Mehmed Paša Sokolović

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mehmed Paša Sokolović
Rodné jménoБајица Ненадић
Narození1505
Sokolovići, Sokolac
Úmrtí11. října 1579 (ve věku 73–74 let)
Konstantinopol
Příčina úmrtíbodná rána
Místo pohřbeníKonstantinopol
BydlištěEdirne
Konstantinopol
Sokolovići, Sokolac
Alma materEnderûn
Povolánípolitik a důstojník
Nábož. vyznáníSrbská pravoslavná církev
sunnitský islám
ChoťIsmihan Sultan
DětiSokulluzade Hasan Pasha
Funkcekapudan paša (1546–1550)
velký vezír Osmanské říše (1565–1579)
Beylerbey of Rumelia
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mehmed Paša Sokolović (turecky Sokollu Mehmet Paşa srbsky Мехмед-паша Соколовић, Mehmed-paša Sokolović, kolem roku 1505, Sokolovići11. října 1579, Konstantinopol), rodným jménem Bajica Nedanić, byl velký vezír a janičář v Osmanské říši, a to za vlády celkem tří sultánů.

Život[editovat | editovat zdroj]

Most Mehmeda Sokoloviće ve městě Višegrad

Mehmed Paša Sokolović se narodil ve vesnici Sokolovići v Bosně, nedaleko od města Rudo. Jako jeden z mnoha byl odebrán tehdejší srbské pravoslavné rodině, když mu bylo 15 let. Následujících 13 let strávil na škole v Edirne, nedaleko od Istanbulu.

Později se účastnil mnohých bitev Osmanské říše, jak bitvy u Moháče, tak i prvního obléhání Vídně. V následujícím desetiletí se pak účastnil bojů mezi Turky a Persií, účastnil se obléhání Bagdádu.

Roku 1546 se stal admirálem osmanské flotily, o pět let později pak získal post rumelijského správce (bejlerbeje).

Roku 1565 se stal velkovezírem (v moderní terminologii předsedou vlády), do tohoto úřadu nastoupil po zemřelém Semiz Ali Pašovi. Nedlouho poté vedl Sokolović výpad osmanských vojsk do Uher, dne 5. listopadu 1566 obsadil opevněný Siget, v téže době však shodou okolností zemřel sultán Sulejman I. Velkovezír Sokolović však jeho smrt zatajil až do okamžiku kapitulace pevnosti.[1] Nová hlava státu, kterou se stal Selim II., se ukázal rychle jako nepříliš silný a zkušený vůdce, díky čemuž moc Sokoloviće ještě vzrostla. Na jeho příkaz byl ve Višegradu v jihovýchodní Bosně vybudován most, který dodnes nese Sokolovićovo jméno, a který se stal dějištěm děl moderního spisovatele Iva Andriće. Kromě toho vzniklo za Sokolovićovy vlády nesčetné množství architektonicky hodnotných i (ve své době) velmi užitečných staveb.

Kolem roku 1573 byl Sokolović na vrcholu své moci, jeho bohatství i vliv byly veliké. Obnovil také Srbský patriarchát v Peći a na místo patriarchy postavil svého bratra, Makarije Sokoloviće – zřejmě proto, aby posílil loajalitu srbského obyvatelstva vůči Osmanské říši a z patriarchátu učinil jednu z jejích opor. Obnovení patriarchátu bylo však jednou z nejdůležitějších událostí pro Srby v době osmanské nadvlády.[1]

Sultán Selim II. zemřel 12. prosince 1574 a na jeho místo následně usedl jeho syn Murad III. Ten se sice méně zajímal o státní záležitosti, ve schopnosti velkovezíra však neměl na rozdíl od svého otce velkou důvěru. To vedlo k pádu Sokolovićovy moci, byť nadále zůstal ve funkci velkého vezíra.

Velký vezír Mehmed Paša Sokolović zemřel 11. října 1579, poté, co se stal obětí útoku nožem ze strany duševně narušeného derviše, který ho navštívil v jeho domě. V jiných pramenech je uvedeno datum jeho násilné smrti 30. září 1579, která byla osobní mstou jednoho bosenského feudála.[1] Mehmed Paša byl pohřben v Istanbulu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mehmed-paša Sokolović na srbské Wikipedii.

  1. a b c PELIKÁN, Jan; HAVLÍKOVÁ, Lubomíra; CHROBÁK, Tomáš, Jan Rychlík. Miroslav Tejchman. Ondřej Vojtěchovský. Dějiny Srbska. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005. 670 s. ISBN 80-7106-671-0. S. 132–133. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]