Latinský patriarchát jeruzalémský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Latinský patriarchát jeruzalémský
Patriarchatus Hierosolymitanus Latinorum
PatriarcatoInsegna.JPG
Sídlo Jeruzalém
Zřízena 1847
Církev sui iuris římskokatolická
Arcibiskup apoštolský administrátor Pierbattista Pizzaballa
pomocní biskupové
Emeritní patriarchové
Giacinto-Boulos Marcuzzo,
William Hanna Shomali
Michel Sabbah
Fouad Twal
Počet vikariátů 5
Počet farností 66
Rozloha  km²
Počet obyvatel 5 935 350 (rok 1970)
z toho katolíků 78 215 (1 %)
Zeměpisné souřadnice
Web http://www.lpj.org/
Latinský patriarchát jeruzalémský na mapě

Latinský patriarchát jeruzalémský (latinsky Patriarchatus Hierosolymitanus Latinorum) je římskokatolická diecéze, která pokrývá území Izraele, Palestinské autonomie, Jordánska a Kypru. Latinský jeruzalémský patriarcha je z titulu své funkce členem Rady východních katolických patriarchů, předsedou Konference latinských biskupů arabských oblastí, předsedou Shromáždění katolických ordinářů ve Svaté zemi a velkopřevorem Řádu Božího hrobu a je jediným římskokatolickým biskupem (s výjimkou papeže), který je oslovován titulem "Vaše Blaženosti".

Historie latinského patriarchátu[editovat | editovat zdroj]

Patriarchát v období křížových výprav (1099-1291)[editovat | editovat zdroj]

Jeruzalémský latinský patriarchát byl založen křižáky poté, co v roce 1099 dobyli Jeruzalém a jeho jurisdikce zahrnovala celé Jeruzalémské království. Latinský patriarcha sídlil v Jeruzalémě, kontroloval křesťanskou čtvrť v Jeruzalémě a měl čtyři sufragánní biskupy, z jejichž pravomoci byla vyňata tři územní opatství:

Provincie patriarchátu měla další metropolitní arcibiskupství (s jejich sufragánními biskupstvími):

Titulární patriarchát (1291-1847)[editovat | editovat zdroj]

Po zániku křižáckých států v roce 1291 se latinský patriarchát stal pouze titulárním, a papežové těmto patriarchům přidělili římskou baziliku svatého Vavřince za hradbami.

Obnovený sídelní patriarchát (po roce 1847)[editovat | editovat zdroj]

V roce 1847 Osmanská říše dovolila obnovu katolické hierarchie v Palestině. Papež Pius IX. pak brevem Nulla celebrior [1] obnovil patriarchát jako skutečné biskupské sídlo.

Správní členění patriarchátu[editovat | editovat zdroj]

Sídlem patriarchy je Jeruzalém, jeho katedrálou Chrám Božího hrobu a konkatedrálou kostel Nejsvětějšího Jména Ježíšova, seminář se nachází v lokalitě Bajt Džalá. Patriarchát se stará o katolíky latinského obřadu v Izraeli, Palestinské autonomii, Jordánsku a na Kypru. Má 66 farností (2015: 293 050 věřících, působilo v nich 81 diecézních + 383 řeholních kněží - 464 celkem, 9 trvalých jáhnů, 590 řeholníků-bratří a 1.062 řeholnic). Patriarchát je organizačně rozdělen do šesti vikariátů :

Katedrála, konkatedrála a baziliky minor patriarchátu[editovat | editovat zdroj]

Shromáždění katolických ordinářů ve Svaté zemi[editovat | editovat zdroj]

Shromáždění katolických ordinářů ve Svaté zemi (Assemblée des ordinaires catholiques de Terre Sainte, A.O.C.T.S.) sdružuje katolické ordináře všech ritů, kteří mají jurisdikci ve Svaté zemi. Jeho statut byl schválen papežem Janem Pavlem II. v roce 1992. Jeho předsedou je latinský jeruzalémský patriarcha.

Současní členové[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pius IX., breve Nulla celebrior, 23. 7. 1847, in: Pii IX Pontificis Maximi Acta, I, Rome, 1854, s. 59-63

Související články[editovat | editovat zdroj]