Bazilika Zvěstování (Nazaret)
Bazilika Zvěstování | |
![]() západní fasáda baziliky | |
Místo | |
---|---|
Stát |
![]() |
Obec | Nazaret |
Souřadnice | 32°42′7,7″ s. š., 35°17′51,68″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | Římskokatolická |
Provincie | Jeruzalémský patriarchát |
Diecéze | Latinský patriarchát jeruzalémský |
Vikariát | Patriarchální vikariát izraelský |
Farnost | Nazaret |
Datum posvěcení | 25. březen 1969 |
Světitel | Gabriel-Marie Garrone |
Architektonický popis | |
Architekt | Giovanni Muzio |
Stavební sloh | brutalismus |
Typ stavby | bazilika |
Výstavba | 1969 |
Specifikace | |
Stavební materiál | železobeton |
Další informace | |
Oficiální web | http://www.nazaret-it.custodia.org/ |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bazilika Zvěstování v Nazaretu náleží františkánské Kustodii Svaté země a byla postavena na místě, kde se připomíná biblická událost Zvěstování. Stojí na místě, kde podle křesťanské tradice archanděl Gabriel zvěstoval Panně Marii, že počne syna Ježíše. Je jedním z hlavních křesťanských poutních míst ve Svaté zemi a jednou z největších sakrálních staveb na Blízkém Východě.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Podle archeologického výzkumu zde ve 3. století stála židovská synagóga (na plánku vyznačena zeleně), vedle ní byl roku 429 vystavěn byzantský chrám (vyznačen žlutě) a obě stavby překryla trojlodní orientovaná dvouvěžová bazilika (půdorys vyznačen hnědě), kterou ve 12. století zbudovali či jen přestavěli křižáci. Ti zde již v roce 1099 založili arcidiecézi a dům pro poutníky. Skvostnou románsko-gotickou baziliku pak v roce 1263 dal zničit sultán Bajbars, který ovšem nechal zachovat svatou jeskyni.
Františkáni Kustodie Svaté země se v Nazaretu usídlili okolo roku 1620, založili zde klášter nedaleko místa Zvěstování a vystavěli kostel sv. Josefa. V roce 1730 získali povolení na obnovu baziliky, jejíž stavba existovala až do roku 1954, kdy bylo započato s radikální přestavbou. Moderní třípodlažní budovu ve stylu brutalismu podle projektu italského architekta Giovanniho Muzia po dokončení hrubé stavby inauguroval papež Pavel VI. v roce 1964. Pokračovalo její vnitřní vybavování a výzdoba, roku 1969 byla vysvěcena a další výzdoba z finančních příspěvků i hotových výtvarných děl z celého světa byla ukončena až po roce 1980. Bazilika má ve dvou podlažích nad sebou dva chrámy, spodní je spojen s jeskyní, na horní kostel přímo navazuje třetí podlaží, tj. ochoz osmiboké věže s kupolí, která je přístupná také zvenčí. Na střeše baziliky spojené s klášterem, je umístěna křestní kaple.
V arkádovém nádvoří na západní a jižní straně baziliky je osazeno šest desítek mariánských mozaik madon z celého světa, mimo jiné i mozaika Antonína Kloudy Zvěstování z roku 1980.[1]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Osobnosti spojené s kostelem sv. Mikuláše. naucnastezka-ticha.webnode.cz [online]. [cit. 2018-09-11]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MAJERNÍK, Ján; SCHEIDOVÁ, Leopoldína. Spoznávajme Svätú zem pohľadom archológov a biblistov. 1.. vyd. Bratislava: Rímskokatolícky farský úrad v Zákamennom, 2005. 801 s. ISBN 80-968861-9-3. Kapitola Bazilika Zvestovania, s. 562-568. (slovensky)
- KROLL, Gerhard. Po stopách Ježíšových. 2.. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2005. 486 s. ISBN 80-7192-711-2. Kapitola 13. Nazaret, s. 87-97. (česky)
- Masha Halevi, "The Politics Behind the Construction of the Modern Church of the Annunciation in Nazareth", The Catholic Historical Review, Volume 96, Number 1, January 2010, pp.27-55
Elektronické zdroje[editovat | editovat zdroj]
- Web poutního místa na stránkách františkánské kustodie