Východní křesťanství

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Východní křesťanství je souborný název pro východní katolické církve, pravoslaví a starobylé východní církve.

Východ římské říše tvořila řecky mluvící evropská část a semito-hamitská blízkovýchodní část. V 5. století se jednota církve na Východě rozpadá, když po Chalkedonském koncilu dochází ke schizmatu, jímž se od všeobecné církve vydělují církve orientální.

Od 9. století začíná proces rozpadu jednoty mezi křesťanským Východem a Západem, způsobená mj. tím, že od 6. století většina vzdělaného obyvatelstva obou bývalých částí římské říše přestává umět jazykem druhé poloviny říše (latinsky, resp. řecky). Avšak již brzy poté se objevují lidé chtějící jednotu, což vedlo ke vzniku východních katolických církví, které mají původní rity, ale uznávají papeže.

Související články[editovat | editovat zdroj]