 je ovzduší v Plovdivu vůbec nejvíce znečištěné, společně s dalším bulharským městem Pernik.[3]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Plovdiv je desátým největším městem Balkánu, po Istanbulu, Aténách, Bělehradu, Bukurešti, Sofii, Soluni, Záhřebu, Skopii a Tiraně.

Dne 5. září 2014 byl Plovdiv vybrán jako hlavní město evropské kultury 2019.

Nakladatelství Lonely Planet vybralo v roce 2015 Plovdiv na 6. místo v seznamu nejžhavějších destinací na světě.

Významní občané[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Население местоживеене, пол и възраст; Област: Пловдив Община: Пловдив [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011, [cit. 2015-09-13]. Dostupné online. (bulharsky) 
  2. DINČEV, Evgeni; TUR, Aleksandar. Пътеводител България. Sofie : ТАНГРА ТанНакРа ИК, 2002. 391 s. Dostupné online. ISBN 954-9942-32-5. S. 138. (bulharsky) 
  3. JEMELKA, Petr. Nejšpinavější vzduch je v Bulharsku, dusí se ale i Češi [online]. Economia, a.s., 2013-10-15, [cit. 2015-09-14]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]