Devširme

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Devširme, ilustrace z paláce Topkapi

Devširme (známé také jako Daň v krvi, srbsky Danak u krvi/Данак у крви) byla daň, kterou bylo povinno platit nemuslimské obyvatelstvo Balkánu Osmanským Turkům, kteří kraji vládli.

Spočívalo v odvedení mladých chlapců od svých rodin do centrálních částí Říše. Tam byli odloučeni, nicméně naučeni novým poměrům a zvyklostem a dostali vzdělání a výcvik v duchu „Nové armády“ – yeni çeri (známí jako Janičáři).

Odvedení mladíků probíhalo v určitých časových intervalech a vždy se setkávalo přirozeně s odporem místních rodin, které se mu pokoušely za každou cenu různými způsoby vyhnout. Mnohdy se ale odevzdání potomka stávalo spíše privilegiem, protože v této době plné nejistot mu takto bylo zajištěno slušné živobytí a možnost kariérního růstu v rámci osmanské armády. Takto vycvičení mládenci nebyli citově vázáni na místa, kde vojensky působili, a proto bylo zaručeno, že dokážou v případě rozkazu zakročit v plném rozsahu proti místnímu obyvatelstvu. .

Devširme nebyl ojedinělý jev, jisté spojitosti [zdroj?] s tímto stylem vytváření armády [zdroj?] se dají nalézt v případě egyptských mamlúků [zdroj?] a perských šahsevenů. [zdroj?]

Známé osobnosti[editovat | editovat zdroj]