Kjustendilská oblast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Област Кюстендил
Kjustendilská oblast
Kadin-bridge-Nevestino-Bulgaria.JPG
Geografie
Kyustendil Province location map.svg
Hlavní město Kjustendil
Souřadnice
Rozloha 3 084 km²
Časové pásmo východoevropský čas (UTC+2), východoevropský letní čas (UTC+3)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 158 918[1]
Jazyk Bulharština
Národnostní složení Bulhaři
Náboženství pravoslaví, islám
Správa regionu
Nadřazený celek Bulharsko
Druh celku oblast
Podřízené celky 9 obštin
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2 KH
NUTS 3
Oficiální web www.kn.government.bg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kjustendilská oblast je nejzápadnější bulharská oblast, hraničící se Srbskem a Makedonií. Jejím hlavním městem je Kjustendil.

Charakter oblasti[editovat | editovat zdroj]

Celá oblast se nachází nedaleko hlavního města Sofia, v horách. Nejvýznamnější řekou, která tu protéká je Struma, která teče na jih do Řecka a jako Strumós do Egejského moře. Na jihu území vystupuje pohoří Rila, v níž se nachází i velmi známý a turisty navštěvovaný Rilský klášter (Rilski manastir). Železniční trati jsou tu dvě, spojují jak Kjustendil, tak i Blagoevgrad s Pernikem a s na severu ležícím hlavním městem.

Obštiny[editovat | editovat zdroj]

Oblast se administrativně dělí na 9 obštin.

Kjustendilská oblast

Obština

Sídlo

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Bulhaři Romové Turci ostatní: 922 (0.7 %)Circle frame.svg
  •   Bulhaři: 121 351 (92.9 %)
  •   Romové: 8 305 (6.4 %)
  •   Turci: 105 (0.1 %)
  •   ostatní: 922 (0.7 %)

V oblasti žije 158 918 obyvatel.[1] Národnostní složení podle sčítáni 1. února 2011 je uvedeno v grafu vpravo:[2][p 1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Таблици на населението по настоящ и по постоянен адрес [online]. Sofie: Главна Дирекция Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2015-10-15, [cit. 2015-10-21]. Dostupné online. (bulharsky) 
  2. НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011, [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. (bulharsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]