Patriarchát (církev)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Obecný znak patriarchy, u konkrétní osoby je vyplněn štít a devizní stuha

Patriarchát je v křesťanské církvi název pro rozsáhlejší oblast podřízenou autoritě patriarchy. Termín se používá nejčastěji v souvislosti se starověkým rozdělením církve na pět částí (pentarchie) a ve východních církvích. Označení řecky πατριάρχης (patriarchés) je složeno ze slov πατήρ (patér) otec a αρχή (arché) počátek, vláda.

Patriarcha byl na základě původní definice (patriarcha je mužský člen rodiny či klanu, jenž požívá nejvyšší autority) v židovství, křesťanství a islámu jeden z biblických praotců (Abrahám, Izák, Jákob). Později začalo být v křesťanství pojem patriarchát používán pro partikulární církve založené apoštolem: Řím, Antiochie, Alexandrie, Konstantinopol a Jeruzalém.

Postupem doby byl tento titul udělován i jiným biskupstvím. V církvích sjednocených s Římem je to titul současného hlavního představitele této církve (např. Arménská katolická církev). To platí i pro některé nekatolické církve, např. nejvyšší představitel Církve československé husitské je patriarcha. V současné době tedy patriarchát znamená jednotku územního členění větší než církevní provincie. Biskup v jejím čele se nazývá patriarcha. Titul patriarchátu byl udělován také jako čestný, pro mimořádně významné diecéze.

Starověké patriarcháty[editovat | editovat zdroj]

Od 2. století si v církvi začaly získávat zvláštní autoritu (auctoritas) jisté církevní obce, které odvozovaly svůj původ od apoštolů (apoštolská posloupnost), od níž odvozovaly též svou důstojnost (dignitas). Biskupové těchto církevních obcí byli považováni vkládáním rukou za přímé následníky apoštolů.

První nikajský koncil roku 325 ustanovil, že tato tři biskupská sídla – Alexandrie, Řím a Antiochie mají zvláštní právní i učitelskou pravomoc nad ostatními církvemi (Alexandrie nad Egyptem, Řím nad Západem a Antiochie nad Sýrií). První konstantinopolský koncil přiřadil tuto pozici též Konstantinopoli jako „novému Římu“ po rozdělení říše a co do důstojnosti ji zařadil hned za Řím. Na Chalkedonském koncilu (451) získal patriarchální pravomoc Jeruzalém, kterému nikajský koncil přiznal jen čestný titul.

Od dob Justiniána I. se těmto oblastem začalo říkat patriarcháty a celá církev měla být spravována pentarchií – těmito pěti patriárcháty. Jejich pořadí bylo koncily pevně určeno:

  1. Římský patriarchát, s patronem apoštolem Petrem
  2. Konstantinopolský patriarchát, s patronem apoštolem sv. Ondřejem
  3. Alexandrijský patriarchát, patron Marek Evangelista
  4. Antiochijský patriarchát, apoštol Petr
  5. Jeruzalémský patriarchát, Jakub, bratr Ježíšův

Prostřednictvím církevního společenství (communio) si navzájem tato biskupství udělovala jurisdikci nad všemi místními církevními obcemi. Byly považovány za garanty jednoty církve. K řešení vzájemných konfliktů sloužily ekumenické koncily. Tato společná autorita patriarchátů zanikla velkým schizmatem mezi západní a východní církví roku 1054.

Římskokatolické patriarcháty[editovat | editovat zdroj]

V římskokatolické církvi existují dodnes biskupství, která jsou označována jako patriarcháty, která však právně nemají zvláštní učitelskou či právní autoritu:

Pravoslavné patriarcháty[editovat | editovat zdroj]

Pravoslavná církev uznává všech pět starověkých patriarchátů (včetně Říma), má čtyři tradiční:

Nověji byly založeny:

Patriarchové jiných církví[editovat | editovat zdroj]

Svého patriarchu má Církev československá husitská. Je její hlavou a je volen církevním sněmem na 7 let a následně ordinován na biskupa (pozn.: CČSH nemá svěcení podle apoštolské posloupnosti). Titulu patriarchy užívají i hlavy Igreja Católica Apostólica Brasileira (ICAB), arcibiskup-primas Portugalské apoštolské katolické církve (PAIC) a Charizmatické episkopální církve. Titul se vyskytuje i u mormonů.

Patriarcha v Zenu[editovat | editovat zdroj]

Patriarcha v Zenu je nositelem přímého Buddhova odkazu a jeho nejvyššího učení. Prvním zenovým patriarchou byl Mahá Kášjapa, přímý žák Buddhy. Slavný je také Bódhidharma, který přinesl buddhismus do Číny a 6. zenový patriarcha Chuej-Neng, autor Tribunové sútry.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]