Syrská katolická církev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Syrská katolická církev (syrsky ܥܕܬܐ ܣܘܪܝܝܬܐ ܩܬܘܠܝܩܝܬܐ ‘ittā súrjājtā qatālīqītā) je syrská východní katolická církev na Blízkém Východě. Ritus a zvyklosti má syrská katolická církev společné se Syrskou pravoslavnou církví, tj.jakobitskou, užívá totiž západosyrský ritus, tj.antiochijský (jako i Maronitská církev).

Hlava církve-patriarcha sídlí v Bejrútu a organizace církve je nezávislá na Melchitské řeckokatolické církvi, Maronitské církvi, Chaldejské katolické církvi a dalších blízkovýchodních církvích ve společenství s římským biskupem, papežem Katolické církve.

Syrská katolická církev náleží k antiochijskému patriarchátu a odvozuje svůj počátek od založení církve v Antiochii apoštolem sv. Petrem v 1. století.[1] Církev vznikla r.1781, kdy vstoupila do společenství (unie) s římskou církví (rozkol v Syrské pravoslavné, tj. jakobitské církvi).

V dobách prvních ekumenických koncilů měl antiochijský patriarcha autoritu nad všemi východními diecézemi od Středozemního moře až k Perskému zálivu. Jazykově oblast spadala do dvou oblastí: část obyvatelstva hovořila řecky, část syrsky. Mezi významné osobnosti církve patří učitel církve Efrém Syrský, Jákob ze Sarúgu, Izák z Antiochie či DIonýsios Bar Salibi. K moderním osobnostem patří patriarcha Efrém Rahmani, Išak Armaleh, Ignác Gabriel I. Tappúni či Gabriel Chúry-Sarkis.

Současným syrským katolickým patriarchou Antiochie je od roku 2009 Ignác Josef III.(Efrem) Younan (nar.15.11.1944), který sídlí v Bejrútu. Emeritní patriarcha, kardinál Ignác Moussa I. Daúd (zemř.6.4.2012),byl až do června 2007 prefektem kongregace pro východní církve. Církev měla r.2014 165.580 věřících, asi 55-60% jich žije mimo oblast Blízkého východu. *2014 : 12 biskupů, v 79 farnostech působilo 141 diecézních a 36 řeholních kněží (177 celkem), 60 řeholníků, 41 řeholnic a 19 stálých jáhnů. V seminářích studovalo 29 seminaristů.

Církevní organizace[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Sk 11, 26 (Kral, ČEP)