Boboševo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Boboševo
Бобошево
Boboshevo Klearchos.jpg
Boboševo – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška386 m n. m.
StátBulharskoBulharsko Bulharsko
oblastKjustendilská
obštinaBoboševo
Boboševo
Boboševo
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha22,9 km²
Počet obyvatel1 143 (2020[1])
Hustota zalidnění49,8 obyv./km²
Etnické složeníBulhaři
Náboženské složenípravoslaví
Správa
PSČ2660
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boboševo (bulharsky Бобошево) je město ležící v západním Bulharsku, v údolí řeky Struma. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má přes tisíc obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Oblast byla prokazatelně osídlena Thráky a na katastru města je vykopávkami doloženo římské sídliště datované od 2. do 5. století, které těžilo z blízkosti obchodní cesty spojující města Skaptopara a Pautalia. Z byzantského období, ani z první Bulharské říše se o místě nedochovaly žádné zmínky. Ty lze nalézt až v písemnostech cara Ivana Alexandra, z nichž je patrné, že Boboševo bylo součástí druhé Bulharské říše. V roce 1382 se celý dupnický kraj a s ním nejspíše i Boboševo staly součástí Velbuždského despotátu a po smrti jeho vládce Konstantina Dragaše v roce 1395 spadly pod vládu Osmanské říše.

Poprvé je ves zmiňována pod svým dnešním jménem v roce 1526 v souvislosti s panstvím Rilského kláštera, k němuž v Boboševu patřila jedna vinice. V osmanském berním soupisu z roku 1573 je ves uvedena jako soukromý majetek princezny Ismihan, dcery sultána Selima II. (1566 – 74) a manželky velkého vezíra Mehmeda Paši. Ve skutečnosti jde o opis soupisu majetku v Kjustendilském sandžaku z roku 1570. V něm se uvádí, že obce Boboševo a Ilkovci jsou dány v majetek „jejího veličenstva Ismihan Sultán”, obyvatelé osvobozeni od placení některých daní a povinností, a také od daně krve. Do těchto osad je také zakázán přístup státním úředníkům. V Boboševu bylo takto evidáno 330 domácností a také poplatek z konání trhu. Tato významná privilegia umožnila obyvatelstvu žít nadále a rozvíjet se relativně svobodně. V polovině 17. století zde cestovatel Evlija Čelebi zaznamenal 500 domů s pevnou krytinou a asi 50 obchodů; týdenní trh v neděli, na němž se schází několik tisíc lidí. Díky příznivým okolnostem bylo mezi 15. a 17. stoletím v Boboševu vícero kostelů, z nichž se ve městě dochovaly kostely sv. Eliáše, sv. Dmitrije a sv. Atanáše a další v blízkém okolí. Tak si Boboševo zachovalo během osmanské nadvlády svůj význam jako duchovní a kulturní centrum. Církevní škola zde fungovala od druhé poloviny osmnáctého století při klášteře sv. Dmitrije a později při kostele sv. Atanáše. Po roce 1839 byla všechna privilegia křesťanských sídel zrušena a od 25. srpna 1861 byli místní obyvatelé podrobeni standardnímu zdanění. Během osmanské nadvlády bylo hlavním zdrojem živobytí zemědělství a také chov dobytka. Později se začala rozvíjet řemesla jako soukenictví, krejčovství, kožešnictví, obuvnictví, tesařství, kovářství, kolařství a další. V roce 1861 si kožešníci založili vlastní cech, přičemž soukeníci a tesaři ho už měli. Rostoucí blahobyt obyvatelstva se odrazil ve výstavbě nového pravoslavného chrámu Panny Marie, jednoho nejpůsobivějších chrámů postavených během bulharského obrození, která začala v roce 1851 a skončila v roce 1862. Na jeho nádvoří byla v roce 1870 postavena dvoupatrová škola. V letech 1870 – 71 byla postavena místní knihovna.

Boboševo bylo osvobozeno koncem ledna 1878 ruskou kavalérií z jednotky generála Gurka a následně se stalo součástí Bulharského knížectví. Záhy zde vznikly poštovní a telegrafní stanice (1878), spořitebna a pojišťovna (1878), policejní stanice, smírčí soud (1879), zdravotní služba (1889), sklad léků (1904), meteorologická stanice (1910), veterinární služba (1912), telefonní služba (1916). V roce 1883 byla postavena dvoupodlažní škola s 9 třídami, učitelskou místností a kanceláří. Před první světovou válkou zde byly zaznamenány dva parní mlýny, továrna na sodu a limonády, dvě přádelny, pobočka Bulharské zemědělské banky, cihelna, dvě cukrárny, dvě knihkupectví, sklady mouky a dřeva, manufaktura, obchody s koloniálním zbožím a obilovinami, tři hostince, šestnáct krčem a tři kavárny. Rozvoj po válce pokračoval zřízením pravidelné lékárny (1920) a porodní služby (1922). V roce 1919 místní založili Boboševskou komerční banku, která měla k 1. lednu 1929 22 akcionářů a kapitál 1 milion leva a kromě úvěrových a depozitních operací a obchodů vlastnila cihelnu a sklad řeziva. V roce 1927 vznikla také Boboševská lidová banka, která měla k 1. září 1929 158 členů s kapitálem 193,6 tisíce leva, a v roce 1933 zřídila vinařský družstevní sklep s kapitálem 450 tisíc leva. V roce 1930 byla postavena nová dvoupodlažní školní budova s 15 učebnami, kancelářemi a kabinety. Obec vybudovala v roce 1929 veřejný vodovod a v roce 1934 elektrický rozvod.

Po roce 1944 bylo založeno několik družstev zaměřených na lesní a polní hospodářství, především na pěstování tabáku, ovocnářství a vinařství. Později vznikla s tím oborově spojená továrna na krmné směsi. Byly založeny tělovýchovné a turistické spolky, vybudován sportovní areál s krytou halou, stadionem a internátem pro mladé sportovce. V centru byl postaven kulturní dům. Boboševo bylo povýšeno na město v roce 1981. V důsledku změn po roce 1989 nastal odliv obyvatel, ale počátkem 21. století se výrazně zmírnil. Výhled rozvoje obce souvisí s vinařstvím, ovocnářstvím a rozvojem kulturní a církevní turistiky.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Ve městě žije 1 366 obyvatel a je zde trvale hlášeno 1 143 obyvatel.[1] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[2][p 1]

BulhařiTurciostatní: 5 (0.4 %)Circle frame.svg
  •   Bulhaři: 1 191 (99.3 %)
  •   Turci: 3 (0.3 %)
  •   ostatní: 5 (0.4 %)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Бобошево na bulharské Wikipedii.

  1. a b Тримесечни таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2020 г. (по области, общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2020-09-15 [cit. 2020-10-20]. Dostupné online. (bulharsky) 
  2. НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]